1N5395
Moderátor: Moderátoři
Jenže napětí v propustném směru nemá nic do činění se Zenerovým jevem. Ten "probíhá" ve III. kvadrantu charakteristiky diody. Označovat stabilizační vlastnosti diody v propustném směru za "zenerku" lze jen v hovorové terminologii za důsledného použití uvozovek. Tebou zmiňovaná použití diody jako stabilizační jsou samozřejmě notoricky známá. Jen bychom je neměli spojovat se Zenerovým jevem.
Tak si napr. pozrite význam diod 5,6 v nasledujúcej schéme.
http://www.svetelektro.com/clanky/sieto ... u-288.html
Alebo tu:
http://www.mitedu.freeserve.co.uk/Circu ... er/vvr.htm
http://www.svetelektro.com/clanky/sieto ... u-288.html
Alebo tu:
http://www.mitedu.freeserve.co.uk/Circu ... er/vvr.htm
Elektronické súčiastky fungujú za pomoci dymu. Ak dym unikne, prestanú fungovať.
Diody 5 a 6 nemají se zenerovým jevem nic společného. Posunují napětí báze tranzistoru o 2x 0,7V, což je napětí každé křemíkové diody v propustném směru.
Jde tu jen o pochopení správné terminologie. Tvoje věta:
A ještě si neodpustím poznámku: Kdyby to bylo jak píšeš, pak by dioda KZ260/5V6 měla dvě Zenerova napětí: 5,6V a 0,7V. Absurdní.
Jde tu jen o pochopení správné terminologie. Tvoje věta:
musela vyvolat tuto O.T. diskusi.Zenerov jav predsa vzniká na druhom kolene - v priepustnom smere - a u kremíkových je to cca 0,7V, u Ge asi 0,5V.
A ještě si neodpustím poznámku: Kdyby to bylo jak píšeš, pak by dioda KZ260/5V6 měla dvě Zenerova napětí: 5,6V a 0,7V. Absurdní.