Pomoc,schema zesilovače
Moderátor: Moderátoři
Díky ! Scháním to pro syna tak že bych to chtěl s celkovým popisem tak jako stavebnici ale ještě jsem sehnal tohle : http://hifi.slovanet.sk/bb/viewtopic.ph ... +kd503+gif a podle toho by mohl zkusit ještě opravu té vykuchané 637čky.
Nojo kuci jsem si neuvědomil co posílám,se stane.Mám jasně i lepší schemata,ale stále se nemohu prokousat tím nepořádkem. Ale i ta hrůza co jsem zaslal se dá rozchodit.To byla tenkrát nějaká stavebnice pokud se teda nepletu.
Někomu jsem dával tenkrát dva dohromady.Jinak souhlasím se všemi přítomnými ,nestálo to za nic!
Někomu jsem dával tenkrát dva dohromady.Jinak souhlasím se všemi přítomnými ,nestálo to za nic!
Před lety jsem odzkoušel zapojení koncového zesilovače zajímavého, ale jednoduchého zapojení, které kdysi zveřejnila Motorola. Dávám jako námět pro bastlíře. Byl prověřen "v boji" jako zesilovač pro sólovou kytaru do zkušebny, kde fungoval asi 6 let. Hudebníci se pochvalně vyjádřili v tom smyslu, že nemá žádné pazvuky ani při velkém vybuzení a má "živý" zvuk.
Na obrázku je schéma i s náhradami součástek, které byly tehdy k dispozici. Dnes budou jistě lepší. Zároveň schéma obsahuje opravy chyb, které zveřejněné schéma obsahovalo. Odpor Rp u vst. tranzistoru slouží k vyrovnání ss nuly na výstupu - v originále chybí.
V originále udávala Motorola kmitočtový rozsah 10 - 150 000 Hz a výkon na 1 kHz 72W.
Odělené zdroje, které se jeví zpočátku jako nevýhoda se nakonec ukázaly jako přínos pro stabilitu zesilovače.
Na obrázku je schéma i s náhradami součástek, které byly tehdy k dispozici. Dnes budou jistě lepší. Zároveň schéma obsahuje opravy chyb, které zveřejněné schéma obsahovalo. Odpor Rp u vst. tranzistoru slouží k vyrovnání ss nuly na výstupu - v originále chybí.
V originále udávala Motorola kmitočtový rozsah 10 - 150 000 Hz a výkon na 1 kHz 72W.
Odělené zdroje, které se jeví zpočátku jako nevýhoda se nakonec ukázaly jako přínos pro stabilitu zesilovače.
Ty kompenzace jsou v originále takto. Já jsem si v realizaci s nimi dost pohrál, většinou pak byly podstatně menší. Udělal jsem je na hranici dobré stability. Už si nepamatuji přesně dosaženou šířku pásma, ale bylo to nad 100 kHz. Ty kompenzace jsem zkoušel metodou superpozice 10kHz na obdélník 100 Hz a sledování oscilogramu v okamžiku přechodu. Tedy co nejmenší "roztržení" sinusovky 10 kHz, ale taky ne žádné velké překmity. Leží mi to dnes ve sklepě, případně bych se mohl prohrabat přes krámy a podívat se, jaké kapacity tam ve skutečnosti jsou.
Jo, a ty tři tranzistory na teplotní kompenzaci jsou teplotně svázány s KF507/517. Napětí Ube koncových tranzistorů je v sérii s Uce budící dvojice a proto není třeba tepelně kompenzovat.
Ještě jsem v emitorech konců měl nadproudové pojistky, ale to jsem pro přehlednost nezakreslil.
P.S.: Na výsledek mělo pravděpodobně vliv i dost tvrdé trafo. Když jsem ho navíjel, málem se mi tam vinutí nevešlo a přitom měla být obrovská rezerva. Až dodatečně jsem zjistil, že jsem omylem počítal proudovou hustotu 1A/mm^2.![Smile :)](./images/smilies/icon_smile.gif)
Jo, a ty tři tranzistory na teplotní kompenzaci jsou teplotně svázány s KF507/517. Napětí Ube koncových tranzistorů je v sérii s Uce budící dvojice a proto není třeba tepelně kompenzovat.
Ještě jsem v emitorech konců měl nadproudové pojistky, ale to jsem pro přehlednost nezakreslil.
P.S.: Na výsledek mělo pravděpodobně vliv i dost tvrdé trafo. Když jsem ho navíjel, málem se mi tam vinutí nevešlo a přitom měla být obrovská rezerva. Až dodatečně jsem zjistil, že jsem omylem počítal proudovou hustotu 1A/mm^2.
![Smile :)](./images/smilies/icon_smile.gif)
No hele, budit KD607/617 káefkama je mírně řečeno píčovina.
Při vyšších kolektorových proudech jim dost klesá beta, takže okolo plného buzení má konec díky silné nfb tendenci si z budičů pořádně chlastnout. Jenže ty to nedají, prorazí se a vemou sebou samozřejmě i ty kádéčka.
Já jak někde vidím buzení kádéček káefkama, tak se tím ani nezabývám a letí to do koše...
A to si představ, že existovaly hovada, co i KD503 budili káefkama a takový hovadiny byly i v seriózních časopisech....to je zvěrstvo, zločin, mělo by se za to stavět ke zdi a střílet ranou do týla, aby dotyčný už nic podobného nemoh spáchat.
Už i staré kytarové komba Solton blahé paměti z Hořovic, měly buzení jednoho páru 2N3055 na výkon asi 60W budičema typu BD239/240. Staré Rolandy a Dynacordy měly tvrdé buzení jakbysmet. Věděli, proč to dělají.
Při vyšších kolektorových proudech jim dost klesá beta, takže okolo plného buzení má konec díky silné nfb tendenci si z budičů pořádně chlastnout. Jenže ty to nedají, prorazí se a vemou sebou samozřejmě i ty kádéčka.
Já jak někde vidím buzení kádéček káefkama, tak se tím ani nezabývám a letí to do koše...
A to si představ, že existovaly hovada, co i KD503 budili káefkama a takový hovadiny byly i v seriózních časopisech....to je zvěrstvo, zločin, mělo by se za to stavět ke zdi a střílet ranou do týla, aby dotyčný už nic podobného nemoh spáchat.
Už i staré kytarové komba Solton blahé paměti z Hořovic, měly buzení jednoho páru 2N3055 na výkon asi 60W budičema typu BD239/240. Staré Rolandy a Dynacordy měly tvrdé buzení jakbysmet. Věděli, proč to dělají.
Jasně, dnes jsou běžně lepší tranzistory, ty KF byly slabina, ale vem si, že jsem to dělal počátkem 80. let a to se těžko shánělo. Pozdější provedení jsem začal dělat s BDčkama, ale přišel samet a s ním vzala za své spousta plánů.
Mě se na tom zesilovači líbí netradiční koncepce dvou proudových zdrojů (BC179, KC507), které se přetahují o budící proud (těch KF). Dnes by se nejpsíš symetricky budil i ten spodní proudový zdroj. To by však vzala za své jednoduchost.
A taky konec, který není v zapojení SC. Jsou tu lepší podmínky pro teplotní stabilizaci, protože je potřeba stabilizovat jen budiče a ne koncové tranzistory. A budiče nejsou namáhány napětím větším, než je jedna větev zdroje nezávisle na rozkmitu na výstupu.
Ovšem má to i své nedostatky. Vlastně v žádném stupni není lokální záporná zpětná vazba, a tak může při impulsním signálu na vstupu lehce docházet v některém stupni k limitaci. Ovšem hudebníci, pro které jsem to dělal, byli spokojeni ...
Po letech jsem se vrátil k bastlení, možná se k tomu zapojení vrátím a trochu na něm popracuji.
Mě se na tom zesilovači líbí netradiční koncepce dvou proudových zdrojů (BC179, KC507), které se přetahují o budící proud (těch KF). Dnes by se nejpsíš symetricky budil i ten spodní proudový zdroj. To by však vzala za své jednoduchost.
A taky konec, který není v zapojení SC. Jsou tu lepší podmínky pro teplotní stabilizaci, protože je potřeba stabilizovat jen budiče a ne koncové tranzistory. A budiče nejsou namáhány napětím větším, než je jedna větev zdroje nezávisle na rozkmitu na výstupu.
Ovšem má to i své nedostatky. Vlastně v žádném stupni není lokální záporná zpětná vazba, a tak může při impulsním signálu na vstupu lehce docházet v některém stupni k limitaci. Ovšem hudebníci, pro které jsem to dělal, byli spokojeni ...
Po letech jsem se vrátil k bastlení, možná se k tomu zapojení vrátím a trochu na něm popracuji.