Svářecí invertor s IGBT moduly
Moderátor: Moderátoři
Tak jsem ještě prováděl nějaká měření, ale celkem bez většího úspěchu a nepomohlo ani optické oddělení IO od tranzistorů. Něco jsem si od toho i sliboval, ale kromě lepšího tvaru vstupních pulzů je to však stejné. Myslel jsem, že by se mi rušení při vyp.hraně mohlo parazitními kapacitami dostávat do IO a tím způsobovat rychlé zákmity. Jenže ty optočleny byly dokonce stíněné, tak začínám mít pocit, že tam opravdu měřím něco co tam není. Já každý impulz nehlídám, přitlumil jsem to měření proudu právě aby nedocházelo k náhlým změnám šířky pulzu.
To PavelFF:
Jak měli tu symetrizaci pulzů řešenou v knížce o níž jsi psal?
To PavelFF:
Jak měli tu symetrizaci pulzů řešenou v knížce o níž jsi psal?
-
Návštěvník
to PavelS:
Ta knížka z roku 1989 se jmenuje: "Pøíruèka uživatele - Aplikace integrovaných obvodù - Impulsnì øízené zdroje s MDA 4700 " a je vìnována speciálnímu IO MDA4700, který se asi moc neuchytil a nevím, jestli má nìjaký analog , z nìhož byl okopírovaný, nebo je to originál TESLA Rožnov. To symetrizaèní zapojení je ušito na míru tomu IO, který má k tomu urèené vstupy (je to ze ètyø operákù , dvojité 555 a dvou tranzistorù) a na hlavním trafu je pomocné symetrické vinutí se støedem uprostøed a oba konce vinutí jsou pøes diody zapojeny do toho symetriz. obvodu - nìjak to vyhodnocuje , že jsou ty pulzy rùznì široké a zpìtnì to pùsobí na ten integráè, a on zkrátí ten pulz, co je moc dlouhý. Není to moc jednoduché a musí to být zapojené "ve smyèce" s tím IO.
Ta nesymetrie budicích pulzù v mých pokusných zapojeních(polomùstek) nastává èasto. Snažím se o konstrukci stabilizovaného regulovatelného zdroje, aby chodil od nuly napìtí (i proudu) a to je u spínaného zdroje potíž. Dost tìžko jde nastavit kompenzace, aby to chodilo na 40V i na 1V a ještì pøitom naprázdno. Výsledek je ten, že budicí pulzy jsou všelijaké, že to cykluje, slyšitelnì piští apod. Myslím, že v plném mùstku by to znamenalo okamžitý konec tranzistorù. Díky tomu pùlmùstku jsem zatím znièil kupodivu jen 2 tranzistory. Stalo se to po pøipojení sondy osciloskopu - zatím nechápu proè - je to oddìlené oddìlovacím trafem.
Mimochodem, jak to mìøíš? Skoro celé je to na síti. Nedostals ještì ránu?
Jestli používáš vstup SoftStart, tak bych øekl, že každý pulz HLÍDÁŠ. Jak si to "pøitlumil"?
Ještì k pøedchozím pøíspìvkùm - vinutí provedené z fólie - co je tak špatného na zvìtšené kapacitì vinutí? Je to tak závažná vlastnost? Vinutí fólií se používá obèas v PC zdrojích.
Ta knížka z roku 1989 se jmenuje: "Pøíruèka uživatele - Aplikace integrovaných obvodù - Impulsnì øízené zdroje s MDA 4700 " a je vìnována speciálnímu IO MDA4700, který se asi moc neuchytil a nevím, jestli má nìjaký analog , z nìhož byl okopírovaný, nebo je to originál TESLA Rožnov. To symetrizaèní zapojení je ušito na míru tomu IO, který má k tomu urèené vstupy (je to ze ètyø operákù , dvojité 555 a dvou tranzistorù) a na hlavním trafu je pomocné symetrické vinutí se støedem uprostøed a oba konce vinutí jsou pøes diody zapojeny do toho symetriz. obvodu - nìjak to vyhodnocuje , že jsou ty pulzy rùznì široké a zpìtnì to pùsobí na ten integráè, a on zkrátí ten pulz, co je moc dlouhý. Není to moc jednoduché a musí to být zapojené "ve smyèce" s tím IO.
Ta nesymetrie budicích pulzù v mých pokusných zapojeních(polomùstek) nastává èasto. Snažím se o konstrukci stabilizovaného regulovatelného zdroje, aby chodil od nuly napìtí (i proudu) a to je u spínaného zdroje potíž. Dost tìžko jde nastavit kompenzace, aby to chodilo na 40V i na 1V a ještì pøitom naprázdno. Výsledek je ten, že budicí pulzy jsou všelijaké, že to cykluje, slyšitelnì piští apod. Myslím, že v plném mùstku by to znamenalo okamžitý konec tranzistorù. Díky tomu pùlmùstku jsem zatím znièil kupodivu jen 2 tranzistory. Stalo se to po pøipojení sondy osciloskopu - zatím nechápu proè - je to oddìlené oddìlovacím trafem.
Mimochodem, jak to mìøíš? Skoro celé je to na síti. Nedostals ještì ránu?
Jestli používáš vstup SoftStart, tak bych øekl, že každý pulz HLÍDÁŠ. Jak si to "pøitlumil"?
Ještì k pøedchozím pøíspìvkùm - vinutí provedené z fólie - co je tak špatného na zvìtšené kapacitì vinutí? Je to tak závažná vlastnost? Vinutí fólií se používá obèas v PC zdrojích.
Tak jsem se díval na to zapojení no a je to dost starý dnešní invertory jsou už někde jinde . Jen pár postřehu moc jsem to nestudoval . Na vstupu 230V chybí filtr , na míst c1 dát varistor,rele dát před usměrnovač , místo R3 použít PTC, , kondenzátory C2 a C3 nahradit alespon dvěma 470mF/450V zapojenýma paraelně a zrušit to ser. zapojení , dále je nutno předělat to buzení to se musí pravděpodobně rozkmitat . Zrušit společne trafo a rozhodit to na dva trafačky jeden buzený z 11 a druhý z 14 podle kat . listu SG2525A . Před fetem býva ještě tranzistor který řidí otvíraní
zbek
-
PavelFF
to zbek:
Nerozumím posledním dvìma vìtám:
"Zrušit spoleène trafo a rozhodit to na dva trafaèky jeden buzený z 11 a druhý z 14 podle kat . listu SG2525A . Pøed fetem býva ještì tranzistor který øidí otvíraní"
Co je na tom buzení blbì? Je to buzeno z 14 a 11 , akorát tam je dvojèinný zesilovaè.
Jaký tranzistor bývá ještì pøed fetem? Pøed kterým fetem? Vždy tam je ten zesilovaè.
Nerozumím posledním dvìma vìtám:
"Zrušit spoleène trafo a rozhodit to na dva trafaèky jeden buzený z 11 a druhý z 14 podle kat . listu SG2525A . Pøed fetem býva ještì tranzistor který øidí otvíraní"
Co je na tom buzení blbì? Je to buzeno z 14 a 11 , akorát tam je dvojèinný zesilovaè.
Jaký tranzistor bývá ještì pøed fetem? Pøed kterým fetem? Vždy tam je ten zesilovaè.
. Blbě se vyjadřuji.Ta symetrizace by teda asi byla těžko integrovatelná do tohohle zapojení. Příručku jsem měl tuším i kdysi v ruce. Dík za tip. Jinak orig, obvod byl TDA4700 (4718) od Siemense. Celkem se divím, že se nepoužívá, co si vzpomínám, viděl jsem ho jen v měničích 24V/220V 50Hz.
Měření je celkem sranda, půjčuju si osciloskop na baterie (celoplastový), připojím se, zapnu to a chytám z bezpečné vzdálenosti průběh. K tomu napětí rozhodně respekt mám. Přitlumené to mám kapacitou (v řádu nF) která je na softstartu a GND. Paralelně k tomu C mám tranzistor, který se otevírá v závislosti na naměřeném proudu na bočníku (plus RC od bočníku). Když si to stopnu, nestalo se mi, abych narazil na dva vedle sebe ležící pulzy s viditelně odlišnými šířkami (on i zvuk má příjemnější než orig. zapojení, v zátěži trafo šumí, ale nic divokého).
K té fólii, nemám to samozřejmě prakticky ověřené, ale domnívám se, že bude-li vinutí takto provedeno, bude se chovat podobně, jako kdyby byl na výstupu trafa paralelně kondenzátor, což není žádoucí, protože to jalovinou zatěžuje zdroj. Proto se mimo jiné vf cívky vinou různými křížovými způsoby. Na druhou stranu, když se to zkusí...
Ještě ke Zbekovým poznámkám:
Jsou to užitečné rady, sám jsem se k některým propracoval. Filtrační kapacitu jsem zvýšil až na 1300uF, pak mi v zátěži přestalo padat napětí (s původním i pod 200V). Nakonec jsem i to budící trafo zrušil a spouštím to opticky (optočlen s integr. driverem). Ten tranzistor před fetem, neměl by být spíš na vypínání (přivedením opačné polarity z b. trafa se odvádí náboj z hradla fetu a tím se úbytkem U na R T otevírá a hradlo vybíjí - tedy myslíme-li totéž)?
Ještě bych se zeptal, jak velké invertory používají můstkové zapojení, já jsem měl rozebrané jen ty nejmenší (100 - 130A) a ty byly zapojeny jako propustné měniče (dva tranzistory, dvě rek. diody). Jaké používají výkonové spín. prvky (kdyby byl nějaký konkr. typ). Dík.
Měření je celkem sranda, půjčuju si osciloskop na baterie (celoplastový), připojím se, zapnu to a chytám z bezpečné vzdálenosti průběh. K tomu napětí rozhodně respekt mám. Přitlumené to mám kapacitou (v řádu nF) která je na softstartu a GND. Paralelně k tomu C mám tranzistor, který se otevírá v závislosti na naměřeném proudu na bočníku (plus RC od bočníku). Když si to stopnu, nestalo se mi, abych narazil na dva vedle sebe ležící pulzy s viditelně odlišnými šířkami (on i zvuk má příjemnější než orig. zapojení, v zátěži trafo šumí, ale nic divokého).
K té fólii, nemám to samozřejmě prakticky ověřené, ale domnívám se, že bude-li vinutí takto provedeno, bude se chovat podobně, jako kdyby byl na výstupu trafa paralelně kondenzátor, což není žádoucí, protože to jalovinou zatěžuje zdroj. Proto se mimo jiné vf cívky vinou různými křížovými způsoby. Na druhou stranu, když se to zkusí...
Ještě ke Zbekovým poznámkám:
Jsou to užitečné rady, sám jsem se k některým propracoval. Filtrační kapacitu jsem zvýšil až na 1300uF, pak mi v zátěži přestalo padat napětí (s původním i pod 200V). Nakonec jsem i to budící trafo zrušil a spouštím to opticky (optočlen s integr. driverem). Ten tranzistor před fetem, neměl by být spíš na vypínání (přivedením opačné polarity z b. trafa se odvádí náboj z hradla fetu a tím se úbytkem U na R T otevírá a hradlo vybíjí - tedy myslíme-li totéž)?
Ještě bych se zeptal, jak velké invertory používají můstkové zapojení, já jsem měl rozebrané jen ty nejmenší (100 - 130A) a ty byly zapojeny jako propustné měniče (dva tranzistory, dvě rek. diody). Jaké používají výkonové spín. prvky (kdyby byl nějaký konkr. typ). Dík.
-
PavelFF
to MichalS:
Ten poslední odstavec mi zmìnil svìtový názor na prodávané svaøovací invertory.
Takže ty "malé" invertory nepoužívají celý mùstek, ale "dvojitý propustný mìniè"? Chceš øíct, že tam nejsou 4 tranzistory? To mì dost pøekvapuje, protože ty máš sice pøedstavu, že mìniè na 130A je malý, ale já ho považuji za dost výkonný a tak se mi nezdá, že bys z jádra E55 dostal potøebný výkon v jiném, než plnomùstkovém zapojení. Ale vlastnì , dosažitelný výkon závisí na oteplení, a možná, pøi tom zatìžovateli 15%, to klidnì ten výkon chvíli dá, ale pak se to dlouho chladí.
S tím pøidaným tranzistorem a zatlumeným snímáním mi to pøipadá, že už ti to proud snad ani nereguluje , ale je to vždycky naplno otevøeno (kromì tìch mezer na pøepnutí ). Jenže to by se lišil proud podle toho, jestli elektroda pøilepená nebo svaøuje? Ale proud má být konstantní v obou pøípadech. Máš ho stejný . A mùžeš mìnit velikost proudu?
Ten poslední odstavec mi zmìnil svìtový názor na prodávané svaøovací invertory.
Takže ty "malé" invertory nepoužívají celý mùstek, ale "dvojitý propustný mìniè"? Chceš øíct, že tam nejsou 4 tranzistory? To mì dost pøekvapuje, protože ty máš sice pøedstavu, že mìniè na 130A je malý, ale já ho považuji za dost výkonný a tak se mi nezdá, že bys z jádra E55 dostal potøebný výkon v jiném, než plnomùstkovém zapojení. Ale vlastnì , dosažitelný výkon závisí na oteplení, a možná, pøi tom zatìžovateli 15%, to klidnì ten výkon chvíli dá, ale pak se to dlouho chladí.
S tím pøidaným tranzistorem a zatlumeným snímáním mi to pøipadá, že už ti to proud snad ani nereguluje , ale je to vždycky naplno otevøeno (kromì tìch mezer na pøepnutí ). Jenže to by se lišil proud podle toho, jestli elektroda pøilepená nebo svaøuje? Ale proud má být konstantní v obou pøípadech. Máš ho stejný . A mùžeš mìnit velikost proudu?
Samozřejmě musím dodat, že se to týká invertorů které jsem měl možnost rozdělat, byly tři každý od jiného výrobce. Nejvíc jsem zkoumal Fimmer 130 a ten právě používal JEDNODUCHÝ propustný měnič, 65kHz, E55 a opravdu dva spínací prvky (prý IGBT - tam už jsem nemohl, bylo to v záruce). Neumím přiložit schéma (siloviny), ale můžu poslat mailem, je to jen od ruky, ale pro představu. Vlastně čtyři, SMA byl dvojitý prop. měnič. Tak si říkám, že když už hodlám použít účinnější zapojení, mohl bych se dostat alespoň na parametry těchto svářeček, tím spíš, že já mám E65 trafo. Jak už jsem psal onehdy, na doma to do 130A bohatě stačí a to je můj vytyčený cíl (snad to není až příliš vysoko).
Proud můžu měnit úplně stejně, jen ta hodnota C je celkem kritická, musí se zvolit kompromis mezi dostatečnou rychlostí regulace a zároveň zatlumením, právě aby to nebralo všechno a nijak zběsile se neměnila šířka pulzů... K tomu co jsem naměřil na těch fabrických jsem ale ještě dost vzdálený.
Dík Zbekovi za ty tranzistory. Koukal jsem že jsou 40A, hmm já to zkoušel na 20A, že by? Už mám ale v plánu opatřit HGTG20N60A4, tak jsem zvědavý...
Proud můžu měnit úplně stejně, jen ta hodnota C je celkem kritická, musí se zvolit kompromis mezi dostatečnou rychlostí regulace a zároveň zatlumením, právě aby to nebralo všechno a nijak zběsile se neměnila šířka pulzů... K tomu co jsem naměřil na těch fabrických jsem ale ještě dost vzdálený.
Dík Zbekovi za ty tranzistory. Koukal jsem že jsou 40A, hmm já to zkoušel na 20A, že by? Už mám ale v plánu opatřit HGTG20N60A4, tak jsem zvědavý...
-
PavelFF
MichaleS :
Pokud máš možnost dostat se k profi sváøeèce, tak nìjaké schéma siloviny omaluj, nebo tøeba vyfo nìjaké konstrukèní øešení silových prvkù. Já zatím vidìl dovnitø mìnièe jen v krámì chladícíma dírama. Jediný, kdo nìco zveøejnil, byl zatím autor Spawarky.
Stále se nemùžu srovnat s tím jednoèinným mìnièem - asi si to zjednodušili, aby se to snáž øídilo a míò rozbíjelo.
Tak mì napadlo, že v PC zdroji je primár trafa v sérii s kondíkem (1M/250V) a tím je zabránìno ss sycení jádra. To by mìlo jít pøece i v tom plném mùstku, nebo ne? Akorát tìch kondíkù by tam muselo být poskládaných trochu víc a na vìtší napìtí. Nebo je to blbost?
Pokud máš možnost dostat se k profi sváøeèce, tak nìjaké schéma siloviny omaluj, nebo tøeba vyfo nìjaké konstrukèní øešení silových prvkù. Já zatím vidìl dovnitø mìnièe jen v krámì chladícíma dírama. Jediný, kdo nìco zveøejnil, byl zatím autor Spawarky.
Stále se nemùžu srovnat s tím jednoèinným mìnièem - asi si to zjednodušili, aby se to snáž øídilo a míò rozbíjelo.
Tak mì napadlo, že v PC zdroji je primár trafa v sérii s kondíkem (1M/250V) a tím je zabránìno ss sycení jádra. To by mìlo jít pøece i v tom plném mùstku, nebo ne? Akorát tìch kondíkù by tam muselo být poskládaných trochu víc a na vìtší napìtí. Nebo je to blbost?
Při měření proudu měřícím trafem proudu dávejte pozor na to,aby byl vždy aspoň trochu zatížený. Jinak na sekundáru vyletí napětí v poměru převodu trafa, je sice měkké, ale i tak kope fest.
Jisté možnosti získat schémata invertorových svářeček jsem zjistil na polském serveru "elektroda.pl". A slibně vypadá ruské brouzdaliště!!! Nutná je však dovednost dekodovat to jejich domečkové písmo (myslím cyriliku).
Jisté možnosti získat schémata invertorových svářeček jsem zjistil na polském serveru "elektroda.pl". A slibně vypadá ruské brouzdaliště!!! Nutná je však dovednost dekodovat to jejich domečkové písmo (myslím cyriliku).
Moc možností na prozkoumání nemám, přemluvil jsem několik přátel, ale docela se báli - ani se teda nedivím. Pár fotek dám na http://home.tiscali.cz/adresar/Invertory/, ale může to pár dní trvat, nejde mi internet...
Ten C do série, to mě už napadlo taky, ale bude to chtít asi na výstup trafa nějakou zátěž, aby se to nerozkmitalo. Vzpomínám na 50Hz trafo s C do série, dokázalo i prostřelit izolaci drátu, když nebylo řádně zatíženo.
S proudovým trafem zrovna dělám pokusy a je zajímavé, že co materiál jádra, to jiný tvar výstupní křivky. I zátěž na to má vliv...[/url]
Ten C do série, to mě už napadlo taky, ale bude to chtít asi na výstup trafa nějakou zátěž, aby se to nerozkmitalo. Vzpomínám na 50Hz trafo s C do série, dokázalo i prostřelit izolaci drátu, když nebylo řádně zatíženo.
S proudovým trafem zrovna dělám pokusy a je zajímavé, že co materiál jádra, to jiný tvar výstupní křivky. I zátěž na to má vliv...[/url]