![Rolling Eyes :roll:](./images/smilies/icon_rolleyes.gif)
Připomíná mi to jednu z moravských tet -> "A nač tu máš ty vytřihovánky z ABC? Neslouží to jenom k lapání prachu? Otázku smysluplnosti čehokoliv v našem osvíceném jednadvacátém století bych teď vynechal.
Při posuzování softwarových rekordérů jsem po něčem komfortním a exluzivním nikdy nepátral. V době, kdy jsem zatoužil po udržení kvality (a omezení opotřebení) oblíbených LP (mez roky 1998..2003), skočil jsem po prvním balíku, který byl v našich končinách rozšířený - komplexní sw. Adaptec Easy CD Creator. Drtivá většina lidí ho používala pro čisté "vysmažení gamesek a hudebních cé dé". Tehdy to byl národní sport. Já si v té době postavil "pěkný desktop ATX" (v koncepci PC mě odjakživa séřou věže, coby estetická tragédie). LuckyStar K7VAT+, Duron 800MHz, 256MB SDRAM PC133, disk 120GB, Radeon do AGP a DOSovsky na sto hrách prověřená zvukovka MED3931. K tomu Windows 95 OSR2.1USB s možností běhu věcí v reálném režimu. Později jsem s příchodem novějších vypalovaček s vyššími rychlostmi zápisu přešel na Roxio Easy CD5 (na vyšší verzi se změněným názvu produktu). LP jsem přehrával na dnes opovrhovaném NC470 za spolupráce AV systému Asahi RD-830 (má dva cinche PHONO, dva TAPE OUT). Pro záznam do PeCe mi posloužil roxiácký modul Sound Stream (s pečlivým vyhledáváním "píku" ve skladbě, čištěním antistatikou utěrkou před každým jednotlivým záznamem a odstraňováním nasbíraného svinčíku na hrotu, též před každou nahrávkou). O odříznutí přebytečného ticha před skladbou (a na konci) se postaral sesterský Sound Editor. Šlo hlavně o alba Uriah Heep (kupované na strahovských kolejích mezi léty '88..'89 za tehdy nemalých 250Kčs).
A dnes, v době daty přeplněného internetu, bych si měl říct, že jsem s tím neměl ztrácet čas, když se dá sehnat "všechno" a "bez práce"?