Nabíječka z PC zdroje

[breta1]

Tak jak se měří. Delta U ku delta I.

[schrost]

LIDI, proboha. Koukněte se kde je záporná napáječka operáku pro FETa. Snad Vám to dojde.
Venták bez pulzáku se bude točit díky antiparalelní diodě FETu. Co na tom řešíte, tři operáky nastavíte s regulovatelným zdrojem bez baterky a pulzáku. Pravda, potřebujete k tomu ještě nějakou miniaturu 1-10 kilo. Jo, ještě drátovou klemu

Rošťák, ach jo.

[Andrea]

Tak jak se měří. Delta U ku delta I.

Tak holt jo, pro někoho vnitřní odpor baterie při nabíjení stoupá, pro někoho klesá. Záleží, jak se na to kdo dívá.

[Vogon]

Tak jak se měří. Delta U ku delta I.

Prosím tě, já si stím nevím rady. Mám tady hodnoty co jsem naměřil na baterii a nějak se mi nedaří zjistit podle tý delty I její vnitřní odpor, můžeš mi prosím poradit? Proud, teda I, je 1,11 A ale tu deltu nevím a tak ani nevím co mám udělat s tím Delta U ku delta I.
18:16:58 DC -12.52 V
18:16:59 DC -12.52 V
18:17:00 DC -12.37 V
18:17:01 DC -12.34 V
18:17:02 DC -12.32 V
18:17:03 DC -12.31 V
18:17:04 DC -12.29 V
18:17:05 DC -12.28 V
18:17:06 DC -12.27 V
18:17:07 DC -12.26 V
18:17:08 DC -12.25 V
18:17:10 DC -12.25 V
18:17:10 DC -12.25 V
18:17:11 DC -12.24 V
18:17:13 DC -12.24 V
18:17:14 DC -12.23 V
18:17:15 DC -12.23 V
18:17:16 DC -12.23 V
18:17:17 DC -12.23 V
18:17:18 DC -12.23 V
18:17:19 DC -12.22 V
18:17:20 DC -12.22 V
18:17:21 DC -12.22 V
18:17:22 DC -12.22 V
18:17:23 DC -12.22 V
18:17:24 DC -12.22 V
18:17:25 DC -12.22 V
18:17:27 DC -12.22 V
18:17:27 DC -12.21 V
18:17:28 DC -12.21 V
18:17:30 DC -12.21 V
18:17:31 DC -12.21 V

[breta1]

Tak jak se měří. Delta U ku delta I.

Tak holt jo, pro někoho vnitřní odpor baterie při nabíjení stoupá, pro někoho klesá. Záleží, jak se na to kdo dívá.

Tak teď fakt nevím, jestli ten konkrétní příklad o kterém je řeč nechápeš nebo spíše nechceš chápat.

[Andrea]

Tak teď fakt nevím, jestli ten konkrétní příklad o kterém je řeč nechápeš nebo spíše nechceš chápat.

Tak určitě víš, že vybíjecí charakteristika akumulátoru není přímka, pokud tedy chceme srovnávat vnitřní odpor akumulátorů v závislosti na stupni nabití, je vhodné to dělat ve stejném pracovním bodě na té charakteristice. Když budeš srovnávat dva tranzistory podle bety, tak asi taky nebudeš jeden měřit při Ic = 100mA a druhý při Ic = 1mA. Ale můžeš a můžeš pak říct, že s rostoucím proudem beta klesá/stoupá, ale už se nejedná o srovnání dvou tranzistorů. Stejně tak můžeš říct, že vnitřní odpor akumulátoru je při 14V/10mA takový a při 12V/10A makový, ale už se nejedná o srovnání vnitřních odporů dvou různě nabitých (jinak stejných) akumulátorů měřených za stejných podmínek.

[Dingo7]

Já nevím, ale něco mi laicky říká že vnitřní odpor akumulátoru se měří a hlavně nás zají pouze při vybíjení

[Vogon]

Já nevím, ale něco mi laicky říká že vnitřní odpor akumulátoru se měří a hlavně nás zají pouze při vybíjení

To ale nic nemění na faktu, že tohle:

...Čím víc je baterka nabitá, tím víc se zvyšuje její vnitřní odpor...

je poněkud blbost.

[Crifodo]

to je zas debata

[Hape]

Chová se to dobře. Čím víc je baterka nabitá, tím víc se zvyšuje její vnitřní odpor. Zákonitě klesá proud. Ta regulace proudu nefunguje jako zdroj stálého proudu. Je to pouze omezení, aby jsi do baterky ze začátku nabíjení netlačil moc velký proud. S těma diodama ti neporadim. Zkus měřit, zkoušet...

Podle mně je to co píše adorter nesmysl. Se stoupajícím nabitím akumulátoru jeho vnitřní odpor klesá. Jinak by nabitý akumulátor nemohl při startování (a jiném odběru) dávat větší proud než vybitý.

Ta regulace proudu má fungovat jako zdroj stálého proudu, dokud napětí na akumulátoru nedosáhne hodnoty nastavené trimrem P2 4k7. Takže od začátku nabíjení až do okamžiku dosažení nastavené hodnoty napětí teče do akumulátoru stálý proud nastavený potenciometrem P1 47k. A to jesli je moc velký nebo ne záleží na tom jak ho uživatel nastaví.
Přechod mezi oběma režimy (proudový - napěťový) probíhá skokově.

Já jsem se do stavby nabíječky z PC zdroje také pustil, jelikož jsem po přestavbě počítače jeden nevyužitý měl. Po přečtení tohoto téma musím říct že jsem měl asi velké štěstí, že nabíječka funguje, a to hned na první zapojení, a správně jak má . PC zdoj je ATX s řídícím IO KA 7500C, a po vypájení tlumivky z 5V větve se v pohodě rozjel, tak jsem objednal destičku a součástky, a po sestavení a připojení ke zdroji vše funguje. Jenom mi bylo divné, že po připojení k akumulátoru se rozjel ventilátor i při vypnutém zdroji. Ale podle schrosta je to normální, takže budu muset ventilátor připojit nějak jinak, aby v případě zastavení zdroje nebo výpadku sítě zbytečně bez dozoru nevybíjel akumulátor.
Při pokusech hned po sestavení jsem zjistil že mi zřejmě zakmitává OZ IO1b, protože při přechodu do napěťového režimu se zelená LED2 občas víc rozsvítí a zdroj se vypne. To zkusím vyřešit podle stavebního návodu zvětšením kapacity C2.
Ty LED1 a LED2 opravdu málo svítí, hlavně ta zelená.
Ještě to všechno musím dát do nějaké krabičky, protože zdroj má velký ventilátor a destička se do něj už nevejde

[Vogon]

to je zas debata

Když už musím trčet v práci...

[breta1]

Tak teď fakt nevím, jestli ten konkrétní příklad o kterém je řeč nechápeš nebo spíše nechceš chápat.

Tak určitě víš, že vybíjecí charakteristika akumulátoru není přímka, pokud tedy chceme srovnávat vnitřní odpor akumulátorů v závislosti na stupni nabití, je vhodné to dělat ve stejném pracovním bodě na té charakteristice. Když budeš srovnávat dva tranzistory podle bety, tak asi taky nebudeš jeden měřit při Ic = 100mA a druhý při Ic = 1mA. Ale můžeš a můžeš pak říct, že s rostoucím proudem beta klesá/stoupá, ale už se nejedná o srovnání dvou tranzistorů. Stejně tak můžeš říct, že vnitřní odpor akumulátoru je při 14V/10mA takový a při 12V/10A makový, ale už se nejedná o srovnání vnitřních odporů dvou různě nabitých (jinak stejných) akumulátorů měřených za stejných podmínek.

Bavíme se o zcela nabité baterce, o zcela konkrétní situaci, kdy ADORTER napsal "Čím víc je baterka nabitá, tím víc se zvyšuje její vnitřní odpor", na kterou jsi reagovala. Dobře víme, co tím ADORTER myslel, stačilo možná dodat "ke konci nabíjení např. v oblasti okolo 14V".
Vím dobře, jak vypadá vybíjecí křivka, vím, že někde uprostřed mohu odečíst Ri v řádu miliOhm. Teď je ale řeč o Ri nabité baterky okolo 14V, kde je o několik řádů Ri vyšší. To je ta situace třeba u auta, když je baterka OK a nabitá a přidáme plyn, světla svítí více, ubereme, svítí méně. Tam mezi 13 a 14V ty miliohmy nenajdeme.
Nikdo nezpochybňuje, že Ri nabité baterky je menší než vybité na její klasické vybíjecí charakteristice, o tom ale řeč v tomto případě nejde.

[Andrea]

Na přiloženém grafu je napětí 12V/7Ah akumulátoru těsně po odpojení nabíječky (v čase 6s). Nabíjecí napětí bylo 14V a proud v okamžiku odpojení 0,4A. Myslím, že z průběhu je jasné, proč v závěru nabíjení konstantním napětím klesá proud. A je z toho průběhu i vidět, že vnitřní odpor je i při tomto napětí velmi malý, tak malý, že ho ani nelze z průběhu pořádně odečíst. (Pro méně chápavé, při přerušení nabíjecího proudu napětí baterie okamžitě klesne vlivem vnitřního odporu o Inab * Ri, takže kdyby byl Ri např. 1Ohm, napětí by muselo skokem klesnout o 0,4V, což se nestalo).

[breta1]

Kdo nechce chápat, nechápe.
Když už jsme u toho tvého grafu, vidím že po odpojení to kleslo o cca 0,1V, tekže Ri je cca 0,25Ohm a to by musela být jo blba baterka s takovým Ri (v UPS jsou např baterky 12V/7,2Ah zatěžovány více než 30A a pokles delta U je okolo 1V, tekže má cca Ri 0,03, možná i méně).
Kdo nastartoval auto, přidal plyn, rožnul světla a po chvíli změřil 14V a plyn ubral, rychle se dostal na 12,5V a když přidal, rychle se dostal na 14V. O tomto režimu je řeč. Kdyby byl v tomto režimu Ri nějaký miliohm, napětí by se ani nehlo.

[rnbw]

Ja som nastartoval auto a bolo tam stale 14,5V bez ohladu na to, ci som pridaval plyn alebo nie.