Spinany zdroj 12V/5A
Moderátor: Moderátoři
-
- Příspěvky: 2838
- Registrován: 20 pro 2006, 01:00
- Bydliště: Poličské krystalinikum
- Kontaktovat uživatele:
Gepard: Musím souhlasit s Andreou, jednočinný blokující zdroj s trafem bez mezery nefunguje, to že jsi viděl vždycky jen trafa bez mezery je možné, protože např. u polomůstku je mezera na závadu, ale u blokujícího zdroje mezera musí být (buďto mezera již vybroušená v jádře nebo se musí vytvořit vložením nějakého nemagnetického materiálu)
Ferit. trafa, který jsem získal z různých prům. zdrojů cca 200W - 500W jsou plochý jak prkno a bez prokladu - bez úmyslně vytvořené mezery. Jednalo se o spín. zdroje jak jednočinné, tak i dvojčinné. Pro omezení sycení jader již bylo uvažováno asi ve výpočtech trafa => volby typů a rozměrů traf dle pož. výkonu, počtů závitů prim./sek. + průměry drátů - proudy, střída impulsů, frekvence, ... prostě naduplá el. část - řídící elektronika. Jak jsem uvedl výše z literat. - použití je spíše u menších traf, menších jader, kde bývá i o něco nižší účinnost oproti velkým jádrům - tam je použití vzduch. mezery nejvíc účinné a vlastně (jestli to tak můžu napsat) částečně kompenzuje svýma kladnýma vlastnostma tu nižší účinnost.
Nejsem tedy zas nějaký expert přes spínaný zdroje, tak mě nebijte. Ale zajímá mě tohle téma dost.![Laughing :lol:](./images/smilies/icon_lol.gif)
Nejsem tedy zas nějaký expert přes spínaný zdroje, tak mě nebijte. Ale zajímá mě tohle téma dost.
![Laughing :lol:](./images/smilies/icon_lol.gif)
-- Gepard --
-
- Příspěvky: 2838
- Registrován: 20 pro 2006, 01:00
- Bydliště: Poličské krystalinikum
- Kontaktovat uživatele:
To co píšeš je sice pravda, ale píšeš že se jednalo o jednočinné i dvojčinné, o dvojčinných se nemá cenu bavit, tam mezera akorát snižuje tvrdost zdroje, ale ty jednočinné určitě nebyly samočinné blokující ale byl tam použit nějaký IO jako třeba UCxxxx - v tom případě mezera není též nutná ale u jednoč.blokujícího (jako třeba pomocný v ATX) je mezera vždycky, jinak to nefunguje - přestane to kmitat a odpálí se tranzistor.gepard píše:Ferit. trafa, který jsem získal z různých prům. zdrojů cca 200W - 500W jsou plochý jak prkno a bez prokladu - bez úmyslně vytvořené mezery. Jednalo se o spín. zdroje jak jednočinné, tak i dvojčinné. Pro omezení sycení jader již bylo uvažováno asi ve výpočtech trafa => volby typů a rozměrů traf dle pož. výkonu, počtů závitů prim./sek. + průměry drátů - proudy, střída impulsů, frekvence, ... prostě naduplá el. část - řídící elektronika. Jak jsem uvedl výše z literat. - použití je spíše u menších traf, menších jader, kde bývá i o něco nižší účinnost oproti velkým jádrům - tam je použití vzduch. mezery nejvíc účinné a vlastně (jestli to tak můžu napsat) částečně kompenzuje svýma kladnýma vlastnostma tu nižší účinnost.
Nejsem tedy zas nějaký expert přes spínaný zdroje, tak mě nebijte. Ale zajímá mě tohle téma dost.
Naposledy upravil(a) AmarokCZ dne 28 bře 2008, 19:51, celkem upraveno 1 x.
Geparde, pravdu mají ostatní a trochu mícháš všechno dohromady .
Vzduchová mezera nemá vliv na tvrdost zdroje - v tom smyslu, že můžeš udělat tvrdý zdroj s mezerou, jako měkký bez mezery.
Existují zhruba dvě základní zapojení měničů, a to BLOKUJÍCÍ a PROPUSTNÝ.
Princip blokujícího měniče spočívá v tom, že energie v jádru se během cyklu hromadí a posléze uvolňuje. V literatuře najdeš, že v blokujícím měniči se jedná v podstatě o TLUMIVKU (která má dvě vinutí) . Tlumivka, aby mohla akumulovat energii, musí mít vzduchovou mezeru . Dokonce energie je uložená skoro všechna ve vzduchové mezeře. Pomocný zdroj v ATX zdroji je blokující a jádro musí mít mezeru.
Naproti tomu propustné měniče obsahují TRANSFORMÁTOR a ten ideálně nesmí žádnou energii v sobě akumulovat, ale pouze přenášet. Proto nemá vzduchovou mezeru, protože energie akumulovaná v jádru působí škodlivě.
Hlavní zdroj v AT/ATX zdrojích je propustný a proto jádro žádnou mezeru nemá.
Kdybys chtěl , můžeš si o tom přečíst hodně věcí tady:
http://www.smps.us/magnetics.html
O transformátoru např. tady:
http://focus.ti.com/lit/ml/slup126/slup126.pdf
O "tlumivce" pro blokující měnič tady:
http://focus.ti.com/lit/ml/slup127/slup127.pdf
Vzduchová mezera nemá vliv na tvrdost zdroje - v tom smyslu, že můžeš udělat tvrdý zdroj s mezerou, jako měkký bez mezery.
Existují zhruba dvě základní zapojení měničů, a to BLOKUJÍCÍ a PROPUSTNÝ.
Princip blokujícího měniče spočívá v tom, že energie v jádru se během cyklu hromadí a posléze uvolňuje. V literatuře najdeš, že v blokujícím měniči se jedná v podstatě o TLUMIVKU (která má dvě vinutí) . Tlumivka, aby mohla akumulovat energii, musí mít vzduchovou mezeru . Dokonce energie je uložená skoro všechna ve vzduchové mezeře. Pomocný zdroj v ATX zdroji je blokující a jádro musí mít mezeru.
Naproti tomu propustné měniče obsahují TRANSFORMÁTOR a ten ideálně nesmí žádnou energii v sobě akumulovat, ale pouze přenášet. Proto nemá vzduchovou mezeru, protože energie akumulovaná v jádru působí škodlivě.
Hlavní zdroj v AT/ATX zdrojích je propustný a proto jádro žádnou mezeru nemá.
Kdybys chtěl , můžeš si o tom přečíst hodně věcí tady:
http://www.smps.us/magnetics.html
O transformátoru např. tady:
http://focus.ti.com/lit/ml/slup126/slup126.pdf
O "tlumivce" pro blokující měnič tady:
http://focus.ti.com/lit/ml/slup127/slup127.pdf
Zdárec,PavelFF píše:Geparde, pravdu mají ostatní a trochu mícháš všechno dohromady .
Vzduchová mezera nemá vliv na tvrdost zdroje - v tom smyslu, že můžeš udělat tvrdý zdroj s mezerou, jako měkký bez mezery.
Existují zhruba dvě základní zapojení měničů, a to BLOKUJÍCÍ a PROPUSTNÝ.
Princip blokujícího měniče spočívá v tom, že energie v jádru se během cyklu hromadí a posléze uvolňuje. V literatuře najdeš, že v blokujícím měniči se jedná v podstatě o TLUMIVKU (která má dvě vinutí) . Tlumivka, aby mohla akumulovat energii, musí mít vzduchovou mezeru . Dokonce energie je uložená skoro všechna ve vzduchové mezeře. Pomocný zdroj v ATX zdroji je blokující a jádro musí mít mezeru.
Naproti tomu propustné měniče obsahují TRANSFORMÁTOR a ten ideálně nesmí žádnou energii v sobě akumulovat, ale pouze přenášet. Proto nemá vzduchovou mezeru, protože energie akumulovaná v jádru působí škodlivě.
Hlavní zdroj v AT/ATX zdrojích je propustný a proto jádro žádnou mezeru nemá.
Kdybys chtěl , můžeš si o tom přečíst hodně věcí tady:
http://www.smps.us/magnetics.html
O transformátoru např. tady:
http://focus.ti.com/lit/ml/slup126/slup126.pdf
O "tlumivce" pro blokující měnič tady:
http://focus.ti.com/lit/ml/slup127/slup127.pdf
díky moc všem za nakopnutí, musím vám dát za pravdu!!! Našel jsem si další info na tohle téma a potvrzuje to, co píšeš! Zjišťuju, že mám v tomhle pěéékný trhliny.
![Embarassed :oops:](./images/smilies/icon_redface.gif)
![Embarassed :oops:](./images/smilies/icon_redface.gif)
![Laughing :lol:](./images/smilies/icon_lol.gif)
-- Gepard --
Tak som vyskusal zdroj podla http://amarok.php5.cz/SMPSU.htm
ale ked som to zacal zatazovat, napatie mi klesalo az po 20,2V z 24,2V. Pri 5.7A sa mi porucal IO a asi aj FETy, este som ich nemeral. Co to mohlo sposobit? Zle navinuty trafak?
Vdaka
ale ked som to zacal zatazovat, napatie mi klesalo az po 20,2V z 24,2V. Pri 5.7A sa mi porucal IO a asi aj FETy, este som ich nemeral. Co to mohlo sposobit? Zle navinuty trafak?
Vdaka
- ZdenekHQ
- Administrátor
- Příspěvky: 25593
- Registrován: 21 črc 2006, 02:00
- Bydliště: skoro Brno
- Kontaktovat uživatele:
Opět mě pouze napadá otázka, proč všichni bastlíte tenhle zdroj? Proč se nejčastěji vyskytuje zdroj na principu funkce UCxxxx a proč málokdy shoří na rozdíl od tohoto zdroje ?
Pro moje oslovení klidně použijte jméno Zdeněk
Správně navržené zapojení je jako recept na dobré jídlo.
Můžete vynechat půlku ingrediencí, nebo přidat jiné,
ale jste si jistí, že vám to bude chutnat[?]
Správně navržené zapojení je jako recept na dobré jídlo.
Můžete vynechat půlku ingrediencí, nebo přidat jiné,
ale jste si jistí, že vám to bude chutnat[?]