při jaké proudové hustotě se přepálí vodič ?
Moderátor: Moderátoři
Použít 3 licny bych bral, to je ještě v pohodě, ale mám pocit, že nejvíc si dovolují ti "kdo na to mají papír". Kolega v práci před 15 lety vyměnil poistky za "hliníkové". Zapojil jednomu podnikateli elektrokotel, a do spirál na 230V pustil 400V. Kotel jel dvě sezóny, ale stále vyhazoval pojistky na sloupu. Elektrikář neváhal, navštívil šikovného soustružníka a ten mu udělal přesnou kopii porcelánového tělesa pojistky z hliníku. Mám pocit, že ty pojistky jsou tam dodnes. Elektrikář už nežije, ale pojistky ho "přežily.
Taky mi vypravoval rozvoďák , jak lezli v monterkách běžně mezi dráty nn a na sloupech pod napětím měnili licny . Oni měli vskutku přímo na to určené . Tak si je vzal mezi rty a když se protahoval mezi dráty tak si škrtl .. No a umřel na to , že se smekl na náledí před kostelem a řachnul lebkou do ledu .....
koupil jsem si domeček, kde si předchozí majitel nechal zapojit fungl nový sporák se sklokeramickou deskou od nezaměstnaného elektrikáře. Zapojil místo na 230 na 400 Voltů. pojistky to bohužel přežili, dvě halogenové plotynky nikoli:(( tyden si ale paní domu pochvalovala, jak rychle jí to vaří 
já teď budu muset vypláznout 2 x 2 tisíce za nové plotýnky:( asi koupím novej šporák
já teď budu muset vypláznout 2 x 2 tisíce za nové plotýnky:( asi koupím novej šporák
To jsou holt ty hraniční podmínky.E8 píše:......
ps: to BERNARD: "A tak ten milimetr, který má smůlu v horším odvodu tepla nebo trochu zúženým průměrem na to doplatí."
smůlu měl při pokusech ten milimetr přesně uprostřed[/i]
První a poslední milimetr jsou na tom o trochu líp, z jedné strany je ten klobouček chladí. A z druhé strany na tom parazitují sousední milimetry a i jejich sousedi atd. Nakonec je na tom ten prostřední milimetr opravdu nejhůř.
Ještě me v hlavě vrtá názor, že v pojistce se drátek křemičitým pískem ochlazuje. Já si myslím, že písek spíš trošku brání, aby se drátek chladil. Když to srovnám se žhavým uhlíkem opřeným o křemenné sklo v krb. Kamnech.. když otevřu dvířka, uhlík se ochladí. Já si myslím, že tam je jen na zhášení oblouku
Problém vyzařování tepla z vodiče je celkem netriviální ale zpracovaný již před lety. Německý matematik a fyzik Marcello Staphano Pirani (1880 - 1968) se tomu věnoval celý život. Od roku 1899 studoval matematiku a fyziku a již v roce 1903 byl připuštěn k obhájení titulu PhD. Sice v oblasti dielektrik, ale zásluhou své práce právě o vyzařování tepla z vodičů, kterou uveřejnil krátce předtím.
V roce 1904 nastoupil do továrny na žárovky Siemens & Halske, kde pracoval 15 let až do konce světové války. V roce 1906 vyvinul svůj měřič vaakua založený právě na závislosti tepla odevzdaného z vodiče do okolí a tak dokázal měřit tlak vzduchu v rozsahu desettisíciny milibaru až do 1 baru. V roce 1905, ve svých 25 letech byl jmenován vedoucím vývojových laboratoří žárovek. V roce 1918 byl jmenován titulárním profesorem na tech. universitě v Berlíně. Po válce, od roku 1919 pracoval u Osramu na žárovkách a výbojkách až do roku 1936. Od roku 1936 do roku 1953, pracoval u General Electric ve Velké Británii na výbojkách. Od roku 1954 byl zpět v Německu v Berlíně a až téměř do své smrti pracoval jako konsultant Osramu v oblasti výbojek.
Žárovku sice vynalezl Edison, ale tomu, jak žárovky dnes vypadají vděčí svět hlavně tomuto muži.
V roce 1904 nastoupil do továrny na žárovky Siemens & Halske, kde pracoval 15 let až do konce světové války. V roce 1906 vyvinul svůj měřič vaakua založený právě na závislosti tepla odevzdaného z vodiče do okolí a tak dokázal měřit tlak vzduchu v rozsahu desettisíciny milibaru až do 1 baru. V roce 1905, ve svých 25 letech byl jmenován vedoucím vývojových laboratoří žárovek. V roce 1918 byl jmenován titulárním profesorem na tech. universitě v Berlíně. Po válce, od roku 1919 pracoval u Osramu na žárovkách a výbojkách až do roku 1936. Od roku 1936 do roku 1953, pracoval u General Electric ve Velké Británii na výbojkách. Od roku 1954 byl zpět v Německu v Berlíně a až téměř do své smrti pracoval jako konsultant Osramu v oblasti výbojek.
Žárovku sice vynalezl Edison, ale tomu, jak žárovky dnes vypadají vděčí svět hlavně tomuto muži.
Jak vidno tak elktřina a fizika si navzájem kulhaj ! Diskuze je to užasná !
Duvodem založení asi bylo zvědět jak proud muže spolehlivě upálit spoj na DPS ! Na to nelze najít 100% odpověd , jen orintační a na to jsou tabulky doporučených a mezních přůřezu - dlenich lze usoudit že proud tekl spálenou cestou vyšší !
Pokud jde o samotnou proudovou hustotu pak je potřeba na vodič na hlížet jako na potrubí jimž proudí voda - pro stejnosměrný proud je to pak hračka ! pokud fantazie nestačí na představu jak se třením ohřívá povrhc té trubky a proud u povrch přestává proudit a proudí jen středem a jeho mín a mín a teplota je výš a výš ?! tak potom doporučuji se nesnažit pochopit co se děje s proudovou hustutou ve vodiči při střídavém proudu ! Tento proces je šílený a studie na toto téma jsou skorem až šílené ! pro praktika je ale hlavní poučení při AC rozhoduje hlavně velikost povrchu vodiče ! kulatý vodič se přepálim několika násobně dříve než vodič páskový o stejném pruzeřu a to i bez ohledu na na okolní teplotu a odvod tepla ! Teplo a chlezení je také duležitý faktor né však hlavní ! Hlavní faktorem přepálení je totiž množství energie v (Joulech) a né proudová hustota ! A je opravdu obtížné propočítat kolik A je potřeba na protavení nějakého vodiče .Výrobci trubičkových pojistek uvadí jako udaj č.2 zpravidla čas za jaký se pojistka přepálí při defiovaném proudu a to z pravidla 35A !! Obdobně tomu je i u velkých pojistek a jističu ! Definovaný mezní prou a rychlost odbavení ! Udaj na jističi 10A mám sice řekne že pokud jím poteče přes 10A tak jistič vypne ! Ale ve skutečnosti existuje i jiný udaj ve kterém je stanovena max doba odbavení jističe při mnohem vyším proudu a odpovídajícího průběhu !
No to jsem se rozepsal - tak zpět vyhledej tabulky doporučených pruřezu cest DPS a z něj si odvod proud ! Opravdu dobrá diskuz !
PS: omluvte pravopis dík
Duvodem založení asi bylo zvědět jak proud muže spolehlivě upálit spoj na DPS ! Na to nelze najít 100% odpověd , jen orintační a na to jsou tabulky doporučených a mezních přůřezu - dlenich lze usoudit že proud tekl spálenou cestou vyšší !
Pokud jde o samotnou proudovou hustotu pak je potřeba na vodič na hlížet jako na potrubí jimž proudí voda - pro stejnosměrný proud je to pak hračka ! pokud fantazie nestačí na představu jak se třením ohřívá povrhc té trubky a proud u povrch přestává proudit a proudí jen středem a jeho mín a mín a teplota je výš a výš ?! tak potom doporučuji se nesnažit pochopit co se děje s proudovou hustutou ve vodiči při střídavém proudu ! Tento proces je šílený a studie na toto téma jsou skorem až šílené ! pro praktika je ale hlavní poučení při AC rozhoduje hlavně velikost povrchu vodiče ! kulatý vodič se přepálim několika násobně dříve než vodič páskový o stejném pruzeřu a to i bez ohledu na na okolní teplotu a odvod tepla ! Teplo a chlezení je také duležitý faktor né však hlavní ! Hlavní faktorem přepálení je totiž množství energie v (Joulech) a né proudová hustota ! A je opravdu obtížné propočítat kolik A je potřeba na protavení nějakého vodiče .Výrobci trubičkových pojistek uvadí jako udaj č.2 zpravidla čas za jaký se pojistka přepálí při defiovaném proudu a to z pravidla 35A !! Obdobně tomu je i u velkých pojistek a jističu ! Definovaný mezní prou a rychlost odbavení ! Udaj na jističi 10A mám sice řekne že pokud jím poteče přes 10A tak jistič vypne ! Ale ve skutečnosti existuje i jiný udaj ve kterém je stanovena max doba odbavení jističe při mnohem vyším proudu a odpovídajícího průběhu !
No to jsem se rozepsal - tak zpět vyhledej tabulky doporučených pruřezu cest DPS a z něj si odvod proud ! Opravdu dobrá diskuz !
PS: omluvte pravopis dík