Šumové napětí-průběh
Moderátor: Moderátoři
Teplotní drift by podle mě nevadil, když bude výstupní signál zpracovávat AD převodník se společným referenčním napětím. Bohužel nevím proč uvedený rezistor je právě 301k(když platí čím větší odpor tím větší sumové napětí). Ale nejspíš je to kvůli nastavení nuly(stejnosměrný), ale zároveň aby to neovlivňovalo výstupní signál z měřícího můstku(vnitřní odpor měřícího můstku je v řádu stovek Ohmů a vnitřní odpor nulovacího obvodu je právě těch cca 300kOhm). Až mi přijdou součástky, tak to vyzkouším a napíšu sem výsledek.
Děkuji všem za cenné rady.
Děkuji všem za cenné rady.
Nebo zkus zbastlit rozdílový zesilovač podle obr. My takto s tlakoměry měříme a funguje to dobře. VGND je reference 1,2 V, nula je ovšem samozřejmě hodnota reference. Tlakoměr je osazen jen jeden.
Michal
Michal
- Přílohy
-
- tlak.jpg
- (17.53 KiB) Staženo 46 x
Těch 300k je tam z důvodu té nuly. Pokud půjdeš níž, bude stoupat nelinearita můstku...
Osobně jsem tenzometry měřil pomocí stejného OZ. Zapojil jsem na můstek přístrojový zesilovač (trojice LTC1050 o 4 strany níže) a vyrobil stabilizoaný zdroj napětí (to už nevím jak vypadal). Možná to bude i pro tebe výhodnější...
EDIT: tak jsem byl pomalejší, ale rozdíl tam je - přístrojový / dif. zesilovač
Osobně jsem tenzometry měřil pomocí stejného OZ. Zapojil jsem na můstek přístrojový zesilovač (trojice LTC1050 o 4 strany níže) a vyrobil stabilizoaný zdroj napětí (to už nevím jak vypadal). Možná to bude i pro tebe výhodnější...
EDIT: tak jsem byl pomalejší, ale rozdíl tam je - přístrojový / dif. zesilovač
Naposledy upravil(a) Cust dne 11 led 2011, 00:12, celkem upraveno 1 x.
Díky za radu použit diferenční zesilovač. Při návrhu desky tam udělám obě varianty a vynecháním součástek použiju buď jednu nebo druhou.
Ještě otázka(patřící do jiné sekce) jak nejlépe udělat číslicové průměrování?
Pravděporobně to budu snímat vnitřním AD převodníkem v ATMEGA16, kde vzorkovací frekvence 15kS/s při rozlišení 10bit by mělo stačit. Pokud ne, tak bych následně použil nějaký externí ADC. Otázka je teda jak udělat programově průměrování budu-li mít naměřeno asi 3-5x více vzorků než budu potřebovat. Prakticky mi jde o to měřit dvě první maxima na uvedeném impulsu (vyčíslit hodnoty těchto maxim).
Ještě otázka(patřící do jiné sekce) jak nejlépe udělat číslicové průměrování?
Pravděporobně to budu snímat vnitřním AD převodníkem v ATMEGA16, kde vzorkovací frekvence 15kS/s při rozlišení 10bit by mělo stačit. Pokud ne, tak bych následně použil nějaký externí ADC. Otázka je teda jak udělat programově průměrování budu-li mít naměřeno asi 3-5x více vzorků než budu potřebovat. Prakticky mi jde o to měřit dvě první maxima na uvedeném impulsu (vyčíslit hodnoty těchto maxim).
Jedná se o měření tlakového impulsu, který se vyznačuje dvěma skoky-na druhém uvedeném oscilogramu výše je to vidět. A já potřebuju měřit hodnotu obou lokálních extrémů. Signál by mohl být periodický(tlakové impulsy můžu opakovat), ale problém by byl detekovat počátek periody. Takže raději bych průměroval naměřené vzorky vedle sebe. To by mohlo stačit pro zajištění dostatečné přesnosti. Nejspíš bych to udělal jako průměr cca čtyř vzorků vedle sebe. Konkrétně první čtyři vzorky zprůměrovat a výsledek bude první změřená hodnota, další změřené hodnota by byla průměrem vzorku 2.-5., třetí hodnota průměr vzorků 3.-6. atd... Myslíte, že je toto dobrý způsob? Bohužel nemám matlab a podobně, abych si to ověřil teoreticky.
Myslel jsem na nějakej signál namodulovat bílej šum, zprůměrovat podle mojí úvahy a třeba zobrazit v grafu. Pro práci v excelu bych potřeboval naměřené vzorky bílého šumu. Bohužel uvedené oscilogramy mám pouze v grafické podobě-z dig. osciloskopu co mám nedostanu naměřená data pro zpracováníCust píše:udělej to v excelu...
![Cry :cry:](./images/smilies/icon_crying.gif)