Doporučení literatury
Moderátor: Moderátoři
Dobrý den, mám stejný problém, jelikož si nedokážu vybrat literaturu. V knihovně máme Od Maliny 6 dílů Poznávme elektroniku, a od Schommerse Elektronika tajemství zbavená 1. Na půdě jsem našel starou knihu od Škody Šolim já a transistory. Chtěl bych literaturu zaměřenou pro začátečníky, která by nebyla složitá (tím myslím vysokoškolské skripta). Jde mi o to, aby byla zábavná a u každé kapitoly schéma, nechci jen suchou teorii. Děkuji moc
Tak začni tím Šolimem.
My jsme začínali plochou baterií a žárovičkou (dnes odporem a LEDkou), pak došlo na telefony na kličku, které se tehdy hromadně vyvážely na smeťáky, dnes už potřebu spojit se s někým pomocí drátů asi má málokdo. Ještě v lampové době se pokračovalo středo- a dlouhovlnnou krystalkou (pořádná dlouhodrátová anténa ale byla podmínkou a uzemnění taky), k tomu cívka, otočný kondenzátor, jedna germaniová dioda nebo galenitový krystal, do kterého jsme se trefovali bronzovým drátkem a hledali, kde ta bakelitová radistická sluchátka budou nejlíp hrát. To by šlo i dnes, většinou bude problém s anténou, odkud kam ji natáhnout, aby byla co nejvýše, za uzemnění poslouží vodovod nebo trubka ústředního topení, dokud u nás nějaké rádio na středních a dlouhých vlnách vysílá.
Časem se přidala bateriová elektronka nejdřív za krystalku, pak i před ni (dnes se totéž dá provést ještě s tranzistory).
I měřicí techniku jsme si dělali sami, protože Avomet stál tedy tuším skoro dvě tátovy výplaty, tak se bastlilo, jak a z čeho to šlo, vymetali jsme burzy a bazary kvůli výprodejním součástkám, ta radost, když se pod stromečkem objevila trafopájka... dnes ti multimetr zatíží rozpočet daleko méně a, protože technika je dnes někde jinde, v mnoha situacích vyhoví stejně, jako ten Avomet, někdy i lépe.
Pravda, vycházely tehdy jednotlivé sešitky stavebních návodů, v nichž byla konstrukce často rozebraná tak polopatisticky, že ses u toho zase něco přiučil a ani to nebolelo. Dnes to spíš vygůglíš, jen jde o to, jak se strejdy Gůgla zeptat, ať se nemusíš přehrabovat ve stovkách odkazů, které jsou ti na nic.
A, konečně, když se do něčeho pustíš a zeptáš se tady, asi to nedostaneš na stříbrném tácku, ale určitě tě postrčíme blíž k výsledku a přiučíš se taky něco.
My jsme začínali plochou baterií a žárovičkou (dnes odporem a LEDkou), pak došlo na telefony na kličku, které se tehdy hromadně vyvážely na smeťáky, dnes už potřebu spojit se s někým pomocí drátů asi má málokdo. Ještě v lampové době se pokračovalo středo- a dlouhovlnnou krystalkou (pořádná dlouhodrátová anténa ale byla podmínkou a uzemnění taky), k tomu cívka, otočný kondenzátor, jedna germaniová dioda nebo galenitový krystal, do kterého jsme se trefovali bronzovým drátkem a hledali, kde ta bakelitová radistická sluchátka budou nejlíp hrát. To by šlo i dnes, většinou bude problém s anténou, odkud kam ji natáhnout, aby byla co nejvýše, za uzemnění poslouží vodovod nebo trubka ústředního topení, dokud u nás nějaké rádio na středních a dlouhých vlnách vysílá.
Časem se přidala bateriová elektronka nejdřív za krystalku, pak i před ni (dnes se totéž dá provést ještě s tranzistory).
I měřicí techniku jsme si dělali sami, protože Avomet stál tedy tuším skoro dvě tátovy výplaty, tak se bastlilo, jak a z čeho to šlo, vymetali jsme burzy a bazary kvůli výprodejním součástkám, ta radost, když se pod stromečkem objevila trafopájka... dnes ti multimetr zatíží rozpočet daleko méně a, protože technika je dnes někde jinde, v mnoha situacích vyhoví stejně, jako ten Avomet, někdy i lépe.
Pravda, vycházely tehdy jednotlivé sešitky stavebních návodů, v nichž byla konstrukce často rozebraná tak polopatisticky, že ses u toho zase něco přiučil a ani to nebolelo. Dnes to spíš vygůglíš, jen jde o to, jak se strejdy Gůgla zeptat, ať se nemusíš přehrabovat ve stovkách odkazů, které jsou ti na nic.
A, konečně, když se do něčeho pustíš a zeptáš se tady, asi to nedostaneš na stříbrném tácku, ale určitě tě postrčíme blíž k výsledku a přiučíš se taky něco.