Elektronkový zesilovač hybrid
Moderátor: Moderátoři
- ZdenekHQ
- Administrátor
- Příspěvky: 25593
- Registrován: 21 črc 2006, 02:00
- Bydliště: skoro Brno
- Kontaktovat uživatele:
V tomhle oboru "elektronka+cokoliv" jsem janek, ale nepotřebují ty fety nějakou tu teplotní stabilizaci pracovních bodů, když už se tam honí takovýhle proudy ?
Pro moje oslovení klidně použijte jméno Zdeněk
Správně navržené zapojení je jako recept na dobré jídlo.
Můžete vynechat půlku ingrediencí, nebo přidat jiné,
ale jste si jistí, že vám to bude chutnat[?]
Správně navržené zapojení je jako recept na dobré jídlo.
Můžete vynechat půlku ingrediencí, nebo přidat jiné,
ale jste si jistí, že vám to bude chutnat[?]
Smrdí, ale odpovím
Hodnota Rg je mimochodem daná, nebo přinejmenším doporučená výrobcem pro určitý pracovní režim. Jiná věc je, pokud je jako Rg použit uhlíkový odpor, s kovovou vrstvou a spirálou a nebo metaloxidový. Obecně nejmenší šum měly a mají odpory TR161-163 /modré a zelené/, hned po nich rusáci MLT 0,25 - MLT 2 a z šumového hlediska nejhorší je klasický uhlík se spirálou, naprostá katastrofa jsou vysokoohmové odpory ze staré uhlíkové řady TR144-TR146. Pověsit si takový 10M odpor jako mřížkový svod např. k EF806S s A=100 znamená zbytečně zabít nejméně 15dB užitečného odstupu kvůli přiblblému odporu.
Jak jsou na tom s šumem moderní odpory např. velikosti 0207 těžko říct, potuluje se tu spousta druhů nejméně dvaceti výrobců včetně všelijakých laciných hajzlů z Číny, takže jedině měřit a když není možnost, tak zkoušet v definovaném zapojení a měřit odstup od 2kHz výš. Zcela určitě ale vím, že např. teslácké TR296, později TR156 a TR157 na tom byly šumově výborně.
Já ale v elektronkových zapojeních a při servisu nástrojových aparátů tyhle malé potvůrky nepoužívám, protože mají malé dovolené pracovní napětí /300V/.
Obecně platí, že čím vyšší odpor, tím vyšší šumové napětí na něm vzniká. V praxi to znamená /pokud není na závadu nižší vstupní odpor/ použít co nejnižší hodnotu Rg, ještě připuštěnou výrobcem.
Hodnota Rg je mimochodem daná, nebo přinejmenším doporučená výrobcem pro určitý pracovní režim. Jiná věc je, pokud je jako Rg použit uhlíkový odpor, s kovovou vrstvou a spirálou a nebo metaloxidový. Obecně nejmenší šum měly a mají odpory TR161-163 /modré a zelené/, hned po nich rusáci MLT 0,25 - MLT 2 a z šumového hlediska nejhorší je klasický uhlík se spirálou, naprostá katastrofa jsou vysokoohmové odpory ze staré uhlíkové řady TR144-TR146. Pověsit si takový 10M odpor jako mřížkový svod např. k EF806S s A=100 znamená zbytečně zabít nejméně 15dB užitečného odstupu kvůli přiblblému odporu.
Jak jsou na tom s šumem moderní odpory např. velikosti 0207 těžko říct, potuluje se tu spousta druhů nejméně dvaceti výrobců včetně všelijakých laciných hajzlů z Číny, takže jedině měřit a když není možnost, tak zkoušet v definovaném zapojení a měřit odstup od 2kHz výš. Zcela určitě ale vím, že např. teslácké TR296, později TR156 a TR157 na tom byly šumově výborně.
Já ale v elektronkových zapojeních a při servisu nástrojových aparátů tyhle malé potvůrky nepoužívám, protože mají malé dovolené pracovní napětí /300V/.
Obecně platí, že čím vyšší odpor, tím vyšší šumové napětí na něm vzniká. V praxi to znamená /pokud není na závadu nižší vstupní odpor/ použít co nejnižší hodnotu Rg, ještě připuštěnou výrobcem.
No, sekundární emise elektronů bude určitě vznikat na anodách diod, triod a i dalších, ale nedokážu si představit jak způsobuje šum. Teda dokážu, ale určitě bude o několik řádů menší než cokoliv jiného, takže asi neměřitelná.sinclair píše:Pánové Pajošek s elipsou si oba pletou pojmy s průjmy.
Sekundární emise je něco zcela jiného, co jednak vůbec nesouvisí s triodami, jednak vůbec nesouvisí se šumem elektronek jako takových.
nebo se pletu?
PE 2,3,4/2006. Máš to tam aj s DPS.Mihau2 píše:dobrá pánové došlo na vaše slovo dneska mi to asi po páté shořelo a je to v čudu,ale rád bych něco s elektronkami měl nenašel by někdo někde schéma s touto elektronkou něco jednoduchého případně s DPS.
Elektronické súčiastky fungujú za pomoci dymu. Ak dym unikne, prestanú fungovať.
sekundární emise: při dopadu elektronu (s jistou energií - lampa anodové napětí 200 V - energie 0,2 keV) na materiál (nejlépe kov) dochází k uvolnění jistého počtu elektronů (o energii odhaduju desetiny eV) , které se mohou ztatit, nepříklad dolétnutím na sklo lampy. Většina se jich ale zpět vrátí na anodu. Při proudu desítek mA a energii okolo 0,2 kev odhaduju únikový proud z anody v řádech desítek uA - to je ale statisticky kolísající údaj, takže odhaduju šum v řádu pA a to to pravděpodobně celé přeháním..
jinak co se týče elektronek tak jsem úplný blb
EDIT:
Ještě jsem zapoměl vzít vúvahu konstrukci slektronky. Jelikož anoda není infinitezimálně tenká fólie, tak popisované sekundární elektrony budou lítat jen na stranu katody, kdy intenzita elektrického pole bude nutit elektrony k návratu zpět na anodu. Popisovaný jev bude fungovat jen na okrajích anody, takže odhad se bude ještě snižovat tak o dva tři řády dolů.
jinak co se týče elektronek tak jsem úplný blb
EDIT:
Ještě jsem zapoměl vzít vúvahu konstrukci slektronky. Jelikož anoda není infinitezimálně tenká fólie, tak popisované sekundární elektrony budou lítat jen na stranu katody, kdy intenzita elektrického pole bude nutit elektrony k návratu zpět na anodu. Popisovaný jev bude fungovat jen na okrajích anody, takže odhad se bude ještě snižovat tak o dva tři řády dolů.
Naposledy upravil(a) Cust dne 20 zář 2008, 18:39, celkem upraveno 1 x.