Impulzní trafo a strmost sekundárního napětí

Základní principy, funkce, rovnice, zapojení - t.j. vše, co byste měli vědět, než se pustíte do praktické realizace elektronického zařízení

Moderátor: Moderátoři

Odpovědět
Zpráva
Autor
Uživatelský avatar
tempreader
Příspěvky: 89
Registrován: 24 led 2011, 01:00

Impulzní trafo a strmost sekundárního napětí

#1 Příspěvek od tempreader »

Potřeboval bych poradit se speciálním případem impulzního transformátoru:
Do primáru budu pouštět jednotlivé impulzy (napětí z nabitého kondenzátoru, opakovací frekvence cca 50Hz) a na sekundáru očekávám záporné impulzy s co možno nejstrmějším nárůstem napětí (a několikanásobně vyšším napětím než je primární, transformace "nahoru").
Může mi někdo poradit (nebo odkázat na literaturu) na čem je závislá strmost nárůstu sekundárního napětí? A jak se vypočítá maximální velikost sekundárního napětí pro jeden budící impulz?

Díky za každou radu nebo dostupnou literaturu.

Uživatelský avatar
procesor
Příspěvky: 5284
Registrován: 02 říj 2009, 02:00
Bydliště: PO

#2 Příspěvek od procesor »

Nakresli to, aby bolo jasné čo chceš.
V každom okamihu sa transformujú napätia v pomere vinutí ak sa odhliadne na nedokonalosť vzájomnej väzby primár-sekundár.

Uživatelský avatar
tempreader
Příspěvky: 89
Registrován: 24 led 2011, 01:00

#3 Příspěvek od tempreader »

Tady celkem není co kreslit, jde mi o vlastnosti trafa v okamžiku "zapnutí", tj. vlastně přechodový děj po přivedení obdélníkového pulzu (resp. jeho nástupní hrany). Tedy hlavně čím je určena velikost "zpoždění" sekundáru (mluvím řádově o časech 1us až 20us (mikrosekund).

... "sa transformujú napätia v pomere vinutí" ... bez zpoždění platí pro harmonický signál (sinusovku).

Uživatelský avatar
Atlan
Příspěvky: 4499
Registrován: 10 kvě 2004, 02:00
Bydliště: Košice

#4 Příspěvek od Atlan »

to bude zasa vlakno... Nič strme tam nemožeš čakat z principu funkcie trafa. teda uržite to obdlžnik nebude...
Snad by ti mohla pomoct kniha http://shop.ben.cz/cz/121290-vn-zdroje- ... apeti.aspx

Uživatelský avatar
tempreader
Příspěvky: 89
Registrován: 24 led 2011, 01:00

#5 Příspěvek od tempreader »

No právě a o to jde - čím je určena ta strmost? Proč ji mají různé typy traf jinou (jedno 5us, jiný typ 20us)? 8O

Díky za snahu.

Uživatelský avatar
Habesan
Příspěvky: 6924
Registrován: 12 led 2009, 01:00
Bydliště: Plzeňsko
Kontaktovat uživatele:

#6 Příspěvek od Habesan »

Indukčností primáru, přesněji indukčností celého trafa vůči primáru, protože to závisí i na zátěži sekundáru a stavu jádra.

Uživatelský avatar
Bernard
Příspěvky: 3614
Registrován: 27 kvě 2005, 02:00

#7 Příspěvek od Bernard »

tempreader píše:... "sa transformujú napätia v pomere vinutí" ... bez zpoždění platí pro harmonický signál (sinusovku).
Nemáš pravdu. Pro jakýkoliv závit spřažený s magnetickým tokem Φ platí
u = -dΦ/dt
Okamžité napětí je tedy dáno změnou magnetického toku a strmost změny toho napětí potom změnou změny toho toku - druhou derivací.

Uživatelský avatar
GeorgeB
Příspěvky: 1187
Registrován: 21 lis 2005, 01:00
Bydliště: Pardubice
Kontaktovat uživatele:

#8 Příspěvek od GeorgeB »

Bernard píše:Pro jakýkoliv závit spřažený s magnetickým tokem Φ platí
u = -dΦ/dt
Okamžité napětí je tedy dáno změnou magnetického toku a strmost změny toho napětí potom změnou změny toho toku - druhou derivací.
A do toho se ještě míchají parazitní kapacity(vinutí, spínače na primáru, vedení)

Uživatelský avatar
pajosek2
Příspěvky: 3992
Registrován: 24 úno 2007, 01:00
Bydliště: Zlínsko
Kontaktovat uživatele:

#9 Příspěvek od pajosek2 »

A co hystereze jádra? Ta se snad taky podílí na rychlosti změny mag.pole.
To,že někdo dělá věci jinak než by jsi je dělal Ty ještě neznamená,že to dělá špatně.

Nemám zájem o korekci pravopisu.

Uživatelský avatar
mtajovsky
Příspěvky: 3694
Registrován: 19 zář 2007, 02:00
Bydliště: Praha

#10 Příspěvek od mtajovsky »

Na primaru zajistite celkem strme pulsy neprilis obtizne, takze nakonec zacnou hrat dominantni roli kapacita vinuti a zateze a rozptylova indukcnost trafa. Take material jadra, ktery by mel mit male ztraty na vysokych frekvencich.

Opatreni jsou casto proti sobe - krizove vinuti a rozdeleni vinuti do sekci zmensi mezizavitovou kapacitu, ale zase zvysuje rozptyl. Bude to chtit nejaky kompromis a zkouset.

Uživatelský avatar
procesor
Příspěvky: 5284
Registrován: 02 říj 2009, 02:00
Bydliště: PO

#11 Příspěvek od procesor »

Hysterézia... je skôr o stratách v jadre.
Pre pomery N1/N2 v rozsahu 0,1 až 10 sa dajú dobre realizovať. Problémy začínajú a zväčšujú sa úmerne vzďaľovaním sa od tohoto intervalu.
Tými problémami mám na mysli parazitné kapacity najmä medzi-závitové a rozptylové indukčnosti.
Vypočítať sa to dá, keď sa vie vytvoriť reálny model.

Uživatelský avatar
tempreader
Příspěvky: 89
Registrován: 24 led 2011, 01:00

#12 Příspěvek od tempreader »

Díky za podněty na co si dát pozor, ještě kdyby byla nějaká literatura k dané problematice - ale ne moc teorie, pokud možno prakticky zaměřená 8O

Přikládám pár snímků z osciloskopu k danému tématu:
(pozn.: velikost prim. napětí má vliv jen na velikost sek. napětí, nikoli na časový průběh)
Přílohy
01_IndCivka_Pulz_50us.png
Indukční cívka, pulz cca 50us (dílek = 50us)
(5.83 KiB) Staženo 62 x
03_Tr115x230_Pulz_15us.png
Trafo 115/230V, Puls cca 16us (dílek = 10us)
(5.69 KiB) Staženo 67 x
09_Tr24x230_Pulz_5us.png
Trafo 24/230V, Puls cca 5us (dílek = 5us)
(5.59 KiB) Staženo 68 x

Uživatelský avatar
procesor
Příspěvky: 5284
Registrován: 02 říj 2009, 02:00
Bydliště: PO

#13 Příspěvek od procesor »

Parádne to rezonuje. Skús to rozumne zaťažiť, aby sa rezonancie rýchlejšie zatlmili. V tom treťom prípade sa jadro po 100-150us presýti. U tých sieťový po zatlmení odporom bude priebeh celkom korektný a bude odpovedať vstupnému impulzu. Strmosť nábežnej hrany bude odpovedať medznej prenosovej frekvencii. Aj pri tomto kmitaní vidno, že medzná frekvencia je vyššia ako 5-10kHz.
Ak vstupný signál má veľký frekvenčný rozsah, prechodom cez transformátor s obmedzenou šírkou pásma nejaké zákmity na výstupe bude vidieť vždy (zákonite). Dôležité je aj impedančné prispôsobenie zdroja, prenosového článku a záťaže.

Odpovědět

Zpět na „Teorie“