Tak tam šoupni frekvenčně nebo šířkově modulovaný TTL signál někde v desítkách až stovkách kHz. A na výstupu ho demoduluj.
Nebo opráskni kodér a dekodér vícekanálové soupravy pro RC modely.
A můžeš si dovolit přenášet tak i víc kanálů na jedné nosné. Modeláři to znají.
Aby ti někdo poradil jak přenášet, je třeba vědět co přenášet, konkretně I2C jsou data, čili digitání přenos a tady ti budou fungovat legálně moduly 433Mhz jak ti napsal mikollar. Analogový přenos a nebo i digitál můžeš přenášet zase na sdílených(bez povolení-na homologovaných vysílačích) kmitočtech v pásmu 2,4Ghz.
nj ale takový modul přenaši jenom jeden ttl signal a ja potřebuju signaly dva a to hodinový a datový a mě napadlo je zakodovat pomoci digital analog převodníku a přenes je jako normalni analogovy protože sem nikde nenašel navod na nějake dekodery např. menčestr atd. a fakt se mi nechce investovat do toho moc peněz když třeba budu potřebovat takových přijmaču/vysilaču např. 8 nebo i více a koupit každy tak za litr to fakt ne exzistuje opravdu nějake rozumné řešení? ja jen že všichni mi tu davate rady uplně mimo misu...
Nejsou to rady mimo mísu - jsou to odpovědi přesně na Tvé otázky - když se idiotsky ptáš, dostáváš odpovědi, které nechceš!
Popiš POŘÁDNĚ problém se všemi požadavky a pak můžeš dostat kvalifikovanou odpověď - ale když to z Tebe poleze jako z chlupatý deky, nic se nedovíš!
Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...
To je fakt, I2C potřebuje clock a data. Tady už je cesta pro programátory jak to převést na nějakou seriovou linku nebo do jinýho protokolu a pak to zase vrátit zpátky. Určitě bych ale zůstal u toho digitálu, analog je na přenos dat méně vhodný, bude zanášet víc chyb.
Přece sběrnice I2C vyhodnocuje stav datové linky s náběžnou hranou signálu CLK.
Takže změny stavu obou linek jsou proti sobě vzájemně posunuté. Rozliš CLK a DATA například šířkou vysílaného impulsu a tuhle šířku vyhodnoť. Úzká jehla jsou hodiny sestupná (náběžnou vytvoříš přes MKO), širší impuls bude data sestupná, nejširší pak data náběžná. A na data použiješ za detektorem šířky impulsů obvod R-S.
K tomu samozřejmě musíš použít konstantní přenosovou rychlost, aby šlo vyhodnotit délky impulsů.
Modulace čtyřmi pomocnými kmitočty (klidně v úrovni TTL) pro všechny čtyři možné stavy sběrnice vyžaduje sázet je tam postupně. Vždy dva kmitočty detekovat a překlápět s nimi obvody R-S - výstup jednoho by byly hodiny, výstup druhého data, ale bude trochu potíž. Je třeba, aby každé pípnutí bylo co nejkratší, aby mezi nimi zbylo dost času na další kmitočty a ještě na příjem odpovědi. Jenže krátký tón se blbě detekuje.
Na druhém konci pak musíš zajistit, aby druhým modulem (SLAVE) vysílaná odpověď ACK (nebo celý telegram) mohla jít v okamžiku, kdy modul MASTER nevysílá žádnou informaci DATA, ale jen CLK H->L (CLK L->H, jak už jsem psal, vytvoříš zpožděním v MKO za přijímačem, mezitím musíš stihnout nastavit klopný obvod DATA).
A pak je ještě jedna možnost - použít kodér IR dálkového ovládání a výstupem místo LEDky řídit modul 433MHz. Přijímač osadíš dekodérem DO, jen mu místo fotodiody se zesilovačem předřadíš přijímač 433MHz. Tady se používá přece synchronní přenos a je značně spolehlivý.
Převodník z a na I2C zvládneš s tím, že po odeslání povelu jedním směrem budeš čekat odpověď. Ta bude logicky těžko realizovatelná bitem ACK, ale vyhradíš na ni jeden povel.
Původní povel pošleš jednou a sběrnici I2C potvrdíš, že vysílač rozuměl. Ten si přes to DO odešle kód a vypne se. To ovšem neznamená, že telegram byl úspěšně přijat. Proto přijímač zatím počká na odpověď a, dokud nepřijde potvrzení v časovém limitu, požadavek na odeslání povelu opakuje.
Jak vidíš, pro bezdrátový přenos je i protokol sběrnice I2C značně nevhodný. Vřele bych doporučil ten synchronní přenos.
tim synchronim mysliš linku usart? mě to taky napadlo že by se nejprve odeslalo 11111111 jako start linky potom adresa a pak data a synchronizovalo by se to z vnějšího oscilatoru...