Co použít pro datovou komunikaci peer-to-peer po drátě (dvoulinka) délky 500m až 1500m rychlostí alespoň 10Mbps (telemetrie) do embedded zařízení?
Původně zvažovaný ADSL modem prý potřebuje jako mezičlen technické vybavení poskytovatele připojení/operátora, ale v tomoto případě to nelze použít, má to být nezávislý celek.
RS232 se na požadovanou rychlost nedostane.
Jaký modul pro dvoubodovou komunikaci po drátě?
Moderátor: Moderátoři
https://www.asm.cz aktivní síťové prvky/konvertory
tvoje zadání je nerealizovatelnékulikus píše:Co použít pro datovou komunikaci peer-to-peer po drátě (dvoulinka) délky 500m až 1500m rychlostí alespoň 10Mbps (telemetrie) do embedded zařízení? . . . RS232 se na požadovanou rychlost nedostane.
je ta tvoje "dvoulinka" alespoň kroucený pár s nějakou konkrétní impedancí ??
xDSL se počítám nějaké najde - už před nějakými 20ti lety jsem něco takového na pár kilometrů po starém telefoňáckém 100drátovém kabelu používal (a někdy před 10ti likvidoval)
Dvě krabičky ethernet a až čtyři páry, jestli si pamatuju tak jenom nějakým dip switchem se nastavovalo která strana je která. Fungovalo to jako bridge.
Výrobce nějaká amerika, už si nepamatuji.
Teď jen rychlý google, aktuální by mohl být třeba Zyxel P-871M
Dvě krabičky ethernet a až čtyři páry, jestli si pamatuju tak jenom nějakým dip switchem se nastavovalo která strana je která. Fungovalo to jako bridge.
Výrobce nějaká amerika, už si nepamatuji.
Teď jen rychlý google, aktuální by mohl být třeba Zyxel P-871M
Právě tohle prodávalo/prodává asm. Používali jsme převodník na jeden nebo dva páry dvoulinky na ethernet. Nastavil se jen master/slave a nebo 2 páry. Pokud na cestě nebyla nějaká totální prasospojka, tak to chodilo velice dobře.
Kroucení páru není úplně podmínkou, pokud to nevede v souběhu s nějakou silovinou.
Kroucení páru není úplně podmínkou, pokud to nevede v souběhu s nějakou silovinou.
Nepotřebuje. Přesně pro zmíněné účely tj. spojení typu bod/bod používáme v práci pro některé zakázky VDSL2 extendery. Konkrétně Planet VC231G což je velmi jednoduchý extender za příznivou cenu. Není potřeba žádný SW pro konfigurování ani to nemá webové rozhraní. Vše se konfiguruje jen pomocí několika switchů umístěných přímo na panelu extenderu.kulikus píše:Nepotřebuje VDSL jako mezikus telefonní ústřednu?
Oba extendery jsou mezi sebou propojeny kabelem (stačí dvě žíly, ideálně kroucený pár, ale mám vyzkoušeno, že to funguje i když to není kroucený pár). Na každém extenderu je ethernetový port tj. výstup pro klasický ethernet. V zapojení bod/bod je tento extender na jednom konci pomocí switchů nakonfigurován jako master (CO režim) a na druhém konci jako slave (CPE režim). Pomocí switchů se dá dále nakonfigurovat tzv. Asymetrický přenos tj. nižší rychlost jedním směrem než druhým a nebo Symetrický přenos tj. stejná rychlost oběma směry.
VC-231G
. . . zajímavé, mají ho i v kauflandu . . .
ještě by mne zajímalo, jestli je tohle pravda . . .
Příklad dosahů a rychlostí (down/up Mb/s) na vedení s vodiči AWG24 a lepších:
200m -> 225.34Mb/122.39Mb
400m -> 151.89Mb/78.78Mb
600m -> 90.42Mb/49.93Mb
800m -> 57.70Mb/29.87Mb
1000m -> 45.33Mb/9.21Mb
1400m -> 34.74Mb/5.75Mb
a hlavně jakou rychlost to dá při obyčejné dvoulince a vzdálenosti 1500 metrů
. . . zajímavé, mají ho i v kauflandu . . .
ještě by mne zajímalo, jestli je tohle pravda . . .
Příklad dosahů a rychlostí (down/up Mb/s) na vedení s vodiči AWG24 a lepších:
200m -> 225.34Mb/122.39Mb
400m -> 151.89Mb/78.78Mb
600m -> 90.42Mb/49.93Mb
800m -> 57.70Mb/29.87Mb
1000m -> 45.33Mb/9.21Mb
1400m -> 34.74Mb/5.75Mb
a hlavně jakou rychlost to dá při obyčejné dvoulince a vzdálenosti 1500 metrů
Nakolik to či ono použití z hlediska přenosových rychlostí vůči vzdálenosti odpovídá těm specifikacím od výrobce to nevím. Neměřili jsme to. Doporučuji k přečtení tento článek od naší partnerské firmy, která tyto extendery také používá. Mají tam změřené jen latence na celé řadě propojů, ale vše jen do vzdálenosti cca 130m. V článku je sice deklarovaná tabulka rychlostí pro různé vzdálenosti, ale dle mého názoru je to jen citace ze starší verze dokumentace od výrobce. Jestli měřili konkrétní přenosové rychlostí to nevím. Kdo má zájem tak se jich na to může zeptat přes email. Kontaktní adresa je uvedena dole na stránce toho článku. V současnosti aktuální verze dokumentace na webu výrobce uvádí hodnoty o trochu nižší.
My jsme při použití měli zatím největší vzdálenost mezi dvěma body cca do 500m přes cca 30 let staré stíněné datové kabely (většinou 8 a více vodičů v kabelu z nichž byla použita jen jedna dvojice). Některé z těch použitých kabelů mají kroucené páry a některé ne. Kabeláž je vedena pod zemí. U zřetězení dvojic extenderů jsme měli maximálně dvě dvojice za sebou. Pingy nám dávají časy okolo 15ms automat za první dvojicí extenderů a okolo 30ms automat za druhou zřetězenou dvojicí extenderů což zhruba odpovídá i časům, které uvádějí v tom odkazovaném článku.
Konkrétní rychlosti datových přenosů jsme neměřili. Opět platí to co je uvedeno v tom článku v tom smyslu, že jsme ani my při vzdáleném programování automatů kdy se přenáší větší množství dat v řádu několika megabajtů nezaznamenali viditelné rozdíly z hlediska případného zpomalení ve srovnání se sítí ethernet 100 Mbps, která byla k dispozici v místě napojení na lokální ethernetovou síť.
Na každém jednotlivém bodě máme jeden průmyslový automat. Automaty mají 100-vkovou ethernetovou kartu a za běžného provozu z nich data přes ethernet čte vizualizace běžící na vzdáleném serveru, a to z každého automatu cca jednou za vteřinu v průměru okolo 500 bajtů.
Jediné na co bych ještě upozornil jsou provozní teploty. Na jedné ze zakázek byly ve zkušebním provozu často vyšší provozní teploty vzduchu v rozvaděči kde byly umístěny tyto extendery, a to i přes 45C a docházelo díky tomu k častým výpadkům spojení mezi extendery. Později se podařilo provozní teploty snížit pod cca 35C a problémy zmizely. Souvisí to zřejmě s tím, že tyto extendery mají výrobcem deklarované provozní teploty do 50C. Existuje čtyřportová odolnější verze extenderů IVC-234GT, která má provozní teploty až do 75C (je zmíněna i v tom článku), ale tu jsme zatím nikde nepoužili.
My jsme při použití měli zatím největší vzdálenost mezi dvěma body cca do 500m přes cca 30 let staré stíněné datové kabely (většinou 8 a více vodičů v kabelu z nichž byla použita jen jedna dvojice). Některé z těch použitých kabelů mají kroucené páry a některé ne. Kabeláž je vedena pod zemí. U zřetězení dvojic extenderů jsme měli maximálně dvě dvojice za sebou. Pingy nám dávají časy okolo 15ms automat za první dvojicí extenderů a okolo 30ms automat za druhou zřetězenou dvojicí extenderů což zhruba odpovídá i časům, které uvádějí v tom odkazovaném článku.
Konkrétní rychlosti datových přenosů jsme neměřili. Opět platí to co je uvedeno v tom článku v tom smyslu, že jsme ani my při vzdáleném programování automatů kdy se přenáší větší množství dat v řádu několika megabajtů nezaznamenali viditelné rozdíly z hlediska případného zpomalení ve srovnání se sítí ethernet 100 Mbps, která byla k dispozici v místě napojení na lokální ethernetovou síť.
Na každém jednotlivém bodě máme jeden průmyslový automat. Automaty mají 100-vkovou ethernetovou kartu a za běžného provozu z nich data přes ethernet čte vizualizace běžící na vzdáleném serveru, a to z každého automatu cca jednou za vteřinu v průměru okolo 500 bajtů.
Jediné na co bych ještě upozornil jsou provozní teploty. Na jedné ze zakázek byly ve zkušebním provozu často vyšší provozní teploty vzduchu v rozvaděči kde byly umístěny tyto extendery, a to i přes 45C a docházelo díky tomu k častým výpadkům spojení mezi extendery. Později se podařilo provozní teploty snížit pod cca 35C a problémy zmizely. Souvisí to zřejmě s tím, že tyto extendery mají výrobcem deklarované provozní teploty do 50C. Existuje čtyřportová odolnější verze extenderů IVC-234GT, která má provozní teploty až do 75C (je zmíněna i v tom článku), ale tu jsme zatím nikde nepoužili.