Desulfatácia PB Akku

Zpráva

Jurawood · #106 Příspěvek od **Jurawood** » 12 led 2009, 16:48

z nudy a z doufání že snad se něco stane se dá udělat cokoli

#107 Příspěvek od **EKKAR** » 12 led 2009, 17:05

d55 píše:me by jen zajimalo, kde našel Jurawood návod vrtat dírky zespodu aku, prolachovat... i kdyby ten proces byl 100% učinej, v životě bych se do něj nepustil. cáknout do článku trochu toho peroxidu, než ho vyhodím je tak max, co jsem schopný pro aku udělat.

Jak píše Jura - z nudy... Ale myslím, že je to pro aku lepší, než se pokoušet vylívat kal přes otvor nahoře - jak baterku otočíš hore nohama, veškeré svinstvo, co spadlo na dno, se nahrne zpátky mezi desky... Ty díry bych pak zalil nějakým druhem epoxidu, abych měl jistotu odolnosti proti H2SO4.

aldrtik · #108 Příspěvek od **aldrtik** » 14 led 2009, 03:04

Kdo nevyzkousel, nic nevi.

http://home.comcast.net/~ddenhardt20126 ... desulf.htm

Postavil jsem oba dva typy a funguji oba.
Podminkou je mit nerozsypane desky a aby nebyly zkraty.
A jaka je sance baterky, poznate z prubehu na oscaku pri zapojenem desulfatoru. Symetricky tlumene kmity - OK, nesymetricky pokles - vyhodit.

Ten maly pasivni typ ubira proud a zpetne kope pulsy do baterky. Vysledkem je za mesic temer vybita baterka, ale desulfatovana. Takze nasleduje klasicke pomale nabiti.
Hodi se pro mensi baterie typicky cca do 45Ah.

Protoze mam traktor a olovenku 140Ah, postavil jsem si druhy typ desulfatoru, pripojeny do site. Vykonovy stupen mam z paralelnich bipolaru, protoze vymyslet ochrany pro vykonove FETy me prestalo uz bavit, protoze co se deje v te plechove pixle behem provozu, se blizi mikrovlne troube

Namisto toroidu v originalu jsem pouzil VN trafo z radkoveho rozkladu
TV, ponechal primar a natocil sekundar, co jsem mel nejtlustsi medi.
Na poctu zavitu prilis nesejde, dle odhadnuteho pomeru by melo byt na vystupu pres 20V.
Mezi jadra podlozky, aby nedoslo k presyceni a hura na vec.
Jeste filtr na vstup, (staci z televize) aby se to nevracelo.
Jen 7-10 dnu a vidite to na hustomeru, jak mate z uplne vybite na zacatku hustotu zpatky a baterie pritom neplynuje - nejedna se totiz o nabijeni, ale rezonancni rozklad tvrdeho siranu.
Zasulfidovana vybita baterka na nabijecce totiz zacne plynovat temer ihned, coz je neklamnym signalem, jak na tom je.
Kdezto pripojena na desulfator vykazuje po nasviceni clanku jakoby vystupujici mlhu z desek smerem nahoru k hladine - jemne plynovani.

Neni potreba potom jeste baterii cyklovat, je lepe nechat ji radsi mesic zapnutou.
Az vam chciply plovak hustomeru pred zapojenim baterie na desulfator
pak po 3 tydnech bude chtit "uletet", pak teprv poznate, jestli to funguje i bez osciloskopu.
Netvrdim, ze baterku dostanete zpatky jak byla pri koupi, ale dostanete z ni maximum, kolik z ni je jeste mozne dostat.
howgh

Jurawood · #109 Příspěvek od **Jurawood** » 14 led 2009, 14:33

http://cz.youtube.com/watch?v=rtQpTJvE9TE

aldrtik · #110 Příspěvek od **aldrtik** » 14 led 2009, 14:53

Jurawood píše:jaká je tam četnost impulzů ? rezonanční kmitočet je prý blbost jak mě bylo řečeno

V zasade jakakoli cetnost pulzu, ktera je nastavitelna v danem zapojeni a velikosti hodnot u 555, je porad radove ridsi, nez vlastni charakteristicky rezonancni kmitocet soustavy kyselina-sulfid.
Takze frekvenci opakovani (stridu u 555) pulsu muzete smele nastavovat od stovek Hz do jednotek x 0.1MHz, co vase usi, mysi v kredenci a kuny v okoli budou trpet. Ferit z radkovyho trafa ma dostatecnou kmitoctovou rezervu - praxe mi ukazala, ze netreba je vyhazovat do popelnice.
A sirku pulsu (u 555) alias amplitudu, kterou zenete do baterky, muzete nakroutit kolik chcete, nez se vam roztece ten spinaci koncak(y) <- hustota syceni jadra!
Sila te muziky behem desulfatace je takova, ze prostor rad do par minut vyklidim. Mysi ani kuny behem zapnuti o sobe v garazi nedavaj vedet, takze mam zarizeni, co spolehlive funguje i bez markentingove masaze. True 3 v 1

Pulsy jsou zvoleny patrne z pragmatickeho duvodu a jednoduchosti bastlu, protoze kazda baterie ma nepatrne jinou charakteristickou frekvenci rezonance (necistoty, stupen zarostlosti, acojavimjeste, meni se trochu i behem desulfatace) a tlumene zakmity na to stesti bohate staci.
Samozrejme, ze teoreticky je mozne v kazdem okamziku do baterie poustet harmonicky prubeh o presne amplitude a kmitoctu a nedat baterce ani "vydechnout" ale jak se ukazuje, neni vubec to potreba.
To pulsni reseni ma jasnou vyhodu v tom, ze spravna frekvence se
se po kazdem pulsu najde jaksi selektivne vzdycky sama ta spravna a utlum pri dokmitavani (kdy uz se sulfid patrne uz moc nerozpousti) se kompenzuje prave tim nabehem cela pulzu, kdy sulfid dostane po kratkou dobu pecku.
Ale neni to tak jako u pohadky se stastnym koncem, ze by se baterka zachranila na vecne casy, vonela novotou a uz nikdy jinak. Samozrejme, ze z rozlozeneho sulfidu vznikne zase houbovite olovo a kyselina, ale po odpojeni a pri beznem pouzivani to sulfiduje zase az do rozpadnuti desek, pokud to nechate tak.
Udajne desulfator funguje i na fousama prorostle NiCd, kterym se nejdriv zkratovaci fousy musi upalit stouchy z par starych popropojovanych elytu nabitych treba na usmernene sitove. Tahle slast me zatim jeste ceka, takze nemam zatim prakticke zkusenosti.
Abych parafrazoval Cimrmany: Do kazde rodiny/garaze elektricke hodiny a k tomu jeden skromny desulfatorek.
Prodejci sice budou ze zacatku skripat zuby, ale takovej je holt zivot. Prekabati se a budou se muset snazit prodavat i desulfatory po vyreseni patentovych zalezitosti.

howgh
knihy.own.cz
zrcadlo.wz.cz

michy494 · #111 Příspěvek od **michy494** » 15 led 2009, 18:15

Andrea píše:
Jurawood píše:EKKAR:

mám na tebe prosbu, mohl by si mi na mail poslat obr. schéma té pulzující nabíječky co desufátuje?

A co si myslíš o tomhle??
Je tami i schema.. http://www.e-conrad.cz/aktivator-oloven ... o+dp65989/

díky.. Jurawood zavináč seznam
V návodu píšou:

Po provedeném připojení začne provádět tento aktivátor periodicky (po 30 sekundách)
pomocí špičkových impulsů až 90 A vybíjení akumulátoru a opětný návrat
spotřebované energie zpět do akumulátoru s velice nepatrnými ztrátami (neboť odběr
proudu z baterie se pohybuje pouze v rozmezí 3 až 12 mA).

To by mě zajímalo, jak to tam tu energii vrací

prosim ta nevies nahodou ake tam je IC1??? lebo v tom dokumente som nikde nenasiel

Andrea · #112 Příspěvek od **Andrea** » 15 led 2009, 18:18

michy494 píše:prosim ta nevies nahodou ake tam je IC1??? lebo v tom dokumente som nikde nenasiel

Je tam ATtiny15L.

Jurawood · #113 Příspěvek od **Jurawood** » 15 led 2009, 18:36

aldrtik: heleď zmiňoval si tzn. zvonění desek, je toho v těch textech spousta, pokud má aku takhle velkou ozvěnu co by si o ní řekl...
pochopil sem že dobrá baterka zvoní a mrtvá skáče na impulzy až k 40V a nezvoní, jest tak?
Obrázek

aldrtik · #114 Příspěvek od **aldrtik** » 15 led 2009, 22:11

Jurawood píše:aldrtik: heleď zmiňoval si tzn. zvonění desek, je toho v těch textech spousta, pokud má aku takhle velkou ozvěnu co by si o ní řekl...
pochopil sem že dobrá baterka zvoní a mrtvá skáče na impulzy až k 40V a nezvoní, jest tak?

Jo je to tak - mrtva baterka ma velky vnitrni odpor, proto jde spicka pulsu hodne vysoko - neozve se.
Baterka ktera se ozve - dolni prubeh - muze ale byt i tesne pred upadnutim desek, takze po desulfataci na ni stejne nenatocis ani trabku.
Je potreba vedet, kolik let ma za sebou a v jake je pohode.
Cim driv se da na desulfataci, tim min srotu z desek se vali na dne.

Jurawood · #115 Příspěvek od **Jurawood** » 15 led 2009, 23:04

ještě by mě zajímala jedna věc a to jakej je v té špičce proud do baterky.
To musí být naprosto brutální pokud baterka vyletí na 30Voltů

Jestli ten zdroj (tlumivka) je tak tvrdej... tu musí být aspoň 50A

aldrtik · #116 Příspěvek od **aldrtik** » 16 led 2009, 09:51

Jurawood píše:ještě by mě zajímala jedna věc a to jakej je v té špičce proud do baterky.
To musí být naprosto brutální pokud baterka vyletí na 30Voltů
Jestli ten zdroj (tlumivka) je tak tvrdej... tu musí být aspoň 50A

Zpetny kop tlumivky, ktera ma tlustsi jadro, silnejsi drat, vic zavitu a je tesne pod mezi nasyceni, muze davat slusna napeti. A protoze je
je to tvrdy zdroj, pres vnitrni odpor obvodu a baterie to mohou byt mzikove treba stovky amperu. Cim lepsi je baterie, tim rezonancni rozkmit na pocatku je mensi.
Desky pred rozpadem davaji o sobe vedet velkym rozkmitem.

Nova baterie, stara baterie, oscak, trocha praxe a neznama baterka pak uz neni zase tak nepruhledna vec.

cafenet · #117 Příspěvek od **cafenet** » 16 led 2009, 17:20

je možný využít to misto 555 a fetu ?

breta1 · #118 Příspěvek od **breta1** » 16 led 2009, 17:46

To asi nebude nabijet baterky

cafenet · #119 Příspěvek od **cafenet** » 16 led 2009, 17:49

to taky nemá nabíjet, ale upravit tomu sekundár a jako alternativa k tomuhle http://home.comcast.net/~ddenhardt20126 ... hpower.htm

aldrtik · #120 Příspěvek od **aldrtik** » 16 led 2009, 18:59

Frekvence opakovani bude konstantni - 100x za vterinu, pokud nedas potaky namisto 1K odporu. Krome toho strmost cela pulsu do baterky by mela byt hodne vysoka, coz je normalne zajisteno rychlym odepnutim "nabite" civky vykonakem. Tady je tyristor a ten se vypne komutaci nepomerne pomalu.
Jako zdroj to urcite vyhovuje, ale jsem skeptik ze to bude rozkladat siran.
Podivej se oscakem po pripojeni baterky.