EKKAR píše:Dolfi, věříš, že jsem to nepřepočítával? Je to sken z knížky Operační zesilovače v elektronice z vydavatelství BEN, rok vydání je tuším 1996 - od té doby vyšly nejmíň 3 reedice, možná že už jsou opravené. Jinak je to spíš učebnice plná vzorců a aplikované matematiky, on pan Punčochář je v tomhle spíš VŠ profesor než skutečný praktik - na rozdíl třeba od pana Belzy... Navíc to schéma se jmenuje "referenční zdroj" - takže se k tomu musí dobastlit jak výkonový stupeň, tak i proudové řízení/omezení/pojistka. Ale pro inspiraci to není rozhodně špatná knížka...
Jinak jestli se dobře dívám, tak jako Rb je tam brán součet 2k2 a dolní části toho potenciometru - ty 2k2 jsou Rb jen v případě, že bude jezdec úplně "dole" - a v tom případě je Ra celý odpor potenciometru 25k...
Já som tým nechcel nič povedať. Prakticky by sa nič nestalo, len časť dráhy potenciometra by bola "hluchá" ... (Uvýst.=3,3.(1+Ra/Rb)=40V, napájanie je len 25 V).
PavelFF píše:EKKARe, to je přece jedno. I když zapojím zátěž pouze mezi "horní" a "dolní" svorku (vynechám střed), proud horního zdroje teče nakonec přes snímací prvek spodního zdroje. Musí tedy zareagovat nadproudová pojistka, která má nastavenou nižší hodnotu - napětí tohoto zdroje začne klesat, zatímco druhý napětí nemění.
Tohle chování myslím nezávisí na tom, jestli je zdroj stavěný symetricky (jakoby půlka z NPN a druhá z PNP) , nebo to jsou dva shodné zdroje spojené "mínusem" a "plusem".
Zde uváděná schémata vůbec neřeší omezení proudu, ale nikdy se nepodaří zcela přesná symetrie obou omezovačů, takže jeden ze zdrojů začne omezovat trochu dřív než druhý a nesymetrie napětí je na světě. To už nemluvím o tom, že to má být nastavitelné jedním aripotem.
Předpokládám že jef111 nebude za normálního stavu provozovat v režimu proudového omezení, to je obvykle stav kdy je na připojeném zařízení něco špatně.
Chtělo by to snímat proud tekoucí z výstupů + a -, je to sice komplikovanější, ale dá se to (např. pomocí proudového zrcadla).
Díky za tipy, vidím to tak že udělám ten vlečný zdroj s operákem. Když dojde k omezení v kladné větvi, bude symetricky klesat i záporné napětí. To není sice ideální, ale pro začátek lepší jak nic. Jako možnost bych viděl udělat stejné snímání proudu taky v záporné větvi a pak výsledná napětí z operáků sčítat na odporech a třeba dát ještě jeden oerák za to a ten by teprve řídil omezení do báze T3. Ale má to jednu drobnou vadu na kráse - nevím jak řídit ten oerák v záporné větvi přesně stejně jako ten v kladné větvi, navíc jen jedním aripotem...
Zatím bojuju s kladnou větví - nechutně mi to kmitá. Už mám zablokované úplně všecko. Kmitá to už při několika mV ss napětí na výstupu a když tomu dám 30V tak mám amplitudu asi 10V na nějakých 200kHz, kondíky hoří.... šílenost.
Naposledy upravil(a) jef111 dne 24 črc 2008, 22:38, celkem upraveno 1 x.
Olovnatý cín je vhodný k pájení ale není k jídlu. Bezolovnatý cín je sice možné jíst ale nejde jím pájet www.sigmaphon.cz
PavelFF píše:Jaké zařízení tím zdrojem budeš napájet?
Všelijaké...
Občas stavím/opravuju/zprovozňuju nf zesilovače nebo obecně nf věci, občas se rýpu v nějaké automatizaci... prostě bez symetrického napětí se neobejdu. Ten výstupní proud jednak proto že se mi to dost hodí, jednak proto že na to mám všechny součástky, jednak proto že mám hodně velkou krabici a dávat do toho zdroj co dá 1A mi přijde mrhání prostorem....
Olovnatý cín je vhodný k pájení ale není k jídlu. Bezolovnatý cín je sice možné jíst ale nejde jím pájet www.sigmaphon.cz
Zatím bojuju s kladnou větví - nechutně mi to kmitá. Už mám zablokované úplně všecko. Kmitá to už při několika mV ss napětí na výstupu a když tomu dám 30V tak mám amplitudu asi 10V na nějakých 200kHz,
Zkoušel jsem nejdřív Tvoji verzi - úpravu zapojení z amara 2001 a potom druhou verzi s PNP budičem a přehozenými vstupy OZ otištěnou v AR 6/2006. Obě se chovají naprosto stejně až na to, že ta s PNP budičem reguluje napětí lineárněji v závislosti na úhlu natočení potenciometru (zatím mám obyčejný). Všechno je to na bastldesce a kilometry drátů a to asi udělá své. Laborováním se mi podařilo snížit kmitočet do slyšitelné oblasti Něco tam má šíleně kladnou vazbu. Je to někde ve smyčce regulace napětí, proudovou pojistku mám odpojenou.
Olovnatý cín je vhodný k pájení ale není k jídlu. Bezolovnatý cín je sice možné jíst ale nejde jím pájet www.sigmaphon.cz
Ve zpětné vazbě u OZ máš jen ten jeden kondík C2, C3? Jestli ano, zkus přidat paralelně k němu RC článek(sériový).
Začni třeba s 20nF + 30kOhm (řádově).
Já tam mám odporový trimr a kapacitní dekádu, aby se to dalo pohodlně za provozu měnit. Ten C2, C3 nech jen kolem 68pF. Měl bys dosáhnout stavu, kdy je to stabilní při minimální kapacitě a maximálním odporu - tehdy to bude nejmíň pomalé. Ale má to vliv i na zvlnění výstupního napětí, prostě pakárna. Je nutno najít kompromis.
Používám to ve zdroji na 300V a pomohlo to. Ten původní zdroj na 50V jsem rozebral, ani vlastně nevím, jestli kmital - nedíval jsem se a to osciloskopem (stavěl jsem to jen kvůli ověření smyslu výchylek). Asi taky kmital...
EDIT: V tom mým obrázku je to blbě! Je tam namalovaná kladná zpětná vazba přes C2,C3.
Já vím že je to tam blbě, samozřejmě jsem to zapojil správně. Teď tam mám zrovna na C2 150pF, proudovou pojistku zatím neřeším, je vypojená. Ovšem divné je že i když C2 odpojím, je to úplně stejné. Dokonce když jej zvednu, je to ještě horší. Ještě musím dodat že to kmitání je při zátěži, když je výstup nezatížený tak to celé začne kmitat až nad asi 20V a na podstatně nižší frekvenci, řádově desítky Hz. Zákmity vypadají tak, že mají ostrou náběžnou hranu - ostrý výkmit, pak napětí spadne asi do 1/4 a postupně lineárně klesá, pak zase výkmit.... můžu třeba vyfotit.
Olovnatý cín je vhodný k pájení ale není k jídlu. Bezolovnatý cín je sice možné jíst ale nejde jím pájet www.sigmaphon.cz
Ahojte trochu Vam zasiahnem do debaty jednym dotazom (mozno blbym,ale radsej sa spytam). Potrebujem zaporne napatie pre nastavovanie Ug1 v meraci elektroniek. V povodnej scheme je zapojenie s LM337 ktory je urceny pre zaporne vetvy zdrojov, ale kedze taky IO nemam ale mam len LM317 nemalo by sa nic stat, alebo nieco, ked spravim klasicky zdroj s LM317 a kladnu vetvu "spojim so zemou" ktora je na katode. V skole sme nieco podobne robili ale uz nepamatam ako to presne bolo zapojene, tak si to chcem raz a navzdy ujasnit. Dakujem
P.S. jeff11 prepac ze ti saham do debaty ale inde sa snad ten dotaz ani nehodi a nechcem zakladat nove vlakno ked sa nieco podobne riesi tu
Neboli co se stane špatného, zapojím-li soumìrný zdroj tøeba takto? Já to nevím.
Pokud se budu dívat na obì vìtve jako na èerné krabièky, ve kterých je zdroj napìtí, tak by mìlo být jedno, co je uvnitø a jak to poskládám. Ale asi není....
Já myslím (pánové prominou ), že se nestane nic špatného. Pokud mám N galvanicky oddìlených zdrojù, tak je mùžu klidnì spojit do série a nemusím øešit jak je ten který zapojený. Až když zabere nadproudová ochrana nejslabšího z nich, tak mùže nastat problém. Jakmile totiž nadproudová ochrana stáhne výstupní napìtí na nulu, tak zaènou ostatní zdroje "protlaèovat" proud do toho slabého zdroje a vytváøet na nìm záporné napìtí, což má èasto za následek jeho znièení. Ale to jde vyøešit jednou (patøiènì tlustou) diodou paralelnì k výstupu (A na -).
Jen takový postřeh k bočnímu tématu - když odejde některý ze sériově spojených akumulátorů např. AA v nějakém přístroji, začne se projevovat tak, že se mu obrací polarita proudem z ostatních. Pak je někdy lepší místo něj dát propojku než ho tam nechávat...
No jinak jsem pokročil s tím svým zdrojem. Dal jsem na místo R1, R2 a R4 hodnoty z původního schématu a na pozici T2 místo darlingtonu klasiku. Frekvence kmitání se zvýšila nad akustické pásmo, zmizely ostré výkmity (takže teď je tam jakási pilka) a hlavně klesla amplituda, asi na 1V p-p. Teď se na tom dá aspoň něco měřit když už nic...
Olovnatý cín je vhodný k pájení ale není k jídlu. Bezolovnatý cín je sice možné jíst ale nejde jím pájet www.sigmaphon.cz
Tak další pokrok, pomohla tlumivka asi 250uH na emitoru T1. Teď to kmitá jen když to dostane nějaký silný impuls, a to až okolo 30V. Pokud snížím výstup na asi 25V, kmitání ustane. Samozřejmě to je při zátěži (asi 8ohm). Naprázdno je to dobré, nekmitá. Počítám že na rozumné DPS to bude OK. C2 tam teď nemám vůbec, s ním to je náchylnější na kmitání. Blokuju jenom napájení, nic víc. Ještě malinko pomohla tlumivka asi 10mH v bázi T1.
No tak se tedy dám do té záporné větve...
Olovnatý cín je vhodný k pájení ale není k jídlu. Bezolovnatý cín je sice možné jíst ale nejde jím pájet www.sigmaphon.cz
U tohoto zdroje je dost nešťastná kombinace OZ a za to ještě stupeň se spol. emitorem. Tato kombinace má tak obrovský zisk a tak velké zpoždění průchodu signálu, že se prostě rozkmitat musí. Vhodnou kompenzací se to sice ustabilizovat dá, ale regulační smyčka je pak pomalá. Mohlo by spíš než tlumivka pomoc zapojit kondenzátor mezi B a C tranzistoru T3 (ten za OZ). Lepší by ale bylo kdyby byl T3 zapojen se spol. bází. S tímto zapojením sem si před časem taky hrál, když jsem vymýšlel svůj zdroj.
Všelijaké...
