S ostatními stesky souhlasím, tento si dovolím uvést na pravou míru: toto video mělo v TV dílu vyklíčovaný půlsnímkový interval ještě před řízením FM zdvihu pro záznam. Tedy tam ty rušivé impulsy neprošly, aby měnily kontrast a způsobovaly i ztrátu synchronizace. Ostatní VCR na to potřebovaly předřadit dekodér, který ten půlsnímkový impuls nahradil jednotnou černou, Philips zřejmě proto, že se to osvědčilo v TVP, si to tehdy ještě nezjednodušoval a použil to i ve VCR.konosuke píše:Zásadní výhodou videa 6465 byla možnost kopírování zakódovaných kazet (stejnosměrný kolektorový motor, pohánějící rotační hlavy nedokázal reagovat na přidané rušivé impulsy v synchronizační směsi u kódovaných kazet, takže je ignoroval).
Čili s tím rotační hlavy neměly vůbec nic do činění.
- přihořívá, ale to zase nemělo co do činění s vyklíčováním půlsnímkového intervalu, natož aby se vyráběla vlastní synchronizační směs. Ta se normálně nahrála i sejmula. Jenže právě v době snímkového impulsu jedna hlava ještě neopustila pásek a druhá se do něj právě bořila. A buben malinko zpomalil. To nestihla žádná regulační smyčka srovnat. Jakou asi má setrvačnost buben ve videu ve srovnání s pomyslným setrvačníkem udržujícím řádkovou synchronizaci v TVP? Ta se totiž chová jako setrvačník podstatně těžší, proto hořejšek obrazu plápolal do stran. A s každým dalším přepisem se to zhoršovalo (kdo tehdy vlastně měl originálku kazetu?). Tak se zkrácením časové konstanty v televizi ten druhý "setrvačník" výrazně odlehčil, aby ty časové chyby stíhal sledovat.kevin_mitnick píše:Pokud vim, tak tim duvodem bylo, ze tehdejsi televize nedovedli zpracovat signal z videa bez zkraceni casove konstanty obvodu radkove synchronizace a tak si tato legendarni videa vyrabela vlastni synchronizacni smes a tak se signaly klicovane na kazete na rozhozeni nahravaci automatiky ven z videa ani nedostali...
Inu, technika VCR začíná být rychle zapomenutá...
Zpět k tématu: vždyť to není jen Philips, hromada dalších evropských značek, ať už dělaly normální hifi a video podle DIN nebo Edel-HiFi (to mělo znamenat něco jako vyšlechtěné, dotažené k dokonalosti), buď beze stopy zmizela nebo jen v Asii lepí jejich logo (tomu se říká Brand).
AEG se rozprskla na mnoho značek i neznaček, v Braun hifi byla majitelem (Gilette) zcela zastavená výroba, Wegu koupil Sony a dnes tam ani nemontují, Uhera koupil Assmann, Grundig se poturčil, Saba napřed přešla pod Thomsona a teď sdílí jeho osud, Dual patří Karstadtu, o Nordmende, Graetzu, Schaub-Lorenz nebo Metz už delší dobu nejsou zprávy..., snad jen Nagra Kudelski, ale tam přešli od analogových magnetofonů k digitálnímu kódování televize (NagraVision) a drží se dál.
V Evropě se AV techniky drží už jen pár rodinných firem (i když, to byl Grundig taky, ale, jak se říká o starém Maxovi, potvrdil sestup výrokem "🤐 Japonci!" v roce 1982 údajně na CeBitu v Hannoveru... viděl, kam to vede, ale nechtěl to vidět, a to se předtím s Akio Moritou kamarádil...).
Ano, hlavně my, jako zákazníci, jsme to všichni taky nechtěli vidět. Zajímala nás cena a nad nějakou nekvalitou jsme už léta uměli přivírat oči.
Ideální podmínky k likvidaci firem, které se snaží o poctivý výrobek, který samozřejmě příliš lacino vyrobit nejde. My, Evropané sami, jsme si zlikvidovali evropský elektronický průmysl.
