Měření elektronek
Moderátor: Moderátoři
Měření elektronek
Dobrý den všem
Nějakou dobu se zabývám stavbou různých elektronkových aparátků a samozřejmě jsem pocítil nutnost různých měření.
Ale nikde jsem zatím nenašel knihu či jiný zdroj informací,který by uspokojivě řešil vše co by mne zajímalo.
Pokud tedy máte k dispozici knihy či časopisy kde jsou kapitoly,články zaobírající se těmito měřeními,teorií,přípravky a přístroji - sem s nimi prosím.
..ať už se jedná o statická měření,měření v zapojení,porovnávání elektronek,měření frekvenčních charakteristik,nf rozmítače pro měření a zobrazování na osciloskopu - prostě vše co by pomohlo ucelit toto téma a poskytlo náhled na všechny možné způsoby měření a testování za pomoci ať už továrních tak ubastlených měřáků a přípravků.
Děkuji : )
Nějakou dobu se zabývám stavbou různých elektronkových aparátků a samozřejmě jsem pocítil nutnost různých měření.
Ale nikde jsem zatím nenašel knihu či jiný zdroj informací,který by uspokojivě řešil vše co by mne zajímalo.
Pokud tedy máte k dispozici knihy či časopisy kde jsou kapitoly,články zaobírající se těmito měřeními,teorií,přípravky a přístroji - sem s nimi prosím.
..ať už se jedná o statická měření,měření v zapojení,porovnávání elektronek,měření frekvenčních charakteristik,nf rozmítače pro měření a zobrazování na osciloskopu - prostě vše co by pomohlo ucelit toto téma a poskytlo náhled na všechny možné způsoby měření a testování za pomoci ať už továrních tak ubastlených měřáků a přípravků.
Děkuji : )
V době, kdy éra elektronek kulminovala, byly obvodové simulátory nejspíš v plenkách a tak simulační modely od výrobců samozřejmě nejsou k dispozici. Jsou ale nadšenci, kteří je dodatečně rekonstruují a jejich práce může posloužit jako jeden ze zdrojů poznání. Celkem zajímavá stránka jednoho takového kořena je tu:
http://www.normankoren.com/Audio/Tubemo ... wEquations
http://www.normankoren.com/Audio/Tubemo ... wEquations
ferdislav << porovnávání charakteristik elektronek je popsáno například v návodu pro BM370, kapitola 10. Měření charakteristik elektronek je popsáno například v knize Osciloskop, G.Tauš, strana 314, 315. Zobrazení křivky strmosti pak na straně 320.
Co se týče frekvenčních vlastností, tak se u elektronek spíš než frekvenční charakteristika (protože ta je závislá na konkrétním zapojení) udávají mezielektrodové kapacity. Pro posouzení frekvenčních vlastností pak zejména kapacita Cg1/k a Ca/g1. Změřit je nebude snadné, protože u triod bývají řádu jednotek pF a u vf pentod bývá Ca/g1 řádu setin pF. Z amatérsky dostupné techniky byste mohl zkusit BM311G, přesnost rozlaďovacího kondenzátoru je +-0,15 pF a chce to taky stabilní a jakostní stíněnou cívku. Ale v tomto se celkem můžete spolehnout na katalog.
Dále se udává ztrátový odpor, spíš bych řekl vstupní impedance g1 na vf, ta bývá jednotky až desítky kohmů. Na to potřebujete nejlépe měřič činitele ztrát, například BM271 nebo lepší.
Pro některé aplikace, například pro 1. stupeň v RC generátorech, je třeba vybírat elektronku s co nejmenším proudem g1. Závisí na tom zkreslení výstupního signálu. To můžete měřit například pomocí BM518 s proudovým rozsahem od 3 nA.
Nakonec byste mohl zkusit měřit šumové vlastnosti, ale to chce jednak generátor šumu a mV-metr s kvadratickou detekcí a pak tu elektronku nejlépe měřit na místě vstupního zesilovače v přijímači. Popis, jak se to dělá, najdete například v návodu pro BM380.
Co se týče frekvenčních vlastností, tak se u elektronek spíš než frekvenční charakteristika (protože ta je závislá na konkrétním zapojení) udávají mezielektrodové kapacity. Pro posouzení frekvenčních vlastností pak zejména kapacita Cg1/k a Ca/g1. Změřit je nebude snadné, protože u triod bývají řádu jednotek pF a u vf pentod bývá Ca/g1 řádu setin pF. Z amatérsky dostupné techniky byste mohl zkusit BM311G, přesnost rozlaďovacího kondenzátoru je +-0,15 pF a chce to taky stabilní a jakostní stíněnou cívku. Ale v tomto se celkem můžete spolehnout na katalog.
Dále se udává ztrátový odpor, spíš bych řekl vstupní impedance g1 na vf, ta bývá jednotky až desítky kohmů. Na to potřebujete nejlépe měřič činitele ztrát, například BM271 nebo lepší.
Pro některé aplikace, například pro 1. stupeň v RC generátorech, je třeba vybírat elektronku s co nejmenším proudem g1. Závisí na tom zkreslení výstupního signálu. To můžete měřit například pomocí BM518 s proudovým rozsahem od 3 nA.
Nakonec byste mohl zkusit měřit šumové vlastnosti, ale to chce jednak generátor šumu a mV-metr s kvadratickou detekcí a pak tu elektronku nejlépe měřit na místě vstupního zesilovače v přijímači. Popis, jak se to dělá, najdete například v návodu pro BM380.
Taxi ji třeba sám i vyrob: http://www.dailymotion.com/video/x3wrzo ... riode_techferdislav píše: mimochodem... já onu baňku se vším co k ní patří považuji za jeden z nejkrásnějších technických vynálezů "naší" doby...
cosi mne k ní táhne,rád s ní pracuji a proto se chci dozvědět co možná nejvíce : )
Honza - kokúň
__________________________
Žádný učený z nebe nespadl, ale pitomce jako by shazovali
__________________________
Žádný učený z nebe nespadl, ale pitomce jako by shazovali
-
- Příspěvky: 3886
- Registrován: 06 kvě 2007, 02:00
- Bydliště: Zlín
- Kontaktovat uživatele:
Oživím staré vlákno... chtěl bych do vf dílu lampového televizoru vybrat ze zásob co nejlepší elektronky. Charakteristiky si změřím, ale nevím, jak zjistit šum. Nepotřebuju změřit absolutní hodnoty, stačí mi vybrat z více kusů ten nejlepší. Jaká je na to vhodná metoda? Citlivý zesilovač s vf voltmetrem? Díky.
Zdar, nějaká teorie je tady: http://dalmura.com.au/projects/A%20stud ... rcuits.pdf
Osobně mám za to, že nejsnadnější bude otestovat lampy přímo "v boji" tak, že je budete postupně měnit a ponecháte tam tu, u které bude obraz s nejmenším zrněním a zvuk nejčistější. Funkci měřicího přístroje tak splní TV.
Osobně mám za to, že nejsnadnější bude otestovat lampy přímo "v boji" tak, že je budete postupně měnit a ponecháte tam tu, u které bude obraz s nejmenším zrněním a zvuk nejčistější. Funkci měřicího přístroje tak splní TV.