Svářecí invertor s IGBT moduly

Vše co se týká silnoproudu.

Moderátor: Moderátoři

Zpráva
Autor
Uživatelský avatar
karcci
Příspěvky: 5
Registrován: 23 led 2006, 01:00

Svářecí invertor s IGBT moduly

#1 Příspěvek od karcci »

IGBT moduly v dnešní době už jsou za velmi přijatelnou cenu.Svářečky s nimi jsou nepoměrně lehčí , co do váhy, než trafosvářečky. Přitom poskytují podstatně lepší kvalitu sváření. Cenově ale vycházejí až 5x dráž. Ale ne proto, že mají 5x větší hodnotu, ale protože obchodníci využívají, že se jedná o novinku, neexistují volně přístupná schémata a nejsou mezi amatéry takové zkušenosti s nimi jako s trafosvářečkami.
Proto, má-li někdo použitelné schéma jakékoli svářečky s IGBT moduly, zapojte se do tohoto vlákna.

Uživatelský avatar
Kocur
Příspěvky: 343
Registrován: 27 bře 2005, 01:00
Bydliště: Loštice

#2 Příspěvek od Kocur »

Zabrus tu na upload a tam najdeš amaterskou spawarku,je to jediné co tu dnes asi zatím seženeš,zrovinka to taky řeším asi půl roku.Málo kdo je tu pro tuhle věc nadšenec,ale přece se našli jedinci.
Díky jim.

Uživatelský avatar
zbek
Příspěvky: 146
Registrován: 06 lis 2005, 01:00

#3 Příspěvek od zbek »

Já bych řek že svářečky jsou dost levné určitě je nemá cenu amatersky stavět abys ušetřil to neušetříš jedině pokut to bereš jako výzvu že to zvládneš 8-)
zbek

Uživatelský avatar
MichalS
Příspěvky: 21
Registrován: 25 led 2006, 01:00

#4 Příspěvek od MichalS »

IGBT moduly bych si bez pořádných driverů, nejlépe s desatur. obvody, asi raději rozmyslel (tak přijatelná ta cena zase není). Během oživování invertoru (dle polského návodu) už mi shořelo hezkých pár tranzistorů. Sice jsem i cosi svařil, ale už teď mám zcela předělanou regulaci, trafo a chystám se na předělání spouštění tranzistorů. Nevím jak ostatní co to zapojení zkouší, ale já se stále potýkám se silnými proudovými zákmity při rozepínání tranzistorů (až stovky A)... Měl jsem v ruce tři jednoduché invertory, ale pro hojné použití SMD a oboustranného spoje se to nedalo obkreslit. Pro zajímavost byly všechny 130A, jádro E55, propustý měnič a f 55 - 60kHz... Myslím, že tohle ani nebude stavět nikdo, kdo by chtěl ušetřit. Jsem ale zvědavý, jestli se pochlubí někdo, komu to opravdu chodí...

Uživatelský avatar
zbek
Příspěvky: 146
Registrován: 06 lis 2005, 01:00

#5 Příspěvek od zbek »

Dělám servis Invertorů xxxxx. Dřív jsem opravy řešil výměnou tránzistoru , ale kvuli záruce měním celou desku za repasovanou z výrobního závodu . Ne chapu co vás vede ke stavbě svářečky teda pokut to není vaše EGO, cena postavené musi být větší než koupené . Dobrá v poměru cena výkon je ALFA in v akčních cenách . Co do spolehlivosti je výborný Fronius 1500 . model 1400 trpěl problémy řídící desky než to vychytali a to je firma která do toho rve pěkné prachy do vývoje . Na okopírováni asi invertor od omicronu , ale zas při tý ceně asi bych ho spíš koupil 8O
zbek

Uživatelský avatar
Kocur
Příspěvky: 343
Registrován: 27 bře 2005, 01:00
Bydliště: Loštice

#6 Příspěvek od Kocur »

Co se týče těch cen invertorů,tak máš částečně pravdu,ale pro mě jsou nejdražší součástkou ty rychlý výkonový diody,asi 1100Kč i s poštovným,jinak mám vše z burz,takže mě zatím vyšel asi na 500kč,ale nechci zatím kupovat ty diody,dokud nemám jakousi jistotu,takže kdybych měl vše kupovat v obchodě,tak se dostanu asi hodně blízko ceny orig.invertoru,ale v mém případě bych se měl vlézt do 2000kč se vším,což není tak hrozný,otázka co to ještě bude stát při oživování.
A proto bych chtěl rozvinout diskuzi ohledně traf v invertoru,MichalS jak jsi je měl navržený?A čím jsi je měl namotaný?Podle mě je hlavní příčina odchodu tranzistorů hlavně kvůli trafu a pak asi RC ochrana jestli je dobře navržená.To by nám mohl pomoci i Zbek,když jich měl tolik rozdělaných.Jak uspořádat vinutí v tom trafu?
MichalS jak jsi ho zkoušel, tak co jsi tam měl za diody,koupil jsi výkonový a nebo jsi improvizoval poskládáním více diod?
Jak to vařilo a kolikátkou elektrodou jsi svařoval,předpokládám že asi 2mm,silnější to asi neutáhne a co tam máš za jádro E55?
Jinak co se týče spolehlivosti invertorů,tak určitě není nad klasický trafo,protože co máme v práci z MEZu brumov 3f,tak už byl 2krát na opravě a to má psanou 100% účinnost myslím při 90A,což už je mazec.Předem díky za odpovědi,třeba to spolu dotáhnem do zdárného konce.

Uživatelský avatar
MichalS
Příspěvky: 21
Registrován: 25 led 2006, 01:00

#7 Příspěvek od MichalS »

Obě trafa (výkonové i budící) jsem se snažil udělat co nejvíc podle polského návodu. Výkonové trafo jsem vinul paralelně několika vodiči (tuším 0,6 nebo 0,8mm) a to primár i sekundár (už je to delší dobu, tak to nevím přesně a nemám to po ruce abych to změřil). Během testů jsem pak sekundár převinul a přidal víc závitů pro lepší zapalování oblouku. Zkoušky jsem dělal 2,5mm elektrodou a celkem bezpečně to chodilo na 75A (pro praktické použití nic moc). Dál to nešlo, protože se mi nepodařilo zbavit zapojení zákmitů, kdy proud z kladné polarity při vypnutí tranzistoru místo nastavené pauzy proletěl až do záporné (jehla), pak se vrátil na nulu, vykonal nastavenou mezeru a totéž opačně. Ta proudová špice byla kolem 300A a to už tranzistory nezkousnou (běžné). Jak jsem zjistil, podobné problémy mají i profi měniče a zanedlouho jsem se o tom mohl přesvědčit při měření střídače 600V DC/ 24V DC, 400V AC z trolejbusu kde má ovšem výrobce IGBT Semikron tak předimenzované, že si toho ani nevšimnou. Z toho důvodu jsem další pokusy odložil a teď chystám jiné ovládání tranzistorů (opticky oddělené) od kterého si dost slibuju... Trafo mám E65 (býv. Pramet), diody RURG 80100 (GES), tlumivka E55. Jinak s výpočty je to složitější, ze školy se toho moc zapomnělo... Froniusy opravdu fungují dobře, překvapil mě i Fimmer z OBI za 6 tis. , vařil slušně i nastavený proud držel jak přibitý, ale to neznamená, že si to musím kupovat. Prostě si to chci postavit. Pokud bych potřeboval vařit a neměl čím, ano - půjdu a koupím. Už posledně jsem psal, že tohle není dobrá cesta šetření, byť k 6000 za nejlevnější invertor co jsem našel, jsem v nákladech zatím velice vzdálen... Možná by Zbek mohl pomoci nějakým schématem (samozřejmě nebyl-li by ve zveřejnění problém). Nápadů není nikdy dost a proč se neispirovat něčím co funguje. Opatřil jsem si sice serv. manuál k SMA130 a 180, ale to je díky době vzniku celkem nepoužitelné...

Uživatelský avatar
zbek
Příspěvky: 146
Registrován: 06 lis 2005, 01:00

#8 Příspěvek od zbek »

Problem je že výrobci poskytují svým servisákum pouze bloková schemata . Prostě mají strach opravy se provádí většinou výměnou řídící desky ta se pošle do výrobního závodu kde se opraví a pošle spět jako repas . Ve výrobním zavodě do těch prostor ani serviaci nemaj přístup . Kdysi jsem měnil třeba tranzistory dnes už to kvuli nastavení a záruce nedělam . Kluci kde se mužu podívat na toho polaka co stavite? Jinak ta SM 180 to je boj jednou jsem jí spravoval a už vícekrát nechci.
zbek

Návštěvník

#9 Příspěvek od Návštěvník »

MichalS:
Myslíš, že ty špièky proudu jsou opravdu proud? Nemùžou to být jen jehly zpùsobené rušením pøi pøepínání proudu. Mnì to pøi mìøení na spínaných zdrojích ukazuje osciloskop taky.
Kde ten proud snímáš? Na R4 až R6?

Øekl bych, že proud 75A, do kterého to vaøí slušnì je velice pìkná hodnota. Jestli od toho neèekáš moc. Fungovalo ti to s tím pùvodním regulátorem aspoò trochu, nebo vùbec?

Proè myslíš, že by optické oddìlení mìlo být lepší než s tím budicím trafem?


to zbek:
Polský invertor najdeš na :

http://www.arczer.neostrada.pl/download2.htm

Hledej slovo "spawarka" , je to tam 2x (vyšly 2 díly)

Uživatelský avatar
Kocur
Příspěvky: 343
Registrován: 27 bře 2005, 01:00
Bydliště: Loštice

#10 Příspěvek od Kocur »

No myslím že náš problém bude hlavně za výkonovými tranzistory,ty jehly by chtělo co nejlépe odstranit,což je možný snad jen diodami D1-D4 a RC článkem na vstupu trafa.Proto jsem oslovil ZBEKa,jestli nemůže omrknout hodnoty a řešení u originál invertoru.
75A by mě stačilo a myslím že je to dobrý výsledek.Jinak já chci namotat primár 2×1mm drát a sekundár měděnou páskou.Chci použít dvě trafa E55 sériově spojená,takže další experiment.

Uživatelský avatar
MichalS
Příspěvky: 21
Registrován: 25 led 2006, 01:00

#11 Příspěvek od MichalS »

Opravdu je to proud. Při měření na R4-R6 je to vidět jako shluk impulsů mnohonásobně převyšující proud odebíraný při kladném nebo záporném impulzu. V podstatě ta špička způsobí krátkodobé otevření tranzistorů do zkratu. S tím původním regulátorem mi to nešlo vůbec, problém byl v tom, že použitý vstup IO není určen pro zmenšení šířky pulzu, ale pro zablokování měniče (shutdown). Netuším proč to polský autor takhle vymyslel. Docházelo k tomu, alespoň u mě, že se měnič nezablokoval zcela, ale jedna polarita o trochu dříve a pak docházelo k přesycení jádra (plné pulzy v jedné polaritě, krátké špičky v druhé) a zkratování tranzistorů. Abych moc nemusel měnit DPS, mám měření proudu zavedené do vstupu soft start, tam se již mění šířka pulzu plunule. Pokud to rozchodím, použiju toto jen jako nadproudovou ochranu a proud budu měřit a regulovat ze sekundáru... Trafo bych doporučoval vinout něčím tenčím a třeba 3x, lépe se to vměstnává do kostřičky. Nad Cu páskou jsem také přemýšlel, ale netroufl jsem si kvůli kapacitě vinutí, která bude určitě o poznání větší... Ještě k 75A, je to opravdu málo. Mám odzkoušeno, že pro domácí amatérské sváření je ideální svářečka co dá tak 110 - 130A. Kdysi jsem stavěl triodynku s dynamem, ta mi dala 90A a dost často běžela naplno. Teď vařím trafem s tyr. řízením I, to dá až 200A, a přes 130A jít prakticky nepotřebuju (on to limituje i 16A jistič...).

PavelFF

#12 Příspěvek od PavelFF »

MichalS:
Stále se mi nechce uvìøit, že to jsou opravdu špièky proudu. Kdyby tranzistory v mùstku sepnuly souèasnì nad sebou, tak by to mìlo dát proud kolem 900A. (320V/0,33Ohm). Možná tam jsou další impedance a tranzistory nesepnou ideálnì, takže by to mohlo být 300A, ale to by snad znamenalo okamžitý konec jejich života a ne, že to tam bìžnì namìøíš a chodí to. Pak je taky divné, že ten proud " proletí" do záporné hodnoty. To by nemìl.

Spíš mi pøipadá , že ke znièení dojde, když se rozhodí symetrie a pøesytí se jádro, jak píšeš. Ve starších knížkách tím dost strašili a byly používány symetrizaèní obvody u regulátoru. Tady se to nijak neøeší. Já zatím dìlal pokusy jen s polovièním mùstkem, tam k tomu nemùže dojít, ale stavy, kdy jsou budicí pulzy rùznì dlouhé do každého tranzistoru tam mám celkem bìžnì.

Jaké tam máš tranzistory v mùstku?
Objevil jsi výborné usmìròovací diody. Jsou levné a výkonné, jen mi nejde moc do hlavy, že tìmi nožièkami teèe 80A a nevadí jim to. Už se nìjaká znièila?

Uživatelský avatar
zbek
Příspěvky: 146
Registrován: 06 lis 2005, 01:00

#13 Příspěvek od zbek »

Kluci ja to schema nemužu najít skuste mě to upřesnit ,at se mužu chytit
zbek

Uživatelský avatar
MichalS
Příspěvky: 21
Registrován: 25 led 2006, 01:00

#14 Příspěvek od MichalS »

No, na sto procent to samozřejmě tvrdit nemůžu, ono se to mi to špatně měří, bohužel nemám k osciloskopu klešťák. Ale kolem 300A ty špičky opravdu jsou (měřeno na bočníku), průchod trafem se mi použitelně ještě změřit nepovedlo. Délka jednotllivého impulsu byla max. tak desítky ns. Tranzistor to opravdu chvíli snese, ale bohužel ne tak jak bych si představoval (pro solidnější meření). Používám IRFP460, zkoušel jsem i IRG4PH40KD. Zajímavý tip by mohl být HGTP20N60A4, nabízí je Farnell. Ten by mohl být dost odolný při ladění. Pulzně snese 280A. Diody jsou opravdu zatím v pohodě, nejvíc jsem je zatížil na několik sekund asi 110A a nebyl problém. Opakovatelnou špičku mají 160A, takže ani problém neočekávám.
PavleFF, jaké jsi použil kondenzátory pro ten půlmůstek a na jakém kmitočtu to běží?

Pavel FF

#15 Příspěvek od Pavel FF »

to MichalS:

Tak to bylo trochu nedorozumìní - já zatím nemám zdroj pro sváøeèku, zatím jsem si jenom hrál se souèástkami ze zdrojù k PC, které jsou tak do 250W.
Když na tom nìco mìøím, zejména pøi vyšší citlivosti osciloskopu, tak mi to ty špièky ukazuje všude, i když tam evidentnì nejsou - prostì rušení vzniklé rùznými vazbami , pøes napájecí zdroj osciloskopu a tak. Staèí se chytit zemním krokodýlkem sondy na nìjaký "živìjší" vodiè, a už tam je plno bordelu. Takže tobì to ukazuje 100V špièky na boèníku? Možná se vybíjí nìjaká kapacita, ale co je moc, to je moc.

Ale napsal jsem to proto, že ta symetrie je u plného mùstku zcela zásadní vìc, a pokud jsou budicí pulzy nesoumìrné, tak to mùže vyhoøet docela lehce. Ale možná to nemusí být pravda, protože tenhle regulátor hlídá KAŽDÝ PROUDOVÝ PULZ jednotlivì, a po dosažení nastavené hodnoty vypíná tranzistor. Proto ten Polák používá netradièní regulaci pøes vstup è.10 (nebo ty pøes SoftStart , což je skoro totéž, akorát to má myslím negovaný smysl). Nìkdy to ale regulátor nemusí staèit dostateènì rychle vypnout a pak ten tranzistor staèí shoøet. Ta informace o proudu je totiž trochu zpoždìná díky C9 a C15.
Ale to jsou všechno jen dohady. Zatím jsem laboroval jen s tìmi pùlmùstky a ještì navíc v napì￾ovém režimu regulace, zatímco tento je proudový ("current mode"), i když integráè 3525 na to nebyl zamýšlen.

Teï mì napadlo, že proud výkonovým trafem bys mohl "zmìøit" proudovým trafem. Dá se vykuchat z nìkterých PC zdrojù, bývá to toroid (nebo E jadérko) s asi 50závity(sekundár) a zatížíš je odporem kolem 300Ohm a na tom mìøíš sondou. Primár provlékneš toroidem(jeden závit). Takže tøeba 1z/100z/100 Ohm dává pøevod 1A/1V.


To zbek:
Klikneš na odkaz , objeví se seznam èlánkù. Dáš Ctrl+F a napíšeš slovo SPAWARKA. a pak ten èlánek stáhneš. Aspoò mì to tak funguje.
On je prý nìkde i tady na Uploadu.

Odpovědět

Zpět na „Silnoproudá technika“