Pokus o nahravku na MGF kazetu

Problémy s návrhem, konstrukcí, zapojením, realizací elektronických zařízení

Moderátor: Moderátoři

Zpráva
Autor
Uživatelský avatar
Habesan
Příspěvky: 6924
Registrován: 12 led 2009, 01:00
Bydliště: Plzeňsko
Kontaktovat uživatele:

#31 Příspěvek od Habesan »

Když čtu jak důležité bylo (je) nastavení předmagnetizačního proudu na charakteristice pásku a další související jevy, napadá mě otázka:

Kde měl vzít posluchač jistotu, že zakoupené originálky (když už kupoval originálky) byly nahrány v souladu s tímhle vším (a nebyly mazány magnetem) ???
Sháním hasičák s CO2 "sněhový", raději funkční.
(Nemusí mít platnou revizi.)
(Celkově budu raději, když se to obejde bez papírů.)

Uživatelský avatar
Hill
Administrátor
Administrátor
Příspěvky: 18898
Registrován: 10 zář 2004, 02:00
Bydliště: Jičín, Český ráj

#32 Příspěvek od Hill »

Pásky před nahráváním se odmagnetovávaly na velkých cívkách v tzv. mazací peci, to znamená, že byly vystavené silnému střídavému, postupně až k nule slábnoucímu, magnetickému poli. Teprve pak se vkládaly do kopírovacího stroje (kopírovalo se tuším šestnáctinásobkem jmenovité rychlosti ve více drahách, na některých strojích obě, a ve stereo všechny čtyři, stopy najednou, ono při kopírování nevadilo, že jedna strana pásku hrála pozpátku, stejně to nikdo při takové rychlosti neposlouchal). Na začátku a konci pásku se nahrával hodně hluboký tón, který při navíjení pásku na středovku sloužil k identifikaci místa odstřižení pásku a nalepení zaváděcího pásku, přehrávaný normální rychlostí je tak nízký, že ho obvykle není moc slyšet.
Teprve pak se pásek dával do kazety.
Samozřejmě předmagnetizační kmitočet při záznamu na kopírovacím stroji byl také 16x vyšší, než se používá v magnetofonech, aby v záznamu přehrávaném normální rychlostí nepískal o ty 4 oktávy níže ve slyšitelném pásmu, a odpovídajícím způsobem byly upravené kmitočtové korekce jak ve stroji, který snímal zdrojový záznam, tak pro všechny hlavy v záznamovém stroji.

Uživatelský avatar
EKKAR
Příspěvky: 29689
Registrován: 16 bře 2005, 01:00
Bydliště: Česká Třebová, JN89FW21

#33 Příspěvek od EKKAR »

Já kdysi (dost možná že to bylo ještě v "ábíčku" = ABC mladých techniků a přírodovědců) čet, že kazety se kopírujou a plní (kopírovaly a plnily) jaxitaxi "průběžně" = pásek že se odvíjel z čistý cívky do kopírovacího stroje, tam že se obě strany nahrály naráz (potvrzení Hillova příspěvku) a rovnou jak se pásek nahrával, tak že se navíjel do prázdný kazety. Ty se vyráběly tak, že se do prázdný krabičky vkládaly jen 2 cívečky spojený cca 30cm kouskem zaváděcího pásku - ten se pak přímo v nahrávací mašině vytáhnul ven, uprostřed přestříhnul, k jednomu konci se přilepil nakopírovanej pásek, během kopírování se ten pásek rovnou navíjel do kazety, po ukončení nahrávání se zase ustřihnul a ten druhej konec se slepil s tím doposud volným kouskem zaváděcího pásku v kazetě na druhý cívce. Po dotažení pásku do kazety se jen dolepily etikety ...
Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...

A kutilmile - nelituju tě :mrgreen: :mrgreen: !!!

Uživatelský avatar
Eleman
Příspěvky: 3439
Registrován: 21 úno 2011, 01:00
Bydliště: Český Středozápad (JO70AD)

#34 Příspěvek od Eleman »

Je to tak. Kdysi (cca v roce 1983) jsem to viděl na vlastní voči v GZ v Loděnici. A "master" ze kterého se kopírovalo byla smyčka pásku volně ložená mezi dvěma plexiskly (rozteč na šířku pásku) o rozměrech jídelního stolu. Aby se pásek mezi nimi nazacuchal a posouval se, vháněl se tam vzduch. Samozřejmě rychlokopírování s upravenou záznamovou charakteristikou apředmagnetizací. Byl to docela fofr.
Člověk se celý život učí jenom proto, aby ve stáří všechno zapomněl.
„Když už člověk jednou je, tak má koukat aby byl. A když kouká, aby byl, a je, tak má být to, co je, a nemá být to, co není, jak tomu v mnoha případech je.“ J. Werich

Uživatelský avatar
Hill
Administrátor
Administrátor
Příspěvky: 18898
Registrován: 10 zář 2004, 02:00
Bydliště: Jičín, Český ráj

#35 Příspěvek od Hill »

Habesan píše:Když čtu jak důležité bylo (je) nastavení předmagnetizačního proudu na charakteristice pásku a další související jevy...
Nastavení předmagnetizačního proudu je docela věda.
Než se výrobci naučili udělat tak jemnou strukturu magnetických částic v aktivní vrstvě pásku, aby se šum "odstěhoval" co nejvýše nad přenášené pásmo, používala se stejnosměrná předmagnetizace jen v nejlevnějších přístrojích, zejména napájených z baterií, protože v nich byl k mazání použit i obyčejný magnet. Neměl žádnou spotřebu, baterky vydržely déle i při záznamu, což byl pro zákazníka dost dobrý důvod k tomu, aby oželel nějaký ten šum a koupil si to.
S vylepšením vlastností pásků a poklesem nároků zákazníků se zase mazání magnetem a stejnosměrná předmagnetizace velmi rozšířily, levných přístrojů bylo najednou všude plno (DC ERASE/ DC BIAS).
Ale i ve strojích s permanentním magnetem místo mazací hlavy se často najde oscilátor dodávající předmagnetizační proud do hlavy při záznamu (DC ERASE / AC BIAS, někdy se uvádělo HF BIAS). Nežral tolik a střídavé pole někdy lépe, někdy hůře, odmagnetovalo pásek z oblasti nasycení pokud možno do oblasti středu rovné části charakteristiky. Šumově to bylo lepší řešení, ale muselo se nastavovat na jeden konkrétní typ pásku jednoho konkrétního výrobce, na záměnu jiným typem pásku bylo nahrávání daleko citlivější, než čistě střídavé mazání a předmagnetizace (HF nebo AC ERASE + BIAS).
Při střídavém mazání opouští pásek prostor před mazací hlavou (přesněji odběžnou hranou pólových nástavců) s téměř nulovou zbytkovou magnetizací, takže je nutné posunout pracovní bod co nejblíže aritmetickému středu oblastí, kde je průběh magnetické remanence
- co nejstrmější
- co nejlineárnější,
- ale nedochází ještě k nadměrným demagnetizačním ztrátám, které se projeví opětným odmazáním výšek rozptylovým magnetickým polem.
Co je ale hlavní: odmagnetované částice v pásku nemůžou způsobit při snímání šum, ty zmagnetované modulací samozřejmě ano, ale tento šum roste úměrně s okamžitou hodnotou nf signálu, a je tím signálem dobře maskovaný, takže neruší, jen je zvuk poněkud "chlupatý".
Předností střídavé předmagnetizace je především to, že záznam využívá obě polarity magnetizace místo jediné stejnosměrně zmagnetované, takže výsledný magnetický tok je až o 6 dB silnější a navíc se zakřivení charakteristiky v 1. a 3. kvadrantu navzájem částečně kompenzují, takže se zmenší i tvarové zkreslení signálu a lze zvýšit záznamový proud
.
Zkusím to co nejúsporněji vysvětlit na nejrozšířenějším typu pásku IEC-I (Ferro, γ-Fe₂O₃ a jak všelijak se tento materiál označuje) a dopustím se přitom nějakého toho zjednodušení, tak znalce prosím o shovívavost:
Správná velikost předmagnetizačního proudu se stanoví tak, že se na pásek zaznamenává frekvence ze středu uvažovaného pásma (například 333 Hz, 800 Hz nebo 1 kHz - podle použité rychlosti posuvu pásku) s konstantním záznamovým proudem, mění se předmagnetizační proud a při snímání se zjišťuje, při jakém předmagnetizačním proudu sejme snímací hlava z pásku největší napětí. Při tomto předmagnetizačním proudu se pak přepínají dvě frekvence záznamového proudu a nahrává se na střídačku například frekvence 333 Hz a 6,3 kHz nebo 8 kHz (když už se bavíme o kazetách a rychlosti posuvu pásku 4,75 cm/s), ovšem s tak malým záznamovým proudem, aby spolehlivě nedošlo k omezení amplitudy zakřivením charakteristiky. Podle výstupního napětí se jemně doladí takový předmagnetizační proud, aby při snímací korekci zohledňující normalizovaný zkratový průběh magnetického toku záznamu na pásku měly nízký i vysoký kmitočet stejnou úroveň. Zkrátka oba tyto kmitočty musí mít na výstupu magnetofonu stajné napětí. Obvykle je kvůli tomu třeba snížit velikost předmagnetizačního proudu proti proudu potřebnému pro maximální napětí z pásku o 1,5 až 2,5 dB.
Při příliš velkém předmagnetizačním proudu chybí na výstupu výšky a roste nelineární zkreslení, při příliš malém je výšek dost, ale roste šum a slyšitelnost "děr", tedy drop-outů v záznamu, a opět nelineární zkreslení při plné záznamové úrovni. Tedy při špatně nastavené předmagnetizaci také pásek zkresluje více a je třeba nahrávat s menším záznamovým proudem.
Jenže to zase znamená, že napětí užitečného signálu z pásku bude nižší a tím se zhorší odstup signál/šum, protože hladina šumu se nemění.
Ale, jak jsem už podotkl, správné nastavení platí jen pro jediný pásek jednoho výrobce, jedné výrobní šarže a je nutné ho opakovat na různých hracích časech kazety, ony ty parametry nejsou totiž dokonale stabilní ani v průběhu celé délky pásku, ať už na cívce nebo v kazetě. Citlivost ve výškách se může měnit i na jednom metru u kvalitních pásků o 2,5 dB nahoru i dolů proti citlivosti na 333 Hz, u pásků LN se ještě muselo počítat s chybou až 3,5 dB v obou směrech. Tak se pásek proměřil na pěti šesti místech a předmagnetizace i záznamový proud se nastavily "někam mezi", aby se kolísání citlivosti ve výškách od začátku do konce pásku příliš neprojevilo. S jiným páskem, byť stejného typu, ale z jiné výrobní série či od jiného výrobce, by se muselo pro maximální využití jeho vlastností nastavování opakovat. Naštěstí nikdo nemá v uchu měřidla a jen málokdo má dar bez možnosti bezprostředního srovnání nějaký rozdíl mezi pásky jednoznačně rozlišit.
Zkrátil jsem to opravdu hodně, je to koncentrát z nějakých více, než dvou stovek knižních stran textu a vysvětlujících grafů. Na toto téma vyšlo více odborných publikací, v češtině a slovenčině velmi dobrých a dobře napsaných, protože vyšly v době, kdy autoři neměli zapotřebí stranit řešení jedné firmy, jen si museli dávat pozor na to, aby příliš nechválili patenty západních a zámořských firem před firmami ze zemí vlády jedné strany, ale popsat je směli.

Uživatelský avatar
Mikras
Příspěvky: 471
Registrován: 04 zář 2019, 02:00
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

#36 Příspěvek od Mikras »

Když vezmu nový pásek nebo novou kazetu a přehraji si je, slyším ticho se slabým šumem. Pokud na pásek nahraju ticho, tedy projde mazáním a předmagnetizací, při přehrávání je slyšet šumu daleko víc. Kde ten šum vzniká? Mazáním, nebo tou předmagnetizací?

Pokud by to bylo mazáním, a bavím se o AC mazaní i předmagnetizaci v kvalitnějších strojích, dal by se záznamu vylepšit odstup šumu a signálu, kdyby se při nahrávání mazaní neprovádělo? Že by tedy např. mezi skladbami pásek šuměl jako ten nový, nedotčený? Samozřejmě za předpokladu, že šum nebude v nahrávce, což v pauzách z CD nebývá.

A taky je mi jasné, že by se ta mazací energie musela někam "odklonit" pokud má stejný zdroj jako předmagnetizace, aby se nezměnila její úroveň. Teoreticky uvažujme do identické mazací hlavy, umístěné někde mimo páskovou dráhu.

Uživatelský avatar
Hill
Administrátor
Administrátor
Příspěvky: 18898
Registrován: 10 zář 2004, 02:00
Bydliště: Jičín, Český ráj

#37 Příspěvek od Hill »

Záleží na tom, na čem to mažeš. Tedy jak je zapojený oscilátor. A taky, jestli máš dokonale odmagnetované všechny části páskové dráhy, s nimiž pásek přichází do styku, jestli ti do záznamové (a třeba i snímací) hlavy neteče stejnosměrný proud, stačí opravdu v řádu mikroampér.
Naprosto souměrná předmagnetizace totiž dokáže účinně dokončit i mazání nesouměrným průběhem, tedy průběhem se stejnosměrnou složkou.
Nový pásek je zcela odmagnetovaný a stejný musí opouštět štěrbinu nejpozději záznamové hlavy, nejde-li do ní modulace (natož šum záznamového zesilovače).
Napřed najdi skutečnou příčinu zvýšení šumu a odstraň ji, aniž bys odpojoval hlavy.

Odpovědět

Zpět na „Řešení problémů s různými konstrukcemi“