Termostatu k ovládání třícestného ventilu

Problémy s návrhem, konstrukcí, zapojením, realizací elektronických zařízení

Moderátor: Moderátoři

Zpráva
Autor
Uživatelský avatar
Axamith
Příspěvky: 62
Registrován: 21 pro 2010, 01:00

Termostatu k ovládání třícestného ventilu

#1 Příspěvek od Axamith »

Dobrý den, potřeboval bych schéma ( nebo kit ) termostatu k ovládání třícestného ventilu. Ventil má za úkol přepínat větve mezi dvěma boilery. Schéma 1 ( viz. příloha ) je současné zapojení. V solárním boileru je množství vody ohřáté sluncem, v plynovém boileru je pohotovostní množství vody udržované na teplotě 55°C plynovým kotlem. Plynový kotel ale nemá žádnou informaci o tom, že v sol. boileru je teplá voda a neustále udržuje pohotovostní množství vody na požadované teplotě. Chtěl bych mezi oba boilery umístit el. ovládaný třícestný ventil ( schéma 2 ), který by přepínal podle teploty vody v sol. boileru. T1, T2 T3 jsou teplotní čidla, která by vyhodnocovala stavy pohybu teplot. Možná by vše ale zvládlo jedno čidlo. Celou soustavu budou ovládat tři relé Re1 spíná třícestný ventil, Re2 zapojuje do obvodu teplotního čidla plynového boileru odpor, kterým ho vyřadí z provozu, Re3 spustí čerpadlo pro chlazení solárního boileru.
Popis funkce : Při teplotě nižší než 60°C ( T1 ) bude ventil v klidovém stavu, tj. voda poteče ve směru 1-2. Je-li teplota v sol. Boileru ( T1 ) vyšší než 60°C, sepne relé Re1, které přepne ventil a voda poteče ve směru 1-3. Stoupne-li teplota na 65°C ( T2 ), sepne relé Re2, připojí do obvodu čidla plynového boileru odpor a plynový kotel nebude dále vodu ohřívat. To zpoždění je proto, aby nenastal stav, že při sprchování klesne voda na T1 pod 60°C, přepne se ventil na směr 1-2 a najednou poteče studená voda z plynového boileru (brrr). A opačně, klesne li voda pod 65 °C ( T2 ), relé Re2 odpojí odpor a plynový boiler ohřeje pohotovostní zásobu vody pro případ, že by klesla teplota pod 60°C ( T1 ) a přepnul ventil do směru 1-2. Toto přepnutí Re1 nastane, klesne-li teplota pod 60°C ( T1 ).
Stoupne-li teplota nad 95°C ( T3 ), sepne relé T3, které spustí čerpadlo na vychlazení solárního boileru do topného systému. Je to ochrana proti přetopení. Při poklesu pod 95°C se čerpadlo vypne.
Všechny hodnoty bych potřeboval regulovatelné, aby se dalo vyladit optimální nastavení. Jednotlivé teploty by mohly mít hysterezi cca 0,5 °C. Jako čidla ( čidlo ) bych rád použil PT 100, které mám k dispozici.
Možná by šlo postavit tři shodná zařízení ( ne jedné desce) a využít jedno společné čidlo.
Našel by se zde někdo, kdo by dokázal sestavit schéma takového termostatu, popřípadě nabídnout schéma něčeho, co by bylo pro moje požadavky použitelné?
Děkuji za všechny názory a příspěvky.
Přílohy
boiler.pdf
(40.67 KiB) Staženo 296 x

Uživatelský avatar
BOBOBO
Příspěvky: 18110
Registrován: 25 úno 2008, 01:00
Bydliště: Rychnovsko

#2 Příspěvek od BOBOBO »

Koukni sem i na další konstrukce . http://s-o.webnode.cz/rozdilovy-termostat-rt2ds/

AmarokCZ
Příspěvky: 2838
Registrován: 20 pro 2006, 01:00
Bydliště: Poličské krystalinikum
Kontaktovat uživatele:

#3 Příspěvek od AmarokCZ »

Axamith: nějak nechápu proč to chceš dělat tak, jak to je na schématu 2.
Když vezmu schéma 1, tak tam se studená voda ohřeje v solárním boileru a dál teče do plynového, ve kterém se buď přihřeje (na teplotu nastavenou na regulátoru plynového boileru), nebo jen proteče dál (protože její teplota je větší než nastavená). Schéma 2 podle mě nic nepřináší (kromě složitosti).
Nebo je to snad jinak než jsem psal?

Uživatelský avatar
Crifodo
Příspěvky: 14471
Registrován: 11 říj 2005, 02:00

#4 Příspěvek od Crifodo »

O jakou kubaturu té pohotovstní vody se jedná, že se ti vyplatí zabývat se takovým složitým opruzem? Za jak dlouho se úspora plynu vrátí po odečtení nákladů na kolektory, oběhová čerpadla ventily, čidla, regulaci?
Používat kolektory pro ohřev na tak vysokou teplotu má hrozně malou účinnost, radši bych veškerou energii použil k ohřátí předpokládané spotřeby vody na takovou teplotu, jakou to dá, a tu pak dohříval podle potřeby tím plynem nebo ve vrcholu sezóny částí plochy kolektorů.
Už kvůli ztrátám v izolaci.

Andrea
Příspěvky: 9340
Registrován: 07 zář 2007, 02:00

#5 Příspěvek od Andrea »

Crifodo píše:Používat kolektory pro ohřev na tak vysokou teplotu má hrozně malou účinnost
Jestli má vakuové trubice, tak to problém nebude.

Uživatelský avatar
kbulda
Příspěvky: 1487
Registrován: 23 říj 2007, 02:00
Bydliště: u Mělníku

#6 Příspěvek od kbulda »

http://www.mires.cz/index.php?page=applic
Kup si to hotový , schválený a nemusíš laborovat.

Jenda_KL
Příspěvky: 1173
Registrován: 10 zář 2008, 02:00
Bydliště: Kadaň
Kontaktovat uživatele:

#7 Příspěvek od Jenda_KL »

takto se boilery hydraulicky nezapojují, rozhodně vstup patří dolu, nakresli to podle skutečného provedení, drtivá většina solárních boilerů má přímo integrovaný výměník pro dohřev.

Uživatelský avatar
Chenzee
Příspěvky: 464
Registrován: 26 čer 2007, 02:00
Bydliště: Vysočina

#8 Příspěvek od Chenzee »

Možná by ti vyhověly teplotní moduly "LCD teplotní, spínací a časový modul 110 °C obj. č.: 108555 od conrada (nejedná se o reklamu!). Cena nic moc, ale je to hotové. Můžeš si nastavit teplotu sepnutí a vypnutí (hysterezi) a jsi schopný to doladit k obrazu svému doma na koleně bez jakýchkoliv dalších znalostí. Osobně jsem je toho času používal taky a fungovalo to. Až ten systém odladíš a budeš přesně vědět, jak to má fungovat a co od toho můžeš očekávat, můžeš si nechat něco pořádného sestrojit. Možná bych dva tyto moduly (použité však již nevyužité) našel někde doma v krabici, takže kdyžtak dej vědět na SZ.
Žádnej učenej z nebe nespadl ...

Uživatelský avatar
Axamith
Příspěvky: 62
Registrován: 21 pro 2010, 01:00

#9 Příspěvek od Axamith »

Objem sol. boileru je 300 Ltr. , plynový má 60 Ltr. Celý systém je originální. V létě mi slunce ohřeje vodu bez potíží na 90°C, při létě jako bylo letos jsem se několikrát dostal i přes 95°C. Tento systém přepínání boilerů chci použít proto, aby mi v létě, kdy mám natopeno sluncem nemusel plyn udržovat plynový boiler v chodu. Vím, že by to šlo ručně přepínat, ale rád bych automatický systém.
Jenda_KL : kreslil jsem to jen jako ukázkové schéma, hydraulicky by to to bylo špatně, to je pravda. Veškeré pojistné armatury, zpětné klapky, směšovací ventily . . . v systému mám, jen jsem tím nechtěl lidi od elektriky zatěžovat. Druhý výměník sol. boileru mám zapojený do topného okruhu, má dvě funkce. Když topím dřevem, tak přebytek tepla naakumuluji do sol. boileru a mám předehřáto jako v létě od slunce a v létě, kdy by bylo přebytek horké vody, tak mám možnost vychladit sol. boiler do topného systému, abych zbytečně teplotně nenamáhal kolektory.

Vím, že by šlo koupit hotový systém, ale i s třícestným ventilem se dostanu přes 5000,- a to se mi zrovna nechce investovat. Kdysi jsem se věnoval bastlení, tak bych nějaký termostat zvládl postavit. Nemusím mít display a podobné vychyávky, stačil by mi potenciometr se stupnicí.

Jenda_KL
Příspěvky: 1173
Registrován: 10 zář 2008, 02:00
Bydliště: Kadaň
Kontaktovat uživatele:

#10 Příspěvek od Jenda_KL »

Vyhovělo by schéma č1, pokud by byla TUV s nucenou cirkulací, jinak bude v 60l chladnout. tu malou flašku bych vyhodil úplně a velkou nabíjel / vybíjel přes vrchní výměník, stejně jako je to s tím krbem. Výstup TUV bych osadil bimetalovým směšovacím ventilem (něco jako Ladomat), aby udržoval výstupní vodu na nějaké rozumné teplotě. Tenhle ventil udělá to samé jako třícesťák se servem ale nepotřebuje šťávu a je to celkem nerozbitný.
nebo co toto?:
Přílohy
trival_zdroj_aku.GIF
(5.7 KiB) Staženo 96 x

Uživatelský avatar
Axamith
Příspěvky: 62
Registrován: 21 pro 2010, 01:00

#11 Příspěvek od Axamith »

Pánové, neřešte teplovodní rozvod. Je to tovární systém, který je odzkoušený. Plynový kotel + zásobník 60 Ltr. je běžná záležitost. Potom jsme pořídili sol. systém se zásobníkem 300 Ltr. a je předřazený plynovému zásobníku. Jediný problém je, že plynový zásobník nemá informaci o teplotě v sol. zásobníku a neustále ji udržuje teplou. Sol. systém nám poskytuje teplou vodou cca od dubna do října a mě vadí, že plýtvám plynem. Kdybych ale vypnul plyn, tak při zamračený´ém počasí vypotřebujeme vodu ze sol. zásobníku a potřebuji zapnout plyn. Nechci být otrokem tohoto systému, proto to chci vyřešit a zautomatizovat termostatem s třícestným ventilem. A ten termostat nemám, mám čidla PT100 a rád bych něco jednoduchého postavil.

AmarokCZ
Příspěvky: 2838
Registrován: 20 pro 2006, 01:00
Bydliště: Poličské krystalinikum
Kontaktovat uživatele:

#12 Příspěvek od AmarokCZ »

Axamith: vysvětli mě jak plýtváš plynem, když se voda ohřeje v tom solárním boileru a tím plynovým jen proteče???? Já stále nechápu, kde ušetříš...

Uživatelský avatar
kevin_mitnick
Příspěvky: 1724
Registrován: 20 kvě 2007, 02:00

#13 Příspěvek od kevin_mitnick »

AmarokCZ píše:Axamith: vysvětli mě jak plýtváš plynem, když se voda ohřeje v tom solárním boileru a tím plynovým jen proteče???? Já stále nechápu, kde ušetříš...
Nechapes, protoze to nemas doma. Staci, aby mel ten plynovy bojler slabsi izolaci a 70 stupnova voda ze solarniho bojleru rano treba natece do plynovyho, pak pres dopoledne vychladne na 45 a kolem poledne uz nabiha plynovy kotel, aby vodu dohral na 50. A plyn vesele jede az do odpoledne a dohriva vodu v bojleru stale na 50 navzdory tomu, ze v solarnim bojleru je 300 litru 80 stupnove vody...

To Axamith: Mel jsem doma u fotra totez, zrealizovano jednou "renomovanou firmou". Takze jsem to musel predelat. Na vystup solarniho bojleru jsem dal termostaticky michaci ventil, abych mohl jit se solarem az na 90°C a aby mi z mixu furt tekla voda 55°C tepla. Mezi nadrze jsem zapojil tricestny ventil, ale ne tak jak to chces ty. Zapojil jsem to tak, aby mi voda ze solarniho bojleru tekla budto primo do baraku, nebo do vstupu plynoveho bojleru.

Pouzil jsem programovatelny termostat TER-9 od Elko-Ep http://www.elkoep.cz/produkty/ter-9-1.html s cidlem v solarnim bojleru. Termostat ma dva kanaly, ktere je mozne nastavit na ruzne teploty od jednoho cidla. Prvni kanal je nastaven na teplotu 55°C a druhy na 45°C. Cidlo je v bojleru cca 20 cm od vrchu, takze kdyz na nem klesne teplota na 50, jeste stale je v solarnim zasobniku cca 50l teple vody. V te chvili prepne rele prvniho kanalu a odblokuje kotel, ktery zacne dohrivat druhy zasobnik. Kdyz teplota cidla klesne pod 45°C je voda na vystupu ze solarniho bojleru akorat na 55°C, prepne tricestni ventil a dalsi tepla voda ze solaru s teplotou treba 45°C je hnana pres plynovy bojler na dohrati.

Fotrovi to takhle beha uz treti rok bez chyby. Samozrejme, polohu cidla v zasobniku a hranice teplot pro prepinani je potrba odladit zkusmo na miru konkretniho systemu. Proste se s tim musis trochu pohrat a najit idealni nastaveni. Ja neresil rizeni solaru, to ridi mala ridici mrcha namontovana na solarnim bojleru od vyrobce, pokud to chces resit, potrebujes dalsi TER-9, jedno cidlo nahore u kolektoru, druhe v nadrzi u vymeniku a TER-9 v rezimu diferencialniho termostatu.

P.S. Cena TER-9 je nejakych 1800 korun a cidlo stoji kolem dvou stovek. Nevim, zda neco slusneho a spolehliveho zbastlis levneji.

AmarokCZ
Příspěvky: 2838
Registrován: 20 pro 2006, 01:00
Bydliště: Poličské krystalinikum
Kontaktovat uživatele:

#14 Příspěvek od AmarokCZ »

kevin_mitnick píše:Nechapes, protoze to nemas doma. Staci, aby mel ten plynovy bojler slabsi izolaci a 70 stupnova voda ze solarniho bojleru rano treba natece do plynovyho, pak pres dopoledne vychladne na 45 a kolem poledne uz nabiha plynovy kotel, aby vodu dohral na 50. A plyn vesele jede az do odpoledne a dohriva vodu v bojleru stale na 50 navzdory tomu, ze v solarnim bojleru je 300 litru 80 stupnove vody...
Samozřejmě jsem očekával, že ten plynový boiler má nějakou (ucházející) izolaci, takový boiler (ten o kterém píšeš) bych doma asi nechtěl, protože to je docela díra v peněžence...

Uživatelský avatar
Axamith
Příspěvky: 62
Registrován: 21 pro 2010, 01:00

#15 Příspěvek od Axamith »

AmarokCZ
Protože se víc bavíme o vodařině než o elektrice, tak popíšu ještě detailněji princip. Plynový kotel přímo spolupracuje s plyn. zásobníkem. Objem 60 Ltr. stačí pro potřeby 4 člené rodiny. Udržuje teplou vodu na požadované hodnotě 24 hod. denně. Když se voda odebere, např. při sprchování, tak ji kotel plynule dohřívá, takže uživatel nepozná, jestli bere vodu předehřátou před několika hodinami, nebo jestli kotel zrovna dohřívá. prostě se to děje plynule. Samozřejmě má dobrou tep. izolaci, ale tak díky přirozenému chládnutí je potřeba vodu několikrát denně přihřát na požadovanou hodnotu. Mám vysledováno, že i když není žádný odběr, tak to udělá cca 10 m3 plynu měsíčně, to je cca 60 m3 za sezónu, (duben- září stačí slunce) a při ceně cca 15,- / m3 to je 900,- zbytečně proplýtvaných.
Na výstupu sol. zásobníku mám samozřejmě směšovací ventil nastavených na 55°C, bez toho by hrozil vážný úraz opařením.

kevin_mitnick
Mnou navrhovaný třícestý ventil je taky umístěný tak, aby voda ze solárniho zásobníku tekla buď přímo do domu, nebo do vstupu plynového zásobníku. Máš to vyřešené přesně tak, jak jsem chtěl já. Vidím, že uvažuji správně. Solárko si žije svým vlastním životem a plyn taky, tento způsob je dotutí vzájemně spolupracovat. Solárko má svoji vlastní regulaci a do toho nechci a nebudu zasahovat. Jenom se mi letos stalo, že v sol. zásobníku bylo 300 Ltr. 95°C horké vody a sol. regulátor odstavil další dohřívání. Na kolektorech rázem bylo 140°C a to mi připadá docela dost. Jsou sice konstruované na zatížení až 165 °C, ale pokud bych dostatek vody neodebral ( např. dovolená ) a neustále svítilo, tak by to mohl být trvalejší stav. Druhý výměník sol. zásobníku mám připojený k topnému systému a v zimě ho dotápím krbem. Napadlo mě, že bych sledoval max. teplotu v sol. zásobníku a při překročení 95°C bych spustil čerpadlo krbu a vychladil ho do topení, které mám umístěné ve sklepě v sušárně, Tam bych si netopil do domu a udržoval bych teplotu v zásobníku / kolektorech na rozumné hodnotě. Ono se to nezdá, ale to slunce v létě vytvoří tolik tepla, že ho jako 4 člená rodina nemáme šanci spotřebovat.
Ten originál regulátor není špatný, asi to budu muset řešit touto cestou, i když krvácím. Regulátor + třícestný ventil a jsem skoro na 5000,- .

Odpovědět

Zpět na „Řešení problémů s různými konstrukcemi“