Spinany zdroj 12V/5A

Zpráva

Atlan · #31 Příspěvek od **Atlan** » 25 bře 2008, 22:30

Neviem preco sa krvopotne drzis toho zapojenia

Postav to s uc3842 bude tam o par suciaastok viac, malo by to vydrzat aj skrat na vystupe ( neskusal som). Asi sa chces niecomu priucit inac nechapem... toto ta vbude stat vela casu a experimentov kym to spojazdniš... na danom trafe a trandaku

gepard · #32 Příspěvek od **gepard** » 25 bře 2008, 23:13

Atlan píše:Neviem preco sa krvopotne drzis toho zapojenia Postav to s uc3842 bude tam o par suciaastok viac, malo by to vydrzat aj skrat na vystupe ( neskusal som). Asi sa chces niecomu priucit inac nechapem... toto ta vbude stat vela casu a experimentov kym to spojazdniš... na danom trafe a trandaku

Přesně! Naprosto souhlasím, nemá cenu se takhle trápit. Jináč ten ferit. transf. jsem zatím ve všech zdrojích viděl jen bez vzduch. mezery - proč se taky ochuzovat o možný transf. výkon nebo trápit na primáru spínací tranzistor a tepelně odpor pro snímání proudových impulsů? Vzduchová mezera se používá u tlumivky na sekundární straně - pro vyhlazení a "vyrušení" napěť. / proudových špiček. Je opravdu lepší použít UC-čko3842(3843/3844), hlídá na primáru proud (právě přes ten snímací odpor) a sám si vše reguluje (délkou aktiv. části impulsu vůči celé, pevně zvolené periodě - frekvence je pevně nastavena vnějšími součástkami C+R).

Určitě si pročti toto: http://www.belza.cz/swmodeps/compow1.htm
- jsou tady zapojení k zamyšlení!

... ještě něco .. jen to chce upravit na sekundáru počet závitů ... a zrušit střed vinutí ...
http://www.danyk.wz.cz/iz_2_35.html

jarod · #33 Příspěvek od **jarod** » 26 bře 2008, 10:03

http://www.danyk.wz.cz/iz_2_35.html
toto zapojenie som si robil ako prve, ale po niekolkych vypaleniach IR2153 som sa zacal obzerat po inej scheme. Vsetko fungovalo, zacal som robit zatazove sskusky- pri odbere asi 1A sa mi IO odpalilo, po par pokusoch to uz prestane bavit.

Tej schemy sa uz drzim asi len preto, lebo by som chcel uz dostat z toho tych 5A

asi je tam problem este s tym trafakom.

Ako sa inak pocitaju vykony v spinanych zdrojoch? Je to obdobne ako u klasickeho trafaku?

Ale asi spravim zapojenie s UC3844 ako mi radite.

gepard · #34 Příspěvek od **gepard** » 26 bře 2008, 20:44

Zdárec, doporučil bych ti literaturu přesně na tohle stavěnou - VÝPOČTY A TABULKY:

AR č.4/1994 modré / řada B - FERITOVÁ JÁDRA PRO VÝKONOVÉ POUŽITÍ V KMITOČTOVÉM ROZSAHU DO 200 kHz, PŘÍKLADY ZAPOJENÍ SPÍNANÝCH ZDROJŮ

AR č.2/1995 modré / řada B - TRANSFORMÁTORY A CÍVKY PRO ELEKTRONIKU

ViPali · #35 Příspěvek od **ViPali** » 26 bře 2008, 21:32

Skús tú zenerku zmenšiť na 10 - 12V. Je tam riziko, že sa bude tranzistor "menej" otvárať, takže bude mať väčší spínací odpor a väčšiu výkonovú stratu (chladiť !), ale malo by to ochrániť tranzistor.
Pravdepodobne ide o to, že Uz 16V je na hranici bezpečnosti FET 840 (ktorý očakáva max 15V), čím môže dôjsť k prierazu G a tým k prieniku 300V na kolektor tranzistoru a zenerku.

#36 Příspěvek od **ZdenekHQ** » 27 bře 2008, 16:54

Danyk je určitě šikovnej kluk, ale u některých zapojení mám pocit, že jejich funkčnost je silně závislá na naprostých detailech - takový trošku smrtelný balancování.

Každej pořádnej spínanej zdroj musí mít nadproudovou ochranu výkonových prvků a to takovou, že se okamžitě zablokuje, a ne že zablokování závisí na kladné zpětné vazbě či vůbec není použito. Takovej napůl otevřenej FET, to je rychlej konec.

AmarokCZ · #37 Příspěvek od **AmarokCZ** » 27 bře 2008, 22:24

ZdenekHQ píše:Každej pořádnej spínanej zdroj musí mít nadproudovou ochranu výkonových prvků a to takovou, že se okamžitě zablokuje, a ne že zablokování závisí na kladné zpětné vazbě či vůbec není použito.

Nadproudovou ochranu nemá mnoho továrně vyráběných zdrojů (třeba většina ATX) natož v amatérských podmínkách....
Jinak plně souhlasím (po vlastních zkušenostech) s tím, že to chce nějaký IO jako UC3844 nebo TL494.

Jarod píše: to AmarokCZ, ano chcem to ako nahradu klasickeho transformatoru. Podobne zapojene na IR2153 som mal, tiez od Danyka. Nema to skratovu odolnost a pri pokusoch som par tranzistorov a IO odpalil a uz ma to nebavilo kupovat nove.

Podarilo sa mi dostat z toho pri Uout 20V 2A. Pri Uout 12V to dava 2.33A, potom napatie klesa.

Mno, mě to fungovalo na první spuštění ( http://amarokcz.wz.cz/SMPSU.htm ), žádnej polovodič neodešel do křemíkového nebe ani když jsem to přetížil na 200% po dobu asi 10minut - při dvojnásobném proudu (16A) napětí kleslo asi o 1.5V což bylo způsobeno hlavně tím, že nevhodně zvolené jádro mělo střední sloupek zbroušený asi o 1mm a tím vznikla docela velká mezera a tím ten úbytek, navíc při cca 400W pro jádro E42 je už docela dost...

EDIT 2/2013: změna odkazu na nový web

jarod · #38 Příspěvek od **jarod** » 28 bře 2008, 07:35

to Amarok: a ako by sa to zachovalo pri nahodnom skrate? Skusim spravit schemu co si uviedol, su tam predsa len trochu odlisne hodnoty suciastok, ako v zapojeni co som spravil ja.

#39 Příspěvek od **rnbw** » 28 bře 2008, 08:27

Kazdy AT aj ATX zdroj ma ochranu pred skratom na vystupe.

jarod · #40 Příspěvek od **jarod** » 28 bře 2008, 08:55

Ja som myslel na zapojenie s IR2153

ak by sa skratovalo, tak co by sa stalo? Odisla by poistka alebo IO a tranzistory?
(http://amarok.php5.cz/SMPSU.htm)

AmarokCZ · #41 Příspěvek od **AmarokCZ** » 28 bře 2008, 09:23

rnbw píše:Kazdy AT aj ATX zdroj ma ochranu pred skratom na vystupe.

To máš pravdu, ale mluvilo se tu o ochraně spínacích prvků na primáru a téměř žádný nemá ochranu spínacích trandů na primáru - tím myslím, to, že když zatížím všechny větve na maximum jak uvádí výrobce (max. proud) tak tím odpálím ty tranzistory na primáru, vyjímkou je snad např. EC250X - ten má v primáru snímání proudu a tam se tohle nestane, jinak ta ochrana před zkratem je stejně vždycky dost pochybná, před zkratem ochrání ale před přetížením např. dvojnásobným proudem ne.

Jarod: Při zkratu na sekundáru se to chová jako klasický transformátor - zvýší se proud, klesne napětí a kdyby tam nebyly pojistky, tak by odešly diody (nebo spínací tranzistory, ale ty asi ne, protože mají docela rezervu)

Andrea · #42 Příspěvek od **Andrea** » 28 bře 2008, 10:17

gepard píše:Zdárec,
Danyk má to trafo se vzduchovou mezerou, čímž je dle mého názoru sníženo sycení jádra, proto má i pod spín. trandíkem IRF 840 - odpor - 0,22Ohm - může mít větší impulsní proudy. Andrea má trafo bez vzduch. mezery a tam není zapotřebí takových proudových impulzů jako u Danyka.

Si dovolím reagovat, když mě tu jmenujete, to trafíčko co tam mám já má také vzduchovou mezeru, bez ní by to moc nešlo. Ta mezera zvyšuje max. velikost magnetizačního proudu a tedy i max. množství energie akumulované v jádře. Bez ní by se to trafo hned přesytilo a max. přenášený výkon by byl malý.

#43 Příspěvek od **ZdenekHQ** » 28 bře 2008, 11:16

AmarokCZ píše: To máš pravdu, ale mluvilo se tu o ochraně spínacích prvků na primáru a téměř žádný nemá ochranu spínacích trandů na primáru - tím myslím, to, že když zatížím všechny větve na maximum jak uvádí výrobce (max. proud) tak tím odpálím ty tranzistory na primáru, vyjímkou je snad např. EC250X - ten má v primáru snímání proudu a tam se tohle nestane, jinak ta ochrana před zkratem je stejně vždycky dost pochybná, před zkratem ochrání ale před přetížením např. dvojnásobným proudem ne.

Přehlídl jsi slovo pořádný spínaný zdroj. A je v konečným důsledku jedno, jestli je ochrana tvořená emitorovým odporem nebo jinou metodou, důležitý je, aby se při přetížení či zkratu na sekundáru zamezilo střelbě a kouři.

Na druhou stranu některý obvody se na hranici provozních parametrů chovají opravdu nestandardně, např. u TOP225 stačí, aby vyschnul filtrační elyt na sekundáru a už se půlí.

tandel · #44 Příspěvek od **tandel** » 28 bře 2008, 11:26

Andrea píše: Si dovolím reagovat, když mě tu jmenujete, to trafíčko co tam mám já má také vzduchovou mezeru, bez ní by to moc nešlo. Ta mezera zvyšuje max. velikost magnetizačního proudu a tedy i max. množství energie akumulované v jádře. Bez ní by se to trafo hned přesytilo a max. přenášený výkon by byl malý.

Si dovolím poznámku k těm stránkám, sou tam zajímavé recepty, zrovna včera sem je prohlížel a dnes to budu dělat k večeři. Ke zdrojům patří i dobré jídlo.

gepard · #45 Příspěvek od **gepard** » 28 bře 2008, 15:48

Andrea píše:
gepard píše:Zdárec,
Danyk má to trafo se vzduchovou mezerou, čímž je dle mého názoru sníženo sycení jádra, proto má i pod spín. trandíkem IRF 840 - odpor - 0,22Ohm - může mít větší impulsní proudy. Andrea má trafo bez vzduch. mezery a tam není zapotřebí takových proudových impulzů jako u Danyka.
Si dovolím reagovat, když mě tu jmenujete, to trafíčko co tam mám já má také vzduchovou mezeru, bez ní by to moc nešlo. Ta mezera zvyšuje max. velikost magnetizačního proudu a tedy i max. množství energie akumulované v jádře. Bez ní by se to trafo hned přesytilo a max. přenášený výkon by byl malý.

Zdárec,
prozatím ve spín. zdrojích jsem vždy viděl jen ferit. trafa bez vzduch. mezery. Jak jsem už psal, pouze tlumivky na výstupech byly s mezerou. Je tady ještě další věc, záleží z jakého mater. je trafo zhotoveno, to co mi prošlo pod rukou bylo (podle označení) z hmoty označ. FONOX H21 - a všechno to byla trafa bez vzduch. mezery.
... musel jsem šáhnout po literatuře a mrknout na to!

... Čím větší je mezera v magnetickém obvodu transformátoru, tím větší je i magnetický odpor, blablabla ... Vlivem mezery se indukčnost vždy zmenšuje proti indukčnosti, jakou bychom očekávali, kdyby obvod nebyl mezerou přerušen. Výsledná indukčnost cívky s takovým obvodem se rovná vlastně součtu indukčností - dvou paralelně zapojených cívek, z nichž jedna má obvod tvořen magnetickým materiálem (Lj) a druhá samotnou mezerou (Lm). .... Čím větší je mezera, tím menší je indukčnost Lm a tím více se ve výsledné indukčnosti uplatňuje vliv indukčnosti, která je tvořena lineárním prostředím mezery. Tohoto jevu se využívá pro omezení ztrát, pro omezení rozptylu v magnetických vlastnostech jader, pro omezení zkreslení, vlivu předmagnetování a teplotní závislosti permeability. Protože výsledný účinek mezery nezávisí na její absolutní velikosti, ale na její poměrné délce vzhledem k celkové délce magnetické siločáry, je její účinek větší u miniaturních typů jader, neboť jak velké, tak malé části jader lze k sobě v praxi přiložit se shodnou minimální mezerou. ...
Zdroj s vytvořenou mezerou v magnetickém obvodu je ve finále "měkký".

Uff,
jinak to co jsi napsala o velikosti magnetizačního proudu ... to by taky sedělo, i já to tak prve mínil. Ale byl jsem přesvědčen, že to máš bez tý mezery (ani nevím, co mě k tomu vedlo). Tak to byl omyl z mé strany - omlouvám se.