Doba vybíjení kondenzátoru
Moderátor: Moderátoři
Aha, to je výborný postřeh. Ten odpor by měl být tak asi 445 ohm, jak píše Andrea, s těmi 120-ti to je 565 ohm, takže se můžem dostat tak na 400ms. Ono to teda bude míň, protože se to zpozdí až v závěru. Pak by se ale dalo započítat, že tolerance kapacity bude veliká, takže těch 0,4s může být i reálných. Sekunda mi ale přijde pořád moc. To ale může být i špatné měření a setrvačnost kotvy.
Simulování toho případu pro R2=120, 400, 1800 ohm. Černá čára je tedy ta beta.
- Přílohy
-
- Vybíjená.png
- (23.61 KiB) Staženo 133 x
Tak pro upřesnění, včera jsem zase zalezl do dílny a znovu přeměřoval.
Mé vybavení není bůch ví jaké, pochybný 12V zdroj, nejobyčejnější multimetr a starý potenciometr, takže výsledky definitivně pohléhají tomuto.
Změřil jsem si tyto případy:
1. R2=19,2kohm, výpočet 4s, realita 7s
2. R2=800ohm, výpočet 0,2s, realita ~0,5s
3. R2=43,3kohm, výpočet 10s, realita 10s
4. R2=73,3kohm, výpočet 16s, realita 13s
Měření 3. a 4. je nesmysl, protože dle výpočtů mohu použít max. 21,6kOhm, abych mi při napětí 1,2V měl alespoň 6,67mA pro držení relé.
Zvláště z měření 2. je jasné že jsem v prvním pokuse s 120ohm nemohl naměřit 1s ani náhodou. Je to nesmysl.
Nemám dobré vybavení a bastlím na koleně do jednoho chumlu součástek, tak proto mám výsledky jaké mám.
Ač to teda vůbec nesedí, tak jsem dostal odpověď na otázku, kterou jsem se ptal, a to bylo zdali to počítám správně, počítám, děkuji !
Jo jak se teda počítá to Pd na tranzistoru?
Mé vybavení není bůch ví jaké, pochybný 12V zdroj, nejobyčejnější multimetr a starý potenciometr, takže výsledky definitivně pohléhají tomuto.
Změřil jsem si tyto případy:
1. R2=19,2kohm, výpočet 4s, realita 7s
2. R2=800ohm, výpočet 0,2s, realita ~0,5s
3. R2=43,3kohm, výpočet 10s, realita 10s
4. R2=73,3kohm, výpočet 16s, realita 13s
Měření 3. a 4. je nesmysl, protože dle výpočtů mohu použít max. 21,6kOhm, abych mi při napětí 1,2V měl alespoň 6,67mA pro držení relé.
Zvláště z měření 2. je jasné že jsem v prvním pokuse s 120ohm nemohl naměřit 1s ani náhodou. Je to nesmysl.
Nemám dobré vybavení a bastlím na koleně do jednoho chumlu součástek, tak proto mám výsledky jaké mám.
Ač to teda vůbec nesedí, tak jsem dostal odpověď na otázku, kterou jsem se ptal, a to bylo zdali to počítám správně, počítám, děkuji !
Jo jak se teda počítá to Pd na tranzistoru?
No jednoduše UxI . Údaj v katalogu Ti říká , kolik energie se může na přechodu tranzistoru zmařit , bez jeho zničení . A to jak bez přídavného chladiče , tak s ním a potom , jakou energii přeměněnou v teplo snese pulzně . No a Ty si nyní musíš zjistit z typu zapojení , jestli trand pracuje ve spínacím (digitálním) nebo lineárním režimu . Pokud ve spínacím , tak Tě jenom zajímá reálné saturační napětí CE v obvodu krát I obvodem a máš ztrátu na tom trandu . Pro linerní práci musíš zjišťovat jaké napětí při jakém proudu zůstává na trandu a vyzařuje se jako teplo . Můžeš si potom představit trand jako reostat a vlastně si spočítej , třeba po 30Ohmech vkládej do obvodu s relé stoupající odpr místo trandu .
0,30,60,90,120 atd . V excellové tabulce to máš ve vteřinách , tam s klidem zadej po Ohmu a do druhého sloupce si zadej výpočet výkonu na tomto poměrném odporu .
0,30,60,90,120 atd . V excellové tabulce to máš ve vteřinách , tam s klidem zadej po Ohmu a do druhého sloupce si zadej výpočet výkonu na tomto poměrném odporu .
Počítal jsem dle vzorců, co už jsem uváděl někde předtím (tak se na ně odkazuji).Andrea píše:Buď jsem slepá nebo blbá, ale žádný správný výpočet tu od tebe nevidím. I těch 21,6k je nesmysl.DKx píše:zdali to počítám správně, počítám
R=21,6k => na bázi jde 12V/556uA, 1,2V/56uA
Ib_min=55,56uA
t=-RC*ln(Ib_min/I0) = ... = 4,973s (za 5s klesne proud na 55,56uA)
A spočítám si, jak velký bude za tu dobu proud:
Ib_min=I0*e(-t/RC)=556u*e(-4,973/(21,6k*100u))=55,6uA
A zvětším-li odpor nad 21,6k, tak při poklesu na 1,2V už nemám potřebné A.
Resp. jasně, musím hlídat pak proud, sníží se doba .. takže máte pravdu, 21,6k neznamená nic.
A jak jsi došel k těmhle vypočteným hodnotám?
Edit: Omylem smazáno a vráceno zpět co tu bylo.DKx píše:1. R2=19,2kohm, výpočet 4s
2. R2=800ohm, výpočet 0,2s
3. R2=43,3kohm, výpočet 10s
4. R2=73,3kohm, výpočet 16s
Naposledy upravil(a) Andrea dne 18 bře 2011, 10:54, celkem upraveno 2 x.
To napětí 1.2V pro bod kdy odpadne kotva relé bereš jako dogma z datašitu relé nebo je ověřené a opakovatelné?
Jestli má tranzistor Ic max 100 mA a ty tam proháníš 70 mA, ohřeje se přechod a s teplotou se bude courat proudový zesilovací činitel.
Elyt 100M taky nemusí mít konstatní kapacitu, resp. stabilní zbytkový proud v oblasti µA se může dlouhodobě formovat. A na teplotě bude taky záviset.
Jestli má tranzistor Ic max 100 mA a ty tam proháníš 70 mA, ohřeje se přechod a s teplotou se bude courat proudový zesilovací činitel.
Elyt 100M taky nemusí mít konstatní kapacitu, resp. stabilní zbytkový proud v oblasti µA se může dlouhodobě formovat. A na teplotě bude taky záviset.
Při 1,2V se rozepíná relé.Crifodo píše:To napětí 1.2V pro bod kdy odpadne kotva relé bereš jako dogma z datašitu relé nebo je ověřené a opakovatelné?
jj, asi jo. Divím se jen, že ty rozdíly jsou celkem diametrálníCrifodo píše:Jestli má tranzistor Ic max 100 mA a ty tam proháníš 70 mA, ohřeje se přechod a s teplotou se bude courat proudový zesilovací činitel.
Elyt 100M taky nemusí mít konstatní kapacitu, resp. stabilní zbytkový proud v oblasti µA se může dlouhodobě formovat. A na teplotě bude taky záviset.