Stará TESLA a SEIBT
Moderátor: Moderátoři
Stará TESLA a SEIBT
nalezl jsem dvě rádijka po předcích, jedno je SEIBT 248 WS
druhé tesla, ale nevím typ, hledal jsem jej na oldradiu, ale asi špatně, obě by měla být doposud funkční.
zajímala by mě přibližná cena a typ té tesly, abych věděl jak s nimy naložit
http://radar2003.rajce.idnes.cz/radia/
druhé tesla, ale nevím typ, hledal jsem jej na oldradiu, ale asi špatně, obě by měla být doposud funkční.
zajímala by mě přibližná cena a typ té tesly, abych věděl jak s nimy naložit
http://radar2003.rajce.idnes.cz/radia/
Ta tesla se jmenuje Romance a cena je tak do 200Kč,není moc žádaná.Vyjímečně můžeš narazit na někoho kdo Ti dá víc.To druhé neodhadnu,protože je to určitě dovoz a tyhle tady nejsou běžné.
To,že někdo dělá věci jinak než by jsi je dělal Ty ještě neznamená,že to dělá špatně.
Nemám zájem o korekci pravopisu.
Nemám zájem o korekci pravopisu.
Přijímače Seibt se vyráběly v letech přibližně 1928-1938, nejznámější z nich je asi Volksempfänger 301 (lidový přijímač) v bakelitu. WS248 je sedmiobvodový AM přijímač, stával kolem 250 říšských marek v letech 1932-33 (přesněji to neurčím).
Tesla - tu bych viděl (a Kottek taky) na typ Romance (1948-1949), šestiobvodovou šestilampovku (ECH21, 2xEF22, EBL21, AZ11 A EM11), řada pak pokračovala až v roce 1953 konstrukčně jen nepatrně odlišnými 614A až 619A Dalibor, Dalibor II, Dunaj a Kriváň, ty dva poslední však už byly osazené zčásti miniaturními heptalovými elektronkami. Vyrobilo se jich poměrně dost, takže nijak zvlášť hledané nebudou.
Mezitím se samozřejmě vyráběly přijímače s odlišným šasi, zejména obvody pro příjem na krátkých vlnách byly vylepšené možností jemného ladění (např. Blaník).
Možná se ti teď snadněji podaří zjistit sběratelskou cenu.
Tesla - tu bych viděl (a Kottek taky) na typ Romance (1948-1949), šestiobvodovou šestilampovku (ECH21, 2xEF22, EBL21, AZ11 A EM11), řada pak pokračovala až v roce 1953 konstrukčně jen nepatrně odlišnými 614A až 619A Dalibor, Dalibor II, Dunaj a Kriváň, ty dva poslední však už byly osazené zčásti miniaturními heptalovými elektronkami. Vyrobilo se jich poměrně dost, takže nijak zvlášť hledané nebudou.
Mezitím se samozřejmě vyráběly přijímače s odlišným šasi, zejména obvody pro příjem na krátkých vlnách byly vylepšené možností jemného ladění (např. Blaník).
Možná se ti teď snadněji podaří zjistit sběratelskou cenu.
Tak jsem to našel.
http://www.radiomuseum.org/r/seibt_248gws.html
ale nejsem si přesne jist zda je to ono
http://www.radiomuseum.org/r/seibt_248gws.html
ale nejsem si přesne jist zda je to ono
-
- Příspěvky: 3886
- Registrován: 06 kvě 2007, 02:00
- Bydliště: Zlín
- Kontaktovat uživatele:
To asi ne. Rádio na odkazu je univerzál, neboli nemá síťové trafo a je osazeno úplně jinými typy elektronek. Místo trafa by tam byly výkonové odpory a nejspíš i variátor nebo urdox. V tom tvojem síťové trafo je, evidentně z výroby. Takže je to jiný typ.
Nemluvě o tom, že typy elektronek na zadní stěně neodpovídají odkazu. Je tam uvedeno i ,,Nur fur Wechselstrom", což odpovídá přítomnosti trafa.
Nemluvě o tom, že typy elektronek na zadní stěně neodpovídají odkazu. Je tam uvedeno i ,,Nur fur Wechselstrom", což odpovídá přítomnosti trafa.
Tak se podíváme do historie firmy Seibt:
1923/24 jsou písmena oddělená od číslic lomítkem, CR znamená krystalku (Crystal Receiver?). Do povolení veřejného rozhlasu v Německu se směly přijímače vyrábět jen na export, proto anglická zkratka.
1924/25 představuje Seibt třípísmenové značení: EAR (Empfänger-Apparate für Rundfunk, čili přijímací aparáty pro rozhlas) nebo EDR u detektorů. 1925/26 odpadá prostřední písmeno. Seibt vyrábí 1924 kolem 100 rozhlasových přijímačů týdně.
Od září 1925 jsou v Německu povolené zásuvné (výměnné) cívky; proto se mění druhé písmeno z R na L.
1926/27-1929/30 vkládá Seibt před pořadové číslo typu další číslici, která odpovídá počtu lamp a místo L (pro zásuvnou cívku) uvádí firma odteď A pro cívku zasouvanou zvenčí a I (dnes občas nesprávně uvedeno J) pro cívku vnitřní. Tím se objevilo značení EA a EI.
Další varianty jsou:
G = pro stejnosměrné napájení (Gleichstrombetrieb)
W = pro střídavé napájení (Wechselstrombetrieb)
V = NF zesilovač (NF-Verstärker)
L = s vestavěným reproduktorem (1. znak W nebo G)
K = krátkovlnný přijímač
a následovalo další písmeno rozlišující variantu.
Od roku 1930 zavádí Seibt další nový způsob značení, který v následujících letech opakovaně mění...
Takže přijímač, který má v označení W, je na střídavý proud, což dokládá i síťové trafo, které je na fotkách vidět.
1923/24 jsou písmena oddělená od číslic lomítkem, CR znamená krystalku (Crystal Receiver?). Do povolení veřejného rozhlasu v Německu se směly přijímače vyrábět jen na export, proto anglická zkratka.
1924/25 představuje Seibt třípísmenové značení: EAR (Empfänger-Apparate für Rundfunk, čili přijímací aparáty pro rozhlas) nebo EDR u detektorů. 1925/26 odpadá prostřední písmeno. Seibt vyrábí 1924 kolem 100 rozhlasových přijímačů týdně.
Od září 1925 jsou v Německu povolené zásuvné (výměnné) cívky; proto se mění druhé písmeno z R na L.
1926/27-1929/30 vkládá Seibt před pořadové číslo typu další číslici, která odpovídá počtu lamp a místo L (pro zásuvnou cívku) uvádí firma odteď A pro cívku zasouvanou zvenčí a I (dnes občas nesprávně uvedeno J) pro cívku vnitřní. Tím se objevilo značení EA a EI.
Další varianty jsou:
G = pro stejnosměrné napájení (Gleichstrombetrieb)
W = pro střídavé napájení (Wechselstrombetrieb)
V = NF zesilovač (NF-Verstärker)
L = s vestavěným reproduktorem (1. znak W nebo G)
K = krátkovlnný přijímač
a následovalo další písmeno rozlišující variantu.
Od roku 1930 zavádí Seibt další nový způsob značení, který v následujících letech opakovaně mění...
Takže přijímač, který má v označení W, je na střídavý proud, což dokládá i síťové trafo, které je na fotkách vidět.
Romanci na stránkách mám, stačilo líp hledat. Má zadní stěnu? Tam je typ napsaný.
http://www.oldradio.cz/tsroman.htm
http://www.oldradio.cz/tsroman.htm
Já jsem je prohlédl všecky jedno po druhém, ale musel jsem to přehlédnout, když jsem věděl o co se jedná tak jsem si ho u tebe prohlédl, zadní stěnu právě nemá, ani žádný štítek.Oldradio píše:Romanci na stránkách mám, stačilo líp hledat. Má zadní stěnu? Tam je typ napsaný.
http://www.oldradio.cz/tsroman.htm