Zesilovač Tesla Z710 jako spotřebič třídy 2
Moderátor: Moderátoři
Zesilovač Tesla Z710 jako spotřebič třídy 2
Rozdělal jsem tenhle pamětnický zesilovač kvůli vyřešení praseckého lupání a praskání při manipulaci s jakýmkoliv ovládacím prvkem (20letá oxidace...) a našel jsem přitom jinou prasečinu, (ne)provedení ochrany před nebezpečným dotykovým napětím. Takhle řešená konstrukce snad nikdy nemohla projít zkušebnou? Chci se zeptat, jestli to bylo normální sériové řešení u všech exemplářů. Síťový přívod vede dvoulinkou na zpřevodovaný isostat, s izolačními návleky, to je OK, ale pak jde vodič na pojistkové pouzdro remos ve dně skříně Pouzdro má vystrčené pájecí body neizolovaně do prostoru a kolem vede chumel drátů v polyetylénové izolaci k přepínači sluchátek a další signálové kabely. Celé pouzdro je v nějaké dps s přilepenými dráty, mědí nahoru. Ochrana při uklepání vodiče nebo při protavení izolace žádná. Od výrobce je to docela sovětská odvaha, kromě toho, že to je prasečina.
Jestli si dobře pamatuji, měl tento zesík plochou vidlici a vzadu značku dvojité izolace.
Jestli tam byly dodržené přeskokové vzdálenosti a přídavná izolace na primární straně v dostatečném rozsahu, si už nevzpomínám - je to přece jen pár let, co jsem ta střeva viděl naposledy.
V servisní dokumentaci o třídě ochrany není ani slovo, odvolává se jen na kvalitativní požadavky na zařízení reprodukční techniky podle ČSN 36 7420.
Jestli tam byly dodržené přeskokové vzdálenosti a přídavná izolace na primární straně v dostatečném rozsahu, si už nevzpomínám - je to přece jen pár let, co jsem ta střeva viděl naposledy.
V servisní dokumentaci o třídě ochrany není ani slovo, odvolává se jen na kvalitativní požadavky na zařízení reprodukční techniky podle ČSN 36 7420.
-
- Příspěvky: 3886
- Registrován: 06 kvě 2007, 02:00
- Bydliště: Zlín
- Kontaktovat uživatele:
U Z710 bych se nedivil vůbec ničemu.
V Tesle Daria (přenosná čb televize) je taky dobrá prasečina. Na potenciometru hlasitosti je hlavní vypínač - dvojitý spínací. Jeden spínací kontakt spíná síť do trafa, druhý 12 V z případné baterky. O dvojité izolaci mezi oběma kontakty si ten spínač nejspíš může nechat jen zdát. Navíc přívody od sítě a baterky jsou vedeny vedle sebe, 0,5 mm zvonkáčem.
UHF konvertory Tesla mají síťový vypínač spřažený s přepínačem VHF/UHF. Obojí je sdruženo v jednom obyč isostatu. Kdyby to zvlhlo nebo se do toho dostal nějaký bordel, tak hezky probije síť na vf výstupy.
V Tesle Daria (přenosná čb televize) je taky dobrá prasečina. Na potenciometru hlasitosti je hlavní vypínač - dvojitý spínací. Jeden spínací kontakt spíná síť do trafa, druhý 12 V z případné baterky. O dvojité izolaci mezi oběma kontakty si ten spínač nejspíš může nechat jen zdát. Navíc přívody od sítě a baterky jsou vedeny vedle sebe, 0,5 mm zvonkáčem.
UHF konvertory Tesla mají síťový vypínač spřažený s přepínačem VHF/UHF. Obojí je sdruženo v jednom obyč isostatu. Kdyby to zvlhlo nebo se do toho dostal nějaký bordel, tak hezky probije síť na vf výstupy.
Ahoj přátelé.Měl bych taky jeden bonbónek do diskuze.Nedávno jsem opravoval jednu LCD TV která odešla nějakým přepětím.Už to měl někdo v opravě a tak se mi do toho nechtělo.Ale sehnal jsem na NETu jinou s rozbitou obrazovkou za slušnou cenu a dal jsem to dopořádku.Jenže za týden majitel volal,že ji zapojil do zásuvky a po připojení antény vyrazil pojistky v celém paneláku!Prý mu to jiná TV nikdy neudělala.Měl kliku že nezlikvidoval celý anténí rozvod.Příčina byla totiž ta,že mu jakýsi kamarád zapojil v zásuvce fázi na kolík!
Lepší vrabec v hrsti nežli blechy v srsti.
To je pravda že staré přístroje byly napájené 2 vodičově ale anténí svorka byla napojena přes kondenzátor i na "zemní" svorce.Jenže všechny nové přístroje už jsou napájené 3 vodičově a tím pádem objeví-li se na kostře fáze,je problém na světě.Tuner to odnese jako první a to můžeme mluvit o štěstí.Co tam takhle zapojit PC?To už by asi trošku brněl
Lepší vrabec v hrsti nežli blechy v srsti.
- Artaban001
- Příspěvky: 9457
- Registrován: 01 dub 2004, 02:00
- Bydliště: Pendrov
Viděl jsi taky někdy třebas na COLOR 110-ce jiný vlezy či výlezy, než je anténní vstup přes kondenzátory a sluchátko - NF výstup přes oddělovací transformátor?..kovar píše:To je pravda že staré přístroje byly napájené 2 vodičově ale anténí svorka byla napojena přes kondenzátor i na "zemní" svorce.Jenže všechny nové přístroje už jsou napájené 3 vodičově a tím pádem objeví-li se na kostře fáze,je problém na světě.Tuner to odnese jako první a to můžeme mluvit o štěstí.Co tam takhle zapojit PC?To už by asi trošku brněl
A vůbec. V současnosti do každýho výrobku cpou pulsní zdroje. Každej pulsák má jeden kondenzátor, u něhož jeden vývod je připojen na primární filtrační elyt (je na něm kolem 230V) a druhej vývod je na mínusu výstupní části - sekundár. a v některých datasheetech IO typu VIPER je nazýván "protect" - ochranný.
Značku dvojité izolace nemá na štítku žádný komponent ze sestavy 710, (nemá ji ani B73) pouze vypsané ČSN. Vede k tomu neoddělitelná dvojpramenná šňůra, spotřebič tř. 1 to tedy není. Škatule celoplechové, všechny ovládací prvky kromě síťového tlačítka z kovu, signálová zem spojená s kostrou přístroje, přes propojovací kabely při poruše jednoho přístroje tedy zavlečené dotykové napětí na všechny ostatní. Jak jsem napsal, provedení nezaručuje izolační bariéru při poruše ani náhodou!Hill píše:Jestli si dobře pamatuji, měl tento zesík plochou vidlici a vzadu značku dvojité izolace.
V servisní dokumentaci o třídě ochrany není ani slovo
Argument "když se zatím nic nestalo tak je to dobrý" ani nekomentuju.
Zajímavá by byla pozice servisu, který na tom opraví elektroniku a pak se svým razítkem vrátí zákazníkovi s trvající absencí dvojité izolace.
- Přílohy
-
- 710 004.jpg
- (91.05 KiB) Staženo 109 x
Pravda, ještě v osmdesátých letech se u televizí i audiotechniky nemusela značka dvojité izolace uvádět, normy pouze vyžadovaly tzv. izolované provedení, které mělo zabránit dotyku na kteroukoli část, která je, nebo by mohla být, přímo spojená se sítí.
Sice ČSN 34 1010 platila od roku 1966 až do roku 1995, ale současně nevyloučila platnost o tři roky starší ČSN 36 7511 ani řad ČSN 36 83xx a 36 84xx , které řešily i ochranu před nebezpečným dotykem u TV přijímačů a audiovizuální techniky vůbec; postupy zkoušek stanovovala ČSN 36 9062.
Všechny uvedené normy byly do roku 1999 postupně nahrazené novými předpisy.
U těch televizí řady 4xxx-U (to U znamenalo původně "univerzální", čili schopné funkce při napájení ze střídavé i ze stejnosměrné sítě, přičemž stejnosměrné napájení umožňovalo ve skutečnosti fungovat stále méně modelům, ale nezničilo je) byl buď jeden pól sítě přímo spojený s kostrou nebo střídavě oba přes usměrňovací můstek. Podle dnešních předpisů se jednalo o ochranu omezením ustáleného proudu (kondenzátory s vysokým průrazným napětím u anténního konektoru, nepředstavující pro vf signál žádnou významnou překážku, ale pro síťovou padesátku znamenající tak vysokou impedanci, že anténním konektorem může při dotyku téci proud spolehlivě pod bezpečnou hodnotou, na nf výstupech signálové tráfko galvanicky oddělující konektory od kostry zařízení, proto také tyto přístroje neměly například videovstupy a -výstupy).
V zařízeních zvukové techniky plnil požadavky na ochrannou impedanci síťový transformátor a přídavná izolace na všem, co je spojené s primární stranou. Jak dalece to bylo schopné vydržet zkoušku přiloženým napětím po dobu 1 minuty je otázka, ale na izolované provedení byly všeobecně menší nároky, než jsou na dvojitou izolaci.
Zbytek řešilo upozornění na zadním krytu nebo v návodu.
Sice ČSN 34 1010 platila od roku 1966 až do roku 1995, ale současně nevyloučila platnost o tři roky starší ČSN 36 7511 ani řad ČSN 36 83xx a 36 84xx , které řešily i ochranu před nebezpečným dotykem u TV přijímačů a audiovizuální techniky vůbec; postupy zkoušek stanovovala ČSN 36 9062.
Všechny uvedené normy byly do roku 1999 postupně nahrazené novými předpisy.
U těch televizí řady 4xxx-U (to U znamenalo původně "univerzální", čili schopné funkce při napájení ze střídavé i ze stejnosměrné sítě, přičemž stejnosměrné napájení umožňovalo ve skutečnosti fungovat stále méně modelům, ale nezničilo je) byl buď jeden pól sítě přímo spojený s kostrou nebo střídavě oba přes usměrňovací můstek. Podle dnešních předpisů se jednalo o ochranu omezením ustáleného proudu (kondenzátory s vysokým průrazným napětím u anténního konektoru, nepředstavující pro vf signál žádnou významnou překážku, ale pro síťovou padesátku znamenající tak vysokou impedanci, že anténním konektorem může při dotyku téci proud spolehlivě pod bezpečnou hodnotou, na nf výstupech signálové tráfko galvanicky oddělující konektory od kostry zařízení, proto také tyto přístroje neměly například videovstupy a -výstupy).
V zařízeních zvukové techniky plnil požadavky na ochrannou impedanci síťový transformátor a přídavná izolace na všem, co je spojené s primární stranou. Jak dalece to bylo schopné vydržet zkoušku přiloženým napětím po dobu 1 minuty je otázka, ale na izolované provedení byly všeobecně menší nároky, než jsou na dvojitou izolaci.
Zbytek řešilo upozornění na zadním krytu nebo v návodu.