lampovej zesík - poraďte
Moderátor: Moderátoři
Taková Lucie Bílá někdy zřejmě po třetím pivu má dost velký zkreslení, a Janis Joplin blahé paměti měla snad 7,5% intermodulačníchSendyx píše:Zvuky v přírodě nemají zkreslení, ale barvu a další jevy, zkreslení je to, co udělá technické zařízení. Nebo posuzujeme kukačku či drozda a uvádíme u nich zkreslení ?
Pravda, ten rozdíl slyšet je. Ale na pocity a vkus bych nesázel - taky jsem si šel ke kamarádovi poslechnout jeho zesilovač s EL84 ve třídě A teprve tehdy, když jsem ho naladil na asi 180kHz (vzdálenost asi 300m). Identifikoval jsem ho snadno - zrovna se za rohem řadil lampionový průvod k Neznámému vojínu a v rádiu jsem chytil Kryla. Přesně tak škráblého, jak jsem si ho od něj nahrál... To si medil, jak výrazný zvuk to má. Ale já jsem už tak nadšený nebyl.Racius píše:Ja si myslím že hlavné je veriť vlastným ušiam a vlastným pocitom....
Spravila to záporná zpětná vazba ze sekundáru výstupáku a hraje dodnes.
To je právě s lampou mnohem snazší, jen to nemá souvislost s šířkou pásma. EL84 se ochotně rozkmitá třeba na krátkých vlnách, stačí blbě rozložené spoje a umělecké výstupní trafo. Řekl bych, že umělci co staví lampáče na deklu ze sololitu, vyrobí vysílač spíš než zesilovač.Tchevo píše:Elektronkový zesilovač, se šířkou pásma 180 kHz se mi ještě nikdy nepodařilo vyrobit. Hluboce smekám...
- zdenoeddie
- Příspěvky: 2411
- Registrován: 31 říj 2007, 01:00
- Bydliště: uz len Presov :)
- Kontaktovat uživatele:
Ono je zajímavé, co vše dokáže výstupním trafem prolézt, to už jsou spíš kapacitní a jiné vazby než aby to šlo železem. Tyhle zákmity byly cca 500-600kHz.
- Přílohy
-
- rozdosc.JPG
- (174.67 KiB) Staženo 56 x
Správně, Tchevo, ostatní pochopili, že ten zesilovač sice chodil do nějakých 12kHz/-3dB, ale vysílal to na 180kHz, a to celkem slušnou AM.
Zato zkreslení v reproduktorech připojených k tomuto zesilovači bylo něco přes 15%, spíš 20% (přesněji jsem to osciloskopem se 7QR20, co to bylo tehdy za BMku... nedokázal určit, příliš mnoho zákmitů).
Zjevně ta konstrukce úplně špatná nebyla, když po zavedení zpětné vazby kmity ustaly, zkreslení se dostalo pod hodnotu identifikovatelnou na zmíněné obrazovce, t.j. asi 5% při 2,5W v každém kanálu, kmitočtový rozsah se rozšířil přes 16kHz. Asi by to šlo ještě víc utáhnout vazbu, ale jednak jsme tolik od rumunských výstupáků určených pro EL84 ani nečekali, jednak stejně nebyl zdroj signálu o výrazně větším kmitočtovém rozsahu... vlastně možná byl, jen nám nedostupný, tehdy jsme o tom taky věděli ještě méně, než dnes, a to ještě pořád víme málo.
Zato zkreslení v reproduktorech připojených k tomuto zesilovači bylo něco přes 15%, spíš 20% (přesněji jsem to osciloskopem se 7QR20, co to bylo tehdy za BMku... nedokázal určit, příliš mnoho zákmitů).
Zjevně ta konstrukce úplně špatná nebyla, když po zavedení zpětné vazby kmity ustaly, zkreslení se dostalo pod hodnotu identifikovatelnou na zmíněné obrazovce, t.j. asi 5% při 2,5W v každém kanálu, kmitočtový rozsah se rozšířil přes 16kHz. Asi by to šlo ještě víc utáhnout vazbu, ale jednak jsme tolik od rumunských výstupáků určených pro EL84 ani nečekali, jednak stejně nebyl zdroj signálu o výrazně větším kmitočtovém rozsahu... vlastně možná byl, jen nám nedostupný, tehdy jsme o tom taky věděli ještě méně, než dnes, a to ještě pořád víme málo.
tak teda ještě jednou...
jen za minulý rok jsem postavil 10zesilovačů.Začínal jsem před léty s PCL86 - doteď s nimi stavím - jsou lidi, co jim stačí doma 2x2W..udělal jsem s nimi celkem 3 předzesilovače a jeden budič pro KT88. Velmi oblíbené jsou EL84. Hlavně v A třídě. Udělal jsem s nimi i ten Push-pull - ten co mi "prděl". u všech těchto zesilovačů jsem používal napěťovou zápornou zpětnou vazbu. Došel jsem s ní ke zkreslení 0.2 až 0.3 % na 4W výkonu (EL84). Při konstrukci dodržuji zásady, co jsem vyčetl - výstupní trafo (A třída) má 2x větší výkon, než je potřeba - pro EL84 používám 10VA trafa. Jsou z tenkých, magneticky orientovaných plechů .S křemíkem. 25VA trafo pro KT88 má indukčnost vetší než 20H, umí 20Hz na -3dB. Při měření do něj šlo 10W z generátoru a trafo pustilo až 86kHz při -3dB. Napětí od zdroje k trafu jedině stíněným kablíkem. Dráty k mřížce g2 co nejkratší a nesmí být v podstatě rovnoběžné se žádným jiným drátem. Trafa jsou proti sobě natočeny o 90°. Lampy nikdy nestojí proti "železu". Napájecí trafo nesmí "svítit" na diody a koďany ve zdroji..když se dělá parallel A - minimální vzdálenost mezi lampami je 10cm.Všechno je uzemněno jenom v jednom místě - takže já nemám Vaše starosti s nakmitávaním..I když nezapírám, taky jsem si ze začátku užil..Používám UL zapojení - nebo triody.Pečlivě počítám odpor do mřížky g1 u výkonových lamp. Budič toho všeho - jedině v A - SRPP+, nebo Mu-follower. Sekundár výstupních traf je navinutý dvojitý drátem a hlavně - Bi- amping. tzn.2x4Ohm, nebo 2x8Ohm každý kanál...16 Ohm je u lamp a dnešných beden k ničemu...
Já Vám neberu Vaši zpětnou vazbu..(už jste někdy zkusili kladnou? - když tak chcete zvyšovat DF).
Ale poslechovými zkouškami mi lidi potvrdili, že bez FB to hraje lépe. Prostě se ten zvuk líbí víc. Já vím, že mí nevěříte. Ale postavte si dobrý zesík v A čku, se zpětnou vazbou a pak ji zrušte..
jen za minulý rok jsem postavil 10zesilovačů.Začínal jsem před léty s PCL86 - doteď s nimi stavím - jsou lidi, co jim stačí doma 2x2W..udělal jsem s nimi celkem 3 předzesilovače a jeden budič pro KT88. Velmi oblíbené jsou EL84. Hlavně v A třídě. Udělal jsem s nimi i ten Push-pull - ten co mi "prděl". u všech těchto zesilovačů jsem používal napěťovou zápornou zpětnou vazbu. Došel jsem s ní ke zkreslení 0.2 až 0.3 % na 4W výkonu (EL84). Při konstrukci dodržuji zásady, co jsem vyčetl - výstupní trafo (A třída) má 2x větší výkon, než je potřeba - pro EL84 používám 10VA trafa. Jsou z tenkých, magneticky orientovaných plechů .S křemíkem. 25VA trafo pro KT88 má indukčnost vetší než 20H, umí 20Hz na -3dB. Při měření do něj šlo 10W z generátoru a trafo pustilo až 86kHz při -3dB. Napětí od zdroje k trafu jedině stíněným kablíkem. Dráty k mřížce g2 co nejkratší a nesmí být v podstatě rovnoběžné se žádným jiným drátem. Trafa jsou proti sobě natočeny o 90°. Lampy nikdy nestojí proti "železu". Napájecí trafo nesmí "svítit" na diody a koďany ve zdroji..když se dělá parallel A - minimální vzdálenost mezi lampami je 10cm.Všechno je uzemněno jenom v jednom místě - takže já nemám Vaše starosti s nakmitávaním..I když nezapírám, taky jsem si ze začátku užil..Používám UL zapojení - nebo triody.Pečlivě počítám odpor do mřížky g1 u výkonových lamp. Budič toho všeho - jedině v A - SRPP+, nebo Mu-follower. Sekundár výstupních traf je navinutý dvojitý drátem a hlavně - Bi- amping. tzn.2x4Ohm, nebo 2x8Ohm každý kanál...16 Ohm je u lamp a dnešných beden k ničemu...
Já Vám neberu Vaši zpětnou vazbu..(už jste někdy zkusili kladnou? - když tak chcete zvyšovat DF).
Ale poslechovými zkouškami mi lidi potvrdili, že bez FB to hraje lépe. Prostě se ten zvuk líbí víc. Já vím, že mí nevěříte. Ale postavte si dobrý zesík v A čku, se zpětnou vazbou a pak ji zrušte..