Astra/Narcis 4206U-2 - řádkový rozklad

[vofo]

Zdravím v novém roce. Loni jsem trochu marodil. takže na bastlení nebyl ke konci roku čas a mezi svátky šlo o "život" ,neb roztahovat se po baráku s mými krámy ,bylo vzhledem k vysoce sofistikovamému malželčině úklidu nežádoucí.
Sfouknul jsem jen skouknout polohu iontové pasti,na Oravanovi,abych shledal, že kolega Jardak má na tom svém ten předvánoční zázrak a nechal jsem ho v provozu několik hodin. Žádný probém s popisovanou vadou synchronizace nenastal. Za to mne potrápil studený spoj u sekundáru trafa snímkového rozkladu.občas jen linka,nebo pokus o rozširující se pruh. Nezbylo než trafo ven a pořádně očistit a cínem prolít očka na čelech cívky,kde je vyvedeno vinutí. Od této opravy má Oravan za sebou několik hodin zatěžkávajícího provozu.
K tomu oscilogramu na G1 z astry snad jen to, že ta vzestupná hrana má podivně plochý tvar, který asi nechává PL81 dlouho otevřenou.
To na mé Astře viz foto průběhu je to jiné.

[xsc]

To snad ne, tohle je pořád skoro dobová úprava.

Jo, to je správně strmý impulz pro rychlé zavření elektronky.

[Jarda-k]

xsc: proto se to chová předpisově.

vofo: mám doma vytisknutý jak si mi posílal co jsi naměřil na své Astře. Takhle podobně se chovala ta moje první Astra. Pokles účinnostního napětí přes 50 V a proud stínící mřížky PL81 přes 21 mA. Ta elektronka jede nadoraz. U mě se to projevovalo tak, že PL81 se musela vybírat - musela být správně zaběhlá. Pokud se dala nová nepoužitá, tak jí po chvíli svítila anoda. Po čase se stav VN trafa zhoršil natolik, že účinnostní napětí začalo klesat pod kritickou hodnotu. Neměřil jsi jaké je VN na obrazovce, zejména když se to zahřeje?

Ono to nastavení pracovního bodu té PL81 (ale i PL36 v Narcisu) je přinejmenším zvláštní. Odpor stínící mřížky je nezvykle malý a katodový proud se snižuje budícími impulzy o velké amplitudě, kdy se průtokem mřížkového proudu vytvoří poměrně velké předpětí které elektronku přivře. Problém je v tom, že aby PABC80 dokázala tak velké impulzy vyrobit, tak musí mít její napájecí zdroj velké napětí, které se v tomto případě bere z účinnostního napětí. Jenže jak účinnostní napětí v důsledku horší činnosti VN trafa klesá, klesá i napájecí napětí budící elektronky, impulzy snižují svoji amplitudu, čímž se sníží i předpětí PL81, takže její katodový proud vzroste, takže se elektronka i VN trafo stále více přehřívají.
Prostě začarovaný kruh.

Možná když je vše ve stavu 1A, tak to funguje, ale i v Technické zprávě č. 25 která vyšla asi v polovině šedesátých let, se uvádí Vn trafo a zejména elektronka PL81 u těchto televizorů jako poruchové díly. Odstranění kondenzátoru stínící mřížky PL81 C231 47k mělo vysokou poruchovost elektronky zmenšit.

Jenže jsem přesvědčen, že prvotní průser je málo strmá závěrná hrana budícího impulzu a tím špatné uzavírání PL81.

Tady ještě nějaká fotka zezadu a na VN trafo s novou primární cívkou:

[Jarda-k]

Telka má za sebou zátěžový test. Běžela šest dní po sobě a každý den téměř sedm hodin v kuse. První tři dny tam bylo stávající VN trafo, pak jsem tam dal druhé do kterého jsem namontoval tu druhou primární cívku co mi p. Panec navinul. V té první byla použitá novodobá prokladová folie, v té druhé je prokladová izolace dobová. Tato cívka má o něco větší průměr. Nicméně obě se chovají zcela identicky. I tato cívka vyžadovala původní dolaďovací kapacitu 33 p nahradit kapacitou 100 p. Jinak bylo VN přes 16 kV a šířka obrazu nedostatečná. Po úpravě kapacity je v regulaci šířky slušná rezerva a vysoké napětí je mezi 13,5 - 14 kV.

Jinak dlouhodobější provoz nemá žádný vliv na velikost a stabilitu účinnostního ani vysokého napětí, ani na šířku obrazu. Po náběhu je účinnostní napětí 720 V, po zahřátí se pohybuje mezi 725 - 735 V podle aktuálního napětí v síti. Nenastane žádný pokles ani po mnoha hodinách provozu.

[Crifodo]

Dobrá práce.

[Jarda-k]

Tak úpravu jsem udělal i do šestkový Astry a funguje to taktéž výborně. Už je po zátěžovým testu a stabilita všech parametrů je stejně dobrá jako u té dvojkové Astry. Účinnostní napětí je kolem 730 V, vysoký napětí obrazovky těsně pod 14 kV a proud stínící mřížky PL81 9,5 A. Všechny parametry drží i po mnoho hodinách provozu. Nejdéle byla v chodu 10 hodin v kuse.

[zvaty]

Tak pomohlo v tom roce 2021 u té Astry převinutí primáru trafa nebo nepomohlo? Myslím tím bez tvych uprav.

[Jarda-k]

No pravděpodobně by pomohlo, ale nemám to ověřený. Ona věc je trochu složitější.

Když mi ty cívky konečně přišly, tak jsem ji namontoval do toho náhradního trafa a to dal do telky. Po zapnutí ale byl horizontální rozměr nedostatečný. V té době jsem ještě neuměl měřit vysoký napětí obrazovky, takže jsem se neměl jak dozvědět, že VN je přes 16 kV místo předepsaných 14. Nová cívka je prostě kvalitnější a má menší kapacitu vinutí, takže se změnil poměr vysoký napětí/ šířka obrazu, Věc vyřešila úprava kapacity dolaďovacího kondíku z 33 p na 100 p.

Jenže v té době jsem se to neměl jak dozvědět, takže jsem do tv namontoval zpět to původní trafo se kterým to alespoň chvíli šlapalo a telku jsem odložil. Měl jsem v té době rozdělaný jiný projekty.

No a pak po té výborné zkušenosti s úpravou řadkového generátoru o Oravana jsem Astru rovnou upravil. Jenže účinnostní napětí stále klesalo, takže už jsem zamýšlel, že tam dám také VN trafo z Oravana. Nový generátor nepotřebuje pomocný vinutí takže by to nebyl problém, obě jsou na 70 stupnů. Ale nejdříve mě naštěstí napadlo dát tam to nově navinutý, VN už měřit umím, takže jsem si už věděl rady.

A co se týče té šestkové Astry, tam jsem v rámci boje s přetíženou PL81 došel k závěru, že je poddimenzovaná a předělal jsem to na PL36, čímž jsem znehodnotil šasí a navíc to stejně nepomohlo. Této elektronce na rozdíl od PL81 sice nežhavila anoda ale klesání všech napětích bylo stále.

Sehnal jsem tedy jiné pěkné šasí a byl jsem rozhodnut řadkový generátor zatím zachovat původním protože mě také zajímalo jestli s novým trafem to bude fungovat. Bohužel zrovna řádkový generátor byl celej přebastlenej, takže bych ho musel dát nejprve do původního stavu. A to se mi zase nechtělo a telku jsem rovnou upravil, když vím, že upravené zapojení funguje výborně.


Prostě tvar impulzu nemá správný tvar, pokud by nahoře nebyla ploška způsobená náběhem mřížkového proudu, tak se příliš blíží sínusovce a pro koncový stupeň řádkového rozkladu není vhodný. Je to zbytečná chyba na jinak zdařilé televizi. Srát se to muselo už kdysi. Téměř žádná Astra i Narcis který se dosud někde vyskytuje nemá kryt kobky vysokého napětí, což o něčem svědčí.

Obrázek níže pochází od Vofa, snad se nebude zlobit že ho sem dám. Jsou na něm hodnoty které naměřil na své Astře, Podobné hodnoty měla i tam moje první Astra když ještě jakž takž fungovala. Ale ty pracovní podmínky PL81 jsou smrtící. Stačí jen krůček a anoda PL81 bude svítit.

[Jarda-k]

Tak příběh má pokračování.
Nechal jsem si v Blatné navinout ještě jednu primární cívku do Astry, kdyby se náhodou nějaká naskytla v původním zachovalém stavu. Nechal jsem tam dát moderní prokladovou izolaci. Myslel jsem si, že se bude chovat jako ty předchozím ale to trafo má o dost lepší účinnost. Při správné šířce obrazu je VN přes 16 kV. Takže jsem situaci přehodnotil a jak se naskytl Narcis, tak jsem ho vzal. Je to to samé jako Astra, jen má větší obrazovku s větším vychylovacím úhlem.

Takže jak na něj došla řada, šasi jsem zrenovoval a oživil. A trochu nepřekvapivě je to úplně stejná písnička. Během půl hodiny chodu spadlo účinnostní napětí z 850 na 790 V a vysoký z 15 kV na necelých 12.

No nic no, telku zkompletuju a začne zábava.....

[xsc]

Stejně je to divný. To by ty TV tehdy musely odcházet strašně rychle. Jistě umíraly, ale pořád se jich spousta dožila až dodnes. Není tam podobný problém jako u Talismanů se zvýšeným síťovým napětím, následným přetížením koncové elektronky, která začne mít mřížkový proud g1 a celé to pak jde dost rychle do kopru?

[Crifodo]

ty keramický výkonový odpory - kostky provozuješ tak na 1/4 zatížení? obyčejně odcházejí jen se bouchne dveřma.

[Jarda-k]

Crifido: Co se týče těch odporů, tohle je jen dočasný řešení, nebyl po ruce dobový hnědý. Ale nemám s nimi špatnou zkušenost, testoval jsem je i jako srážecí v okruhu žhavení a vydržely. Jen je chvíli cítit a zmizí popisky.

XSC: já to taky nechápu. Nicméně v Technické zprávě č.25 ze šedesátých let kde se popisují problémy těchto TV přijímačů se uvádí u Astry a Narcisu jako největší problém vysoká poruchovost VN traf a elektronek PL36/81.

Já už jsem teď trochu dál. Namontoval jsem tam to VN trafo v novým primárem. Je jistá změna. Úcinnostní napětí i VN klesne jen trochu a pak drží. Nové VN trafo se také nehřeje. Nicméně účinnost koncového stupně je žalostná. Proud stínící mřížky PL36 je 22 mA. Ta elektronka jede na doraz. Změřil jsem její teplotu laserovým teploměrem a naměřil jsem 215 stupňů. Pro srovnání, ta samá elektronka v Lotosu hřeje jen 160 stupňů. Přešel jsem v budiči součástku po součástce, všechny nyní mají předepsané hodnoty, ale na stavu věci to nic nezměnilo.

Mimochodem, taková zajímavost, byl vadný odpor R218 co přivádí napětí ze zdroje na budič pro počáteční rozběh než naběhne účinnostní napětí a budič se přesto rozjel. Jen to mělo zajímavý průběh. Jak se televize nažhavovala, tak jako poslední se nažhaví PY83. V okamžiku kdy se tato elektronka nažhavila, tak se doruda rozsvítila její anoda. Par vteřin takto svítila, pak najednou budič naběhl a svit anody zmizel.
Jak se mu to povedlo netuším.....

[xsc]

Asi naběhne z malého napětí (~ 100V ?), které se na tom zvyšovacím kondenzátoru objeví po nažhavení PY83. Z elektronek PL36 a PY83 se stane dělič napájený z Ub. Divím se, že nesvítila i PL36 Pár takových startů a je po nich.

[Jarda-k]

Takže ač nerad, televizi jsem upravil po vzoru těch Aster. Jediné co se z hlediska řádkového konce změnilo je tvar budícího pulzu.
Takhle vypadá v původním stavu:


No a takhle po úpravě:


Účinnost je nesrovnatelně lepší. Odpor stínící mřížky jsem musel zvětšit na 10 kohm, jinak by byl výkon příliš velký. Proud stínící mřížky je teď poloviční 11 mA a teplota PL36 klesla z 215 stupňů na 145. Účinnostní napětí je 790 V a vysoké napětí obrazovky 15,5 kV. Všechny parametry drží na stejné hodnotě nezávisle na tom, jak je telka dlouho v provozu. Vn trafo je jen vlažný i po delší době provozu. Už má za sebou dvě sedmihodinovky a chová se to krásně stabilně jako ty Astry po úpravě.