Napájecí šňůra

[Behemot]

Z jakého přesně důvodu, by nemohla mít třípólová vidlice namontovaný, či zalisovaný dvoupólový kabel?
Příklad:
Když se Vám dříve, na nějaké dvoužilové mgf šňůře, zvané běžně "osmička", jako je ostatně i tahle, po čase ulomí žíla kabelu těsně za vývodkou ploché, dvoupólové vidlice - tak ji prostě odštípnete a namontujete běžně prodávanou, rozebíratelnou třípólovou vidlici. Zapojíte jen pracovní modrý a černý na kolíky.

Správně vyměnit celou přívodní šňůru, anžto oficiálně europlug NENÍ OPRAVITELNEJ, jediná povolená varianta je fabrický provedení zalitý do plastu.

Jedna firma sem tahá náhradní zásuvky a zástrčky jakožto pro OPRAVY, je to víceméně normě odporující páč ta to nepovoluje, ale budiž no, při kvalitním zalisování/zapájení…

Každopádně sem teď hledal nejakou šňůru na náhradu gáblu od UPSky, kde to zas nějakej idiot prasil přes čokolády k ŘJ výtahu, zehnat gábl 3×1,0 mm^2 je fakt porod. Ze snad dvou tuctů co sem hrabal v bednách všecko 0,75, na kabelech s (IEC 60320) C13, což je ale na 10 A a 0,75ka je jenom do 6 A!!! čili správně to může byt jenom na gáblech se zástrčkou C5.

Realita ve kšeftech samozřejmě, 3×1 prakticky nesehnatelný. Kontroluje to 🤐 vůbec negdo? na co je ta vykunděná inšpekca, do prdele

[Hill]

Za to přece zodpovídá ten, kdo vystavil prohlášení o shodě s předpisy platnými v některé z evropských zemí, jejichž schvalovací značky jsou vzájemně uznávané jako rovnocenné podle předpisu CENELEC.

Více o tom například zde nebo tady.
Jestli tedy na šňůře je nesmazatelně vyznačená schvalovací značka a proudová zatížitelnost, a nemůžeš ji kvůli zalisovaným koncovkám rozebrat, aby se vidělo, zda vodiče uvnitř opravdu průřezem odpovídají, nic s tím neuděláš.

[Behemot]

na každým z těch gáblů je hrdě natištěný nebo vylisovaný 0,75 mm^2 a zároveň na konektorech maximální proud, teda u C13 je to 10 A

i 🤐 musí vidět, že nejmenší proud konektoru z jednoho konce je 10 A, což vyžaduje průřez 1,0 a sám gábl uvádí 0,75, což je zjevná NEshoda; není potřeba kabel v nějaké zkušebně vodvírat a měřit, stačí přece to, co sám uvádí, ne?

situace je dost podobná i gáblů s konektorama C5, tam je spousta 0,5 mm^2 (i když těch s 0,75 je teda mnohonásobně víc, než potom 1,0 u kabelů s C13, aspoň že to)

na tom přece nepotřebuje inšpekca dělat žádný zkoušky, rovnou pálit pokuty; na tom si můžou nahrabat několik stovek milionů, než se dovozci chytnou za palicu, PROČ se tak neděje? stačí jenom obcházet sklady a prodejny a rozdávat pokuty, dokonce v nynějším stavu by ani nemuseli obcházet a rovnou rozdávat pokuty písemně, pže pravděpodobnost, že to něgde je správně, je do 3 %

[Hill]

Záleží přece i na délce - ČSN 34 1020 do 3 metrů délky povolovala i menší průřez, jestli trvalým proudem nedošlo k většímu oteplení, než..., ale tehdy to ještě testovala naše státní zkušebna.
Trochu složitěji to řešila ČSN 33 2000-3, ale v důsledku to vyšlo téměř stejně.
Následovaly dohody o platnosti značky CE, vzájemném uznávání značek TÜV, ESČ, S+, švýcarského kříže a dalších.
Stále platná ČSN 34 0350 ed.2 řeší dimenzování odvolávkou na jiný, ale aktuálně platný, předpis:

Oddělitelné pohyblivé přívody musí být opatřeny vidlicí i nástrčkou na týž jmenovitý proud a totéž jmenovité napětí, jakož i se stejným počtem pólů. Výjimku tvoří oddělitelné pohyblivé přívody opatřené na druhém konci nezáměnnou nástrčkou na menší jmenovitý proud (např. 2,5 A) a určené pro elektrické spotřebiče malého výkonu (do 100 W).
POZNÁMKA: U téhož pohyblivého přívodu se např. nesmí použít vidlice s ochranným kontaktem a nástrčky bez ochranného kontaktu; totéž platí i pro opačný případ...

...Dimenzování
Na pohyblivé přívody se používají pouze vodiče kabely a šňůry s měděnými jádry. Pokud nejsou známy přesnější hodnoty, např. na základě výpočtu podle souboru ČSN IEC 287 Elektrické kabely - Výpočet dovolených proudů, doporučuje se volit průřezy pohyblivých přívodů v souladu s ČSN EN 60335-1 Bezpečnost elektrických spotřebičů pro domácnost a podobné účely. Část 1: Všeobecné požadavky - viz. tab. 1.
Následuje tab. 1, která stanoví, jaký minimální průřez vodiče se doporučuje použít pro jaký jmenovitý proud spotřebiče, což znamená něco jiného, než jištění zásuvkového okruhu, ze kterého se spotřebič připojuje.
Je tam, že pro jmenovitý proud spotřebiče od 0,2 do 3 A se použije průřez 0,5 mm², tento přívod ale nesmí být delší, než 3 metry.
Větší průřezy (už bez taxativního omezení délky) jsou min. 0,75 mm² pro jmenovitý proud spotřebiče 3 - 6 A, min. 1 mm² pro jmenovitý proud spotřebiče 6 - 10 A, min. 1,5 mm² pro jmenovitý proud spotřebiče 10 - 16 A atd...

Jestli je zásuvkový okruh, ze kterého se pohyblivý přívod připojuje, jištěný 6 A nebo 16 A, tento předpis neřeší.
Ale platí pro pohyblivé přívody vyráběné v ČR. Nenařizuje, jen doporučuje.
Výrobce v prohlášení o shodě deklaruje shodu s národním předpisem země, do které je výrobek určený, všeobecně se však uznává shoda s evropskými předpisy kterékoli účastnické země.

U dovozových přívodů bych proto tak příkrý nebyl, jestli jiný národní předpis (DIN, IEC) stanovuje průřezy menší, například, že 0,75 mm² vyhovuje do 12 A jmenovitého proudu spotřebiče, ale certifikace v příslušné zemi je uznávaná i u nás, je tím akceptovatelný i ten menší průřez.
Například DIN VDE 0298, část 4 stanoví pro šňůrová vedení volně ložená ve vzduchu o teplotě do 30°C (v normě jde o skupinu 2) zatížitelnost 9 A pro průřez 0,5 mm², 12 A pro průřez 0,75 mm² (jištění max. 10 A), 15 A pro průřez 1 mm² (jištění max. 10 A), 18 A pro průřez 1,5 mm² (jištění 16 A)...atd. Pokud je toto jištění vestavěné ve spotřebiči, k hodnotě jištění zásuvkového okruhu se nepřihlíží.
Jmenovitý proud spotřebiče se uvádí jako průměrný, protože značný počet spotřebičů odebírá proud proměnlivé velikosti.

Takže, je-li na vidlici i koncovce uvedeno 10 A a ve šňůře jsou vodiče 0,75 mm², a je tam i značka jedné z evropských zkušeben, značka CE, případně navíc GS (Geprüfte Sicherheit, čili "vyzkoušená bezpečnost") přívod vyhovuje i pro nás.

Dnes aby byl revizák současně právníkem, tolik vzájemně si odporujících předpisů jsme dřív nemuseli zohledňovat, dělalo se podle fyzikálních zákonů a norem, vztahy byly jasné. Jenomže to omezovalo finančně i časově mezinárodní pohyb zboží, tak dostal papír od výrobce dosud nebývalou sílu... Ještě, že jsem už v penzi a revize už nedělám, i když vývoj stále sleduji...

Ano Číňani také uvádějí někdy značku CE jako China Export, ta však málokdy splňuje všechny požadavky evropského manuálu loga, písmena jsou příliš blízko "v sobě", i když, ti pacholci se v tom možná už i polepšili...

[Behemot]

vidlice do zásufky na zdi je typicky kombinovaná CEE 7/7 na 16 A, do zásufky na zařízení IEC 60320 C13 (10 A), čili na to by se měl vztahovat požadavek pro zatížitelnost tím menším proudem (10 A)

si to nakonec sám uvedl:

Větší průřezy (už bez taxativního omezení délky) jsou min. 0,75 mm² pro jmenovitý proud spotřebiče 3 - 6 A, min. 1 mm² pro jmenovitý proud spotřebiče 6 - 10 A, min. 1,5 mm² pro jmenovitý proud spotřebiče 10 - 16 A atd...

no a jelikož nemůžeš tušit, když je kabel odpojitelnej, esli to někdo dá ke swišťu o příkonu 15 W, k velké kopírce co žere 1,5 kW, k UPSce 2000 VA, nebo taky k ATX zdroju v mineru 1600+ W (výstupního výkonu), tak by to mělo být automaticky dělaný na plnejch 10 A

jinak měl sem jinak za to, že normy sou dávno zharmonizovaný, aspoň v uhniji, tak, aby v tom byl trochu pořádek?

[AZK401]

Ty červený 10m/16A kabely mám v kůlně pověšený dva. Jeden začal vyhazovat pojistky při použití se zahradním fukarem 3 000W a druhý slušně topit u automatický pračky 2 300W. Ztráty na životech žádný

[Hill]

Velkoryse přehlížíš, že naše norma pouze doporučuje.
Tu UPS 2 kVA, která má jmenovitý proud 9 - 10 A na primární straně, uvádíš jako nejžravější spotřebič. Při zapnutí sítě po výpadku krátkodobě může některá odebírat o něco víc, ale ne o moc - UPSky mívají omezení proudu, že dobíjí jen tím, co přebývá nad odběrem za UPS do těch 10 A, po dobití baterek pak berou jen o málo víc, než za ní připojený spotřebič.
Ten jmenovitý proud by měl být na štítku UPSky.
Schválně si to změř, třeba tam vraž jednofázový elektroměr a ten průměrný odběr si spočítej. Nebo změř teplotu té šňůry bez proudu a za hodinu provozu.
Celá Evropa používá průřez 0,75 v přístrojových šňůrách 10 A, u nás ani silnější dostupné nejsou, vyrobit si ji sám nesmíš (teda i kdybys sehnal rozebíratelný konektor na konec, máš tam hromadu dalších požadavků, které musíš splnit, jinak šňůra neprojde revizí).
Zkrátka tu jen ztrácíme čas s věcí, která tu v desetisících aplikací už roky normálně běhá, a, pokud si vzpomínám, někdo už to dávno zkoušel řešit na stránkách Elektrika cz a byli s ním rychle hotovi.

[rnbw]

1mm² kable s C13 existuju, dodavaju sa napr. k serverom. Prave som mal dva v ruke. Dokonca som videl 1,31mm² (16AWG).

[Valdano]

Velkoryse přehlížíš, že naše norma pouze doporučuje.

České technické normy nejsou obecně závazné. Obecnou závazností se rozumí povinnost dodržovat ČSN obecně, bez jakéhokoliv omezení, tj. všemi právnickými nebo fyzickými osobami. Povinnost postupovat při určité činnosti v souladu s českými technickými normami však může vzniknout, a to různými způsoby, především pak na základě ustanovení právního předpisu, který stanoví, že ve vztazích upravených tímto právním předpisem je nutno dodržovat české technické normy.

Zdroj: Technické normy jsou závazné i nezávazné

Z odkazovaného článku vyplývá, že norma je závazná pokud na ni odkazuje určitý právní předpis formou tzv. výlučného odkazu, a to pro osoby, na které se dodržování příslušného právního předpisu vztahuje.

Výlučný odkaz

Výlučný odkaz stanoví shodu s technickou normou, na kterou se odkazuje jako jediný způsob splnění příslušného ustanovení daného právního předpisu. Technická norma tak doplňuje nekompletní právní požadavek, a tímto se stane technická norma nebo její část pro účely právního předpisu závaznou a její používání se stane povinné.

I když je norma nezávazná může její nerespektování být přitěžující okolností v případě vzniku škody nebo újmy na zdraví v důsledku jejího nerespektování viz v článku uvedený popis v sekci "obecné odpovědnosti za dodržování nezávazných technických norem".

Podrobněji k tomu viz výše uvedený odkaz na článek, ve kterém je uvedeno i několik příkladů právních předpisů s výlučnými odkazy na ČSN.

Zde je zdarma přístup k závazným normám ČSN
Mělo by jít o ČSN normy, které jsou pro účely uvedené ve zvláštním právním předpisu závazné. Přímo na té odkazované stránce pro přístup k závazným normám je zobrazeno jen několik kódů nových norem, ale jinak je tam řádově až několik tisíc závazných norem. Pro přístup k celému seznamu i s možností čtení norem je nutná registrace, která je zdarma.

[Behemot]

Při zapnutí sítě po výpadku krátkodobě může některá odebírat o něco víc, ale ne o moc - UPSky mívají omezení proudu, že dobíjí jen tím, co přebývá nad odběrem za UPS do těch 10 A

jaks na takový nesmysle přišel, to si možná spletl s bůčkem né ten pomocnej zdroj běží furt, napájí elektroniku samotnou a dává do akun, co ty si vezmou, žádný řízení tam není (aspoň ne u SOHO mrdek)

u UPSek do toho eště lezou ty jejich papírový zdánlivý výkony a tak, nicméně ty výkonný ATX zdroje např. pro minery, třeba 1,6 kW dodanej výkon na výstupu, to je i při titaniové účinnosti nějakejch asi 1700 W/přes 7 A

[Hill]

Pořád to není na odběr 2,3 kW trvale, abys tam měl 10 A.
Bez změření proudu tu jen ztrácíme čas.

[ransom]

Nechápu úplně co se tady furt řeší.
Zatížitelnost kabelu není nikdy jenom o průřezu jádra. U dvou kabelů stejné konstrukce různí výrobci udávají různé zatížitelnosti. Je to i o takových drobnostech jako barva a lesklý/matný povrch, o tloušťce pláště a složení konkrétního plastu. Jedovaté jsou hlavně tepelné spotřebiče, a přesto nikdy nebyl problém najít 1,5kW bojler připojený několik let tkaničkou 3x0,75 - a vše OK.
(A nakonec najdeš poctivý prodlužovák na 16A upečený kilowattovou výbojkou jenom proto, že ho zedník nechal navinutý na kolovrátku.)
U běžné PVC šňůry stačí kontrola pohmatem. Pokud výrazně neměkne oteplením, přetížená není.

[Valdano]

Zdroj: Závazné normy na posuzování prodlužovacích přívodů

Pro posuzování shody prodlužovacích přívodů pro použití v ČR je tedy nutné použít nejen ČSN 34 0350 ed. 2:2009 a ČSN IEC 60884-2-7+A1:2015, ale také ČSN IEC 60884-1:2003 a všechny další normy, které jakýmkoliv způsobem ovlivňují bezpečnost prodlužovacího přívodu, resp. konkrétního výrobku ve vztahu k uživatelům bez elektrotechnického vzdělání.

To není doporučení, ale povinnost vyplývající z nařízení vlády č. 118/2016 Sb. (směrnice 2014/35/EU) o posuzování shody elektrických zařízení určených pro používání v určitých mezích napětí při jejich dodávání na trh.

Zdroj: Pohyblivé přívody a šňůrová vedení

Průřezy jader žil, kabelů a šňůr
Pokud jsou kabely (šňůry) na kabelovém navijáku, musí být tento naviják označen zatížitelností jak v rozvinutém, tak i v navinutém stavu.

Další požadavky na pohyblivé přívody:
Prodlužovaní pohyblivé přívody pro jmenovitý proud 10A nesmí mít menší průřez vodičů než 1mm2 Cu, pro 16A než 1,5mm2.

A nakonec najdeš poctivý prodlužovák na 16A upečený kilowattovou výbojkou jenom proto, že ho zedník nechal navinutý na kolovrátku.

Pokud se jednalo o prodloužení na kabelovém navijáku tj. klasický prodlužovák pro 16A na bubnu tak ten má mít viditelné označení zatížitelnosti jak v rozvinutém, tak i v navinutém stavu viz přiložený obrázek. Měl být dodržen minimální průřez vodičů, který pro 16A nesmí být menší než 1,5mm2.

Pokud to bylo splněno a uživatel nerespektoval zatížení v navinutém stavu uvedené na navijáku, pak byla vina na něm.

Pokud to splněno nebylo a prodloužení mělo platné posouzení shody prodlužovacích přívodů pro použití v ČR pak je vina na tom kdo posouzení vydal v rozporu se zmíněnými normami.

Pokud to splněno nebylo a prodloužení nemělo platné posouzení shody prodlužovacích přívodů pro použití v ČR pak je vina na tom kdo prodloužení uvedl na trh bez platného posouzení shody v souladu se zmíněnými normami.

[ransom]

Samozřejmě že ten buben označený je. Stejně jako je důsledně popsané použití jakéhokoli zařízení. A vzdycky na to uživatelé kašlou.

[Valdano]

Samozřejmě že ten buben označený je. Stejně jako je důsledně popsané použití jakéhokoli zařízení. A vždycky na to uživatelé kašlou.

Pak je případná způsobená škoda nebo újma na zdraví jejich vinou a při větším průšvihu na ně pak může dopadnout postih nebo na to doplatí třeba i sami vlastní újmou na zdraví. V případě úrazu při výkonu zaměstnání v důsledku tohoto nerespektování pak mohou přijít o odškodnění.