EKKAR píše:Ano, s polovodičema se dá mnohem jednodušším způsobem učunit symetrická zešilovací struktura, ale s elektronkama, který jaxitaxi postrádají komplementární součástku, to je složitější.
Pro symetrické vychylování nejde o žádné komplementární prvky, ale o diferenciální zesilovač, což v symetrické elektronkové praxi nejčastěji zastala dvojitá trioda.
Kremik píše:No a pokud i pak to bude parametry k nijakému využití, uvěřím že je to na hovno a začnu se zabývat pouze obrazovkou. Protože že by se masově vyráběla obrazovka, která je úplně na hovno, to je pro mě už úplně neuvěřitelné.
Je to spíš mírně na hovno, ne úplně na hovno. Nebyla to osvícenost Rožnova, asymetrické obrazovky resp. jeden nesymetrický pár vychylovacích destiček používali i jiní výrobci. Takový Philips o tom referuje ještě v literatuře okolo roku 1960. Pro minimalizaci nežádoucího vlivu spojené D2 na g2+g4(anodu) se někdy používaly přídavné elektrody vychylovacích destiček, které měly tento vliv kompenzovat.
Celkově jde o složité pochopení jednoduchého principu, že suma rozdílu potenciálů mezi destičkami by měla být stálá a rovnající se gnd, což se u jedné z destiček pověšené na urychlovací napětí blbě dodržuje
Jak moc to u konkrétní obrazovky vadí, záleží jednak na kvalitě provedení elektronové "optiky", jednak na její kondici nebo jak to nazvat, tj. při jakém proudu elektronů si můžu dovolit nastavit jaký jas a tedy napěťové poměry na děliči pro elektrody, aby luminofor stínítka ještě s přijatelnou intenzitou svítil.
Ale jak s týmto kyklopom opravíš čo i len bzučák, máš uznanie aj u starých kádrov, ktorí budú do smrti tie jedničky a nuly preklínať
Přesně takové stroje byly ve své době i ve vyspělém světě považovány za když ne luxus, tak za velký bonus pro servisování TV v terénu, osciloskop byl malý a přenosný. To že se takový standard v případě ČSSR překlopil až do sedmdesátek, nevím přesně proč bylo, zřejmě důsledek zaměření ekonomiky na výrobu tanků a MiGů a podporu ujařmených rozvojových zemí, takže na těch pár ECC83 už asi nezbývalo.