1N5395

Zpráva

milin · #1 Příspěvek od **milin** » 08 dub 2008, 16:33

nevite prosím na kolik V je zen. 1N5395 nemohu to nikde najít dik

Radix · #2 Příspěvek od **Radix** » 08 dub 2008, 16:36

http://www.datasheetcatalog.com/datashe ... 5395.shtml

tandel · #3 Příspěvek od **tandel** » 08 dub 2008, 16:37

Má 400 V amerických.

#4 Příspěvek od **jandu** » 08 dub 2008, 17:34

milin píše:.......na kolik V je zen. 1N5395 ...

prečo zen.? To ako že zenerka? Ale to je predsa obyčajná dioda...

tandel · #5 Příspěvek od **tandel** » 08 dub 2008, 18:12

jandu píše:
milin píše:.......na kolik V je zen. 1N5395 ...
prečo zen.? To ako že zenerka? Ale to je predsa obyčajná dioda...

Schválně jsem to teď zkoušel, a v následujícím zapojení to drží výstupní napětí asi od 419 V do 426 V při změně vstupního napětí asi od 550 V do 650 V.

Obrázek

Trochu přitom hřeje, ale to nic, namířil jsem na vrabčí hnízdo ventilátor.

#6 Příspěvek od **jezevec** » 08 dub 2008, 19:31

Ale to jsi stvořil měřič průrazného napětí!

tandel · #7 Příspěvek od **tandel** » 08 dub 2008, 20:50

jezevec píše:Ale to jsi stvořil měřič průrazného napětí!

Průrazné napětí se dá nejen měřit, ale i využívat ! Schválně, na jakém principu pracuje zenerka ?

#8 Příspěvek od **jandu** » 08 dub 2008, 21:28

Zenerov jav predsa vzniká na druhom kolene - v priepustnom smere - a u kremíkových je to cca 0,7V, u Ge asi 0,5V. A je celkom bežne tento jav využívaný. Naproti tomu prekročenie napätia v zápornej obalsti /bez patričného obmedzenie prúdu - toto sa používa na meranie prierazného napätia/ vedie k plnej deštrukcii prechodu.

#9 Příspěvek od **zdenoeddie** » 09 dub 2008, 00:38

jandu píše:Zenerov jav predsa vzniká na druhom kolene - v priepustnom smere - a u kremíkových je to cca 0,7V, u Ge asi 0,5V. A je celkom bežne tento jav využívaný. Naproti tomu prekročenie napätia v zápornej obalsti /bez patričného obmedzenie prúdu - toto sa používa na meranie prierazného napätia/ vedie k plnej deštrukcii prechodu.

dovolim si nesuhlasit.
nie v priepustnom ale v zavernom smere nie?
http://en.wikipedia.org/wiki/Zener_diode tuto je to napisane tiez,a zhoduje sa to s tym co som sa ucil na SPSE,ze je v zavernom smere,ved aj zenerka sa zapaja "obratene"

tandel · #10 Příspěvek od **tandel** » 09 dub 2008, 02:30

jandu píše:Zenerov jav predsa vzniká na druhom kolene - v priepustnom smere - a u kremíkových je to cca 0,7V, u Ge asi 0,5V. A je celkom bežne tento jav využívaný. Naproti tomu prekročenie napätia v zápornej obalsti /bez patričného obmedzenie prúdu - toto sa používa na meranie prierazného napätia/ vedie k plnej deštrukcii prechodu.

Jandu asi pokračuje v našich aprílových žertech, budiž mu to přáno.

-------------------------------------------------------------------------------
Jak je to ve skutečnosti?

Správně by se mělo říkat stabilizační dioda, nikoliv zenerka. Problém je v tom, že zde dochází ke kombinaci dvou jevů:
1. V oblasti přibližně l3Vl až l6Vl je to Zenerův jev.
2. V oblasti zhruba nad l6Vl jde o lavinový jev.

Společné vlastnosti:
1. Předpokládá se dioda zapojená v závěrném směru.
2. Lavinový průraz i Zenerův průraz jsou nedestruktivní.

A jak tedy může dojít k případnému zničení diody? Jednoduše přehřátím polovodičového přechodu nad povolenou mez. Tomu ovšem zabrání vhodně zvolený odpor rezistoru R1 na obrázku

Obrázek

Zapojení obrázku je má skutečně stabilizační účinky. Používalo se v dobách, kdy nebyly běžně dostupné speciální stabilizační diody pro vyšší napětí. K průrazu diody při vhodném návrhu nikdy nedojde. V některých přístrojích to funguje třeba 50 let. Nevýhodou je značná tolerance napětí diod (musely se třídit).

Největším problémem je nesprávný, i když téměř 100% používaný, název zenerka. V našem případě jde o běžnou usměrňovací diodu, využitou pro účely stabilizace napětí.

Pozn. pro upřesnění: l3Vl, l6Vl - absolutní hodnoty napětí.

Tandel

milin · #11 Příspěvek od **milin** » 12 dub 2008, 17:59

čim se da nahradít 1N5395 ,da se kuopit orginal?

#12 Příspěvek od **jandu** » 12 dub 2008, 20:47

To Tandel:

Zrejme máš málo praktických /možno aj teoretických/ skúseností so zapojovania diod. Inak by si nenapíspal to, čo si napísal. Nie, nejde o pokračovanie apríla. Bežná dioda sa v priepustnom smere často využíva na získanie stabilného /zenerovho/ napätia. Len si pozri regulovateľné zdroje s prúdovou ochranou. Na získanie informácie o pretekajúcom prúde sa často používa zapojenie R malej hodnoty v sérii s krem. diodou v priepustnom smere. Toto zapojenie využíva "efekt" diody v priepustnom smere, kedy na nej vzniká napätie cca 0,7V, ktoré sa potom sčíta s úbytkom napätia na sériovom rezistore - umožňuje to prakticky kontrolu prúdu pomocou tranzistora už od malých hodnôt. /kremíkový tranzistor otvára tiež asi od 0,7V bázového napätia -prechod báza/emitor/.

To zapojenie, ktoré si uviedol ty, sa naproti tomu vôbec nepoužíva - aspoň nie na získanie stabilizovaného napätia. Je to práve pre to, čo som uviedol - že totiž charakteristika kolena v zápornej časti je "ostrá" a citlivá na deštrukciu.

#13 Příspěvek od **jandu** » 12 dub 2008, 21:01

milin píše:čim se da nahradít 1N5395 ,da se kuopit orginal?

Alebo typom 1N539x /x=6,7,8 alebo 9/, alebo pohľadať v ponuke predajne kremíkovú diodu s parametrom 500V-1 000V/1,5A. Ak taká nebude, tak hoci aj 500V-1000V/2A. Nie však shottky diodu.

#14 Příspěvek od **masar** » 12 dub 2008, 21:10

jandu, doporučuji podívat se např. sem: http://skriptum.wz.cz/elektro/Diody.htm

#15 Příspěvek od **jandu** » 12 dub 2008, 21:44

masar píše:jandu, doporučuji podívat se např. sem: http://skriptum.wz.cz/elektro/Diody.htm

Stalo sa - nič, čo by protirečilo mojim slovám tam nie je. A ty vieš, ako pomocou 7805 získať odstupňované napätia - od 5V vyššie po skokoch 0,7V? Chceš povedať, že ani ty nepoznáš to zapojenie USMERŇOVACEJ diody ako "zenerky" na 0,7V? Alebo nevieš, ako rozlíšiš kremíkovú diodu od germaniovej? No predsa pomocou tohoto javu. Kremíková má v priepustnom smere cca 0,7V, germaniová cca 0,5V. Nie, nebudem teraz hľadať stránky a schémy na potvrdenie môjho tvrdenia - nepovažujem to za potrebné. Je to totiž tak bežná vec ........