Jo, Hille, je to přesně tak, jak píšeš - tomu se říká :Hill píše:Ano, témata se opakují, tak to zopakuji také:
Diava se používala před 40-50 lety, protože nic jiného nebylo. A osvědčila se. Jenže na konci šedesátých let se zřejmě poněkud změnilo chemické složení některé z přísad a Diava začala být agresivní vůči mědi. Pro výrobce to zřejmě nebylo podstatné, hlavně, že k nábytku se chová stále slušně.
Od minulé diskuse na toto téma jsem měl příležitost to porovnat: televizor Ametyst (1959), který měl potenciometry čištěné tehdejší Diavou a podle majitele byl naposledy otevřený v sedmdesátém, než šel na půdu, no nádherně nakonzervované poťáky (nebo to bylo tehdejšími materiály?).
Naproti tomu TP283 konzervovaná před asi 8 lety čerstvou Diavou - zelený sajrajt uvnitř (nebo to je dnešními materiály?) a poťák neopravitelný...
1) INOVACE za účelem snížení výrobních nákladů - anebo
2) EKOLOGIZACE - náhrada tzv. (údajně) ŠKODLIVÝCH látek (údajně) méně škodlivými...
Výsledek je pokaždé stejný - to, co bylo na nějakém výrobku dobré a pro co se ho vyplatilo používat (někdy i k jinému než původnímu účelu...) je v (_!_) a nám bastlířům nezbývá než hledat něco jiného, (zatím) nezmršeného... viz např. bezolovnaté pájení a podobné vymyšlenosti...