Megnet odtienenie zosilnovaca. A zahada nakoniec

Zpráva

#31 Příspěvek od **pole** » 01 kvě 2006, 22:35

A ti to nosia sami ludia alebo mas ontakty na hudobniny a podobne centra.

Inak ake pouzivas nahradne lampy. Ake mas skusenosti s JJ. Ja som sa celkom sklamal. Objednal som si 3x ECC803 kazda na pohlad ina seria. Jedna uplne blba medzielektrodovy skrad Katoda so zhavenim (tak to brumelo ako drak) Tiez ovela vyssi sum, mikrofonicnost a brum nez stara Teslacka ECC83 a to mola este ECC803 co by mala byt dokonalejsia

#32 Příspěvek od **Sendyx** » 01 kvě 2006, 22:39

Prostě když člověk dělá něco dost dlouho, tak se nemusí vnucovat...

Elektronky - no comment

Všechno má svá pro a proti.

#33 Příspěvek od **pole** » 01 kvě 2006, 22:43

Skor som sa pytal na kvalitu JJ Lamp z Cadce?

#34 Příspěvek od **Sendyx** » 01 kvě 2006, 22:45

Na to musím odpovědět jen jediné : Pan Jurčo tvrdí, že jsou dobré a odebírá jej od něj celý svět.
Ale pokud kdokoliv doveze bednu elektronek na testy a vyzkoušení, a zasponzoruje to, tak se může dovědět, jaké byly.

#35 Příspěvek od **pole** » 01 kvě 2006, 22:48

Keci od p. Jurča som pocula acital aj ja

Ale co som sa dostal k ich lampam zistil som ze niesu bohvie ake.
Niekdore rychlo stracaju emisu. A potom chybne vyrobky.

Crifodo · #36 Příspěvek od **Crifodo** » 02 kvě 2006, 00:30

Sendyx, co ho mučíš?!

v době, kdy se mládež válí pod mostem zfetovaná nebo vytlouká hospody, ty tady deptáš mladého snaživého konstruktéra. Na rákosnících v tržnicích se taky tak vyžíváš?
Pole: obdélník jak známo z Fourierova rozvoje obsahuje všechny kmitočty, takže pěkně procvičí zesilovač i trafo z hlediska impulsní odezvy, frekvenční charakteristiky i napájecích schopností zdroje. Naproti tomu sinus, když dobře padne do rezonancí trafa a parazitních kapacit, vypadá nádherně i když lampa pracovním bodem třeba prasí. No, to už je spíš teorie, ale rozhodně sinusově zní každý zesilovač hezky. Jeho kvality se ukážou až při attacku a při stejnosměrném proudu:))

#37 Příspěvek od **Hill** » 02 kvě 2006, 08:15

>>Crifodo: asi někde dělám chybu - mně podle pana Fouriera vychází, že obdélník obsahuje jen liché harmonické s tolikrát menší amplitudou, kolikrát vyšší je jejich kmitočet, než kmitočet první harmonické. A, v okamžiku, kdy prochází nulou průběh této první harmonické, prochází jí stejným směrem každý z průběhů všech vyšších harmonických, jsou tedy ve fázi.
Protože jsem Fourierův harmonický rozvoj potřeboval naposledy při matuře v roce 1972, radši jsem si to nakreslil, aspoň pro prvních pár průběhů... vychází to.

Crifodo · #38 Příspěvek od **Crifodo** » 02 kvě 2006, 08:36

Hill: jo, uvědomil jsem si to v bezesné noci ve tři ráno taky, že je to jak říkáš a že budeš určitě protestovat, ale už se mi nechtělo jít k compu a editovat to

sorry za zjednodušení.
Pro testování stejnoměrně rozloženým spektrem by byl účinnější bílý šum, ale ten se zase osciloskopem dost blbě porovnává s originálem na vstupu. Obdélníku cosi chybí, ale je to názornější, i když člověka většinou připraví o iluze o jeho výtvoru

#39 Příspěvek od **Hill** » 02 kvě 2006, 10:33

To nic, jak říkám, přes 30 let jsem to na nic nepotřeboval a asi už víckrát potřebovat nebudu.

Fakt je, že obdélníkový průběh prozradí rychle o dynamických vlastnostech zesilovače hodně s využitím pouze multivibrátoru a osciloskopu.

Když se nedáš o iluze připravit, procvičí tě obdélník aspoň v nastavování kompenzací. To je pak divení, jak moc se výsledný průběh na výstupu liší nejen od obdélníku přivedeného na vstup, ale i od teoreticky vypočítaného a (třeba ve Workbenchi) nasimulovaného průběhu.

#40 Příspěvek od **Sendyx** » 02 kvě 2006, 18:18

Pánové, matete tady mladého člověka oba

.
Kytarový zesilovač opravdu není určen k lineárnímu zesilování sinů, natož obdélníků. Testovat jej obdélníkem je sice hezké, ale k ničemu. On ten obdélník i v tranzistorové technice moc nepoví - a na hraní si s kompenzacemi je taky dost nevýhodný, pokud jej máme s velmi strmými hranami (dochází k překmitům, které jsou způsobeny pomalostí ZV a kompenzace s tím nic neudělají). Alternativní metoda je používání trojúhelníku (omezená rychlost hran) apod., ale to je na debatu pro jiné servery

.
Uvedený zesilovač bych když tak trápil siny pár kmitočtů, a pro další chování by nebyl marný burstovaný multitón. Pro kontrolu stability-nestability je vhodný sinus a burstovaný sinus, stabilita bývá někdy závislá na okamžité amplitudě výst. signálu a to nám sinus cca 100-300Hz ukáže.
Jakýkoliv šum by byl použitelný na rychlé odměření AF přenosu zesilovače, pokud by byl lineární. Při malém signálu možná, ale kytaráky jsou nelinearit plné, takže o5 na kočku.... stejně tak MLS, čím větší zkreslení zesilovače, tím nesmyslnější výsledek.

#41 Příspěvek od **Hill** » 02 kvě 2006, 19:34

Vzato do opačného extrému: hraje to? Třeba zrovna tenhle zesilovač dodá hraní ten nezaměnitelný charakteristický zvuk. Nakonec by možná byla nadměrná honba za parametry na škodu věci.
Jestli to má být nástrojový zesilovač, je stejně nakonec rozhodující dojem z poslechu navzdory všem měřicím metodám.
Ať si čerstvě zmatený mladý člověk porovná zvuk různých kytar různých kapel. I na tom se podepsaly vlastnosti zesilovačů, ať už to byl záměr, či ne. Některé kapely se podle toho poznají kdykoli.

Mimochodem - omlouvám se za odbočení od tématu. Místo zesilovače jsme řešili harmonickou analýzu. To mladého člověka skutečně dokáže zmást.

#42 Příspěvek od **Sendyx** » 02 kvě 2006, 19:54

Ale aspoň trochu stabilní by ten zesilovač měl být a odstup... aspoň pár dB signálu nad šumem a brumem...

#43 Příspěvek od **Hill** » 02 kvě 2006, 20:20

Souhlas, to by měl.

Crifodo · #44 Příspěvek od **Crifodo** » 02 kvě 2006, 20:28

všichni máte svým způsobem pravdu ale já taky

mladý chlapec jak jsem pochopil netestuje zesilovač jako takový, ale zesilovač v poměrně těžké poruše - relaxační oscilátor 1 Hz

až ho vyvede z téhle šlamastyky, může se zabývat nuancemi jako jsou kompenzace a jak zní oproti jiným hezkým nástrojovým zesilovačům, jaký má odstup, jak krásně przní zvuk atd.
Protože nejsem kytarista ani kytaristův elektroakustický pohůnek, nebudu se plést do podrobností kterým nerozumím, ale laicky bych si představoval, že zvuk nástroje určuje machrování s preampem v nějakých těch ECC83 a konec by měl přispět nanejvýš nějakou tu malebnou limitaci

Testovací signály bych volil podle požadované brutality testu, každý je na něco, není problém si v audio editoru vyrobit požadované tóny a vypálit si zkušební CD, třeba v SF, perfektně se tam dají vygenerovat nejrůznější průběhy včetně těch burstů začínajících pěkně v nule a třeba i s fade in/fade out.

#45 Příspěvek od **Sendyx** » 02 kvě 2006, 23:14

a vf smetí na výstupu skoro každého CD přehrávače dodá testovacímu signálu plnou 16 bitovou hloubku a brilantní dynamiku