Tvrdit o něm, že je "dlouho skladovaný,málo používaný" , je docela odvážné. Skladováním by se tak neobouchal. Možná je to myšleno tak, že byl skladovaný 35let a předtím byl používaný jenom 10 let.
Ta "sinusovka" aspoň dokazuje, že osciloskop umí vyšší kmitočty
valla- de vidět že si na aukru ještě nenakupoval. Ta cena se vyšplhá v poslední minutě neboj (řekl bych 300? ....... byl tam pěkně hnusný bastlskop a ten se vyšplhal na 500). Jinak ...... ten signál mě připadá že se někdo dotkl prstem vstupu.
to Filda: jak kdy...jde o to jak je "nasyceny" trh a z jake lokality je zbozi. Dost casto se vyplati pockat na dalsi aukci, nebo naopak necekat. Napr. pamatuju BM215A sla za 10000 a za 2 mesice byla ve stejnem stavu za 4500.
Stepa- jj to naštve ...... koupíš tam nějakou věc a pak ji tam za nějakou dobu vidíš o polovic levnější . No bohužel nevidíš do budoucnosti, takže nevíš co se tam bude prodávat .
tandel- Do stavby bych se nepouštěl. Já to zkusil čistě ze zajímavosti (podařilo se), ale nebylo to zas nějaké levné (vyšlo to cca na 500) a to jsem většinu součástek měl doma. Stejně ho nepoužívám, když mám tektronix a BM370 (od kondíka) na měření toho, kde si nejsem jistý co tam je. Ten bastl hodlám využít na zobrazení hudby jako takový efekt.
Ruku na srdce, a bylo z čeho stavět ? Znal jse pána (je už bohužel mrtvý), který osciloskopů postavil postupně asi 20, od lampových á la BM370, přes přenosný na 12V ( s asi 14 tranzistory) až po slušné mašinky blížící se BM566. Samozřejmě si to mohl dovolit mj. proto, že část součástek získával od zbytku rodiny, která zdrhnula ke kapitalistům, a taky proto, že měl přístup do kalibrační laboratoře. Dodnes si pamatuju, jak nám ukazoval rozebraný Philips, Tektronix, pár rusů a svoje dílo a ukazoval, jak složitě se v ČR vyrábí kryt na obrazovku a trafo. O toroidních jadrech jsme si mohli tenkrát jen zdát, nebo je vydrancovat z měřícího trafa. Přes zoufalé shánění - nebyly k dispozici pořádné obrazovky, ani rychlé tranzistory, o trandech pro koncové stupně nemluvě, měl moc pěkné výsledky. A mimochodem, měl skop se 7QR20, který byl pěkně ostrý - vysvětloval to tím, že tam má nějaké dynamické ovládání ostření podle polohy paprsku nebo cosi takového, bylo to s BM370 nesrovnatelné. A stopa na 8LO29 byla i při vysokém jasu tenká jak vlas. Kdyby ten člověk žil jinde, mohl být dneska známý a třeba by se u Tektronixu nebo LeCroy drbali hlavou nad konkurencí.
Mám 3 schémy amatérskych skopov, bohužial sú bez DPS a konštrukčných plánov. Kniha bola vydaná v r. 85 a je v maďarčine. Sú v nej tranzist. skop jednoduchý 5-tranzistorový do 1 MHz, 14 tranzistorový do 1,5 MHz a viactranzistorový so šírkou pásma 3,5 MHz. V prípade záujmu môžem nafotiť a dám na Upload.
Elektronické súčiastky fungujú za pomoci dymu. Ak dym unikne, prestanú fungovať.