Celerona respektuju za dosažené vzdělání, široký přehled a zejména znalost počítačové techniky z dob dávno před PeCe. Ale v tomto případě spíš hlasuju ve prospěch argumentů, které napsal JirkaZ.
A co říkáte na cínování krimpovaných třeba fastonů...
Občas jsem jsem preventivně pájel na hotovém fastonu - odrbal "ve švu" kobercákem, aplikoval tavidlo a nakonec (mírně) pocínoval. Když mi to v existujícím zařízení přišlo účelné.
V době rozmachu polistopadových dovozů aut jsem několika lidem dělal "netypické imobilizéry vyrobené na míru". Jak je do vozu spolehlivě nadrátovat (můj imobilizér měl deset fastonových jazýčkových protikusů)? Stačilo pocínovat oholené konce, totéž decentně udělat se žlábkem fastonu, drát vložit a zalít cínem (ne až po okraj žlábku) a event. vyvýšené konce, tvořící budoucí šev, ohnout kleštěmi. Na izolování jsem používal plastové krytky z lepších praček. Takové, které se dají nasadit na hotové spojení drát -> konektor (zvenčí).
Ad reprosvorky.
O pojmu
speakon jsem četl poprvé.
![Embarassed :oops:](./images/smilies/icon_redface.gif)
No jo, ale co ty tisíce aparátů, které mají DIN reprokonektory (mnohé lepší OTF, až do roku 2001, AZS222, některé čs. mgf., různá ta TWčka...), pérovky (drtivá většina komerčních věží) a lepší AV receivery se svorkami šroubovacími? Zlikvidovat?
• Reprokonektory DIN na kabel jsou pájecí víceméně vždy
• Věže s pérovkami měly konce reprovodičů cínované SKORO VŽDY (originál)
• V případě AV receiverů jsem při "revizích" (na přání) viděl mnoho nebožáků, kteří byli přizkratovaní zatoulaným vláskem a mnoho takových, kteří měli dojebané holé licny aplikací chlapského dotahování
Takže vivat cínování, řekl bych.
Cín vraj teče. A šroubové spoje ve starších hliníkových silových rozvodech nepovolují? V době předdutinkové si vybavuju cínování konců i u prodávaných náhradních šňůr ke spotřebičům, resp. třeba i u vodičů v lustrech.