Bouřka
Moderátor: Moderátoři
Bouřka
Zdravím všechny,
Chystám se dát na střechu pětimetrovou anténu "bílou hůl", takže riziko zasažení bleskem značně vzrozte, vrcholek antény se dostane na úroveň nejvyšších hromosvodů okolních domů a místní krajina má tvar pánve, takže takovej pěknej deskovej kondenzátor. Hromosvod jsem sice ještě neměřil, ale vzhledem ke 3 svodům na spíš menším baráku a trvale vlhkýmu podloží ho tipuju tak do 5 Ohmů.
K věci: Když do toho flákne a všechny kabely ze stožáru budou odpojeny, jaké napětí na kabelech můžu čekat? (abych ty spoje udělal dost daleko od všeho vodivýho) Při kladném blesku tam poteče až 300kA, což by šlo do megavoltů, ale vzhledem k obloukovému šíření i v zemi nejspíš ohmův zákon platit nebude.
(Na škody při připojených kabelech se neptám, už jsem to viděl)
Díky
Chystám se dát na střechu pětimetrovou anténu "bílou hůl", takže riziko zasažení bleskem značně vzrozte, vrcholek antény se dostane na úroveň nejvyšších hromosvodů okolních domů a místní krajina má tvar pánve, takže takovej pěknej deskovej kondenzátor. Hromosvod jsem sice ještě neměřil, ale vzhledem ke 3 svodům na spíš menším baráku a trvale vlhkýmu podloží ho tipuju tak do 5 Ohmů.
K věci: Když do toho flákne a všechny kabely ze stožáru budou odpojeny, jaké napětí na kabelech můžu čekat? (abych ty spoje udělal dost daleko od všeho vodivýho) Při kladném blesku tam poteče až 300kA, což by šlo do megavoltů, ale vzhledem k obloukovému šíření i v zemi nejspíš ohmův zákon platit nebude.
(Na škody při připojených kabelech se neptám, už jsem to viděl)
Díky
Když všechno selže, přečti návod.
- pavoucisit
- Příspěvky: 176
- Registrován: 02 lis 2008, 01:00
- Bydliště: Havířov
Použij třeba http://www.saltek.eu/cz/files/vyrobky/HX-090%20N50.pdf Samozřejmě musí být hromosvodná soustava v pořadku.
myslím, že platit bude ! fyzika nejde ochcat . . .kybler píše:Při kladném blesku tam poteče až 300kA, což by šlo do megavoltů, ale vzhledem k obloukovému šíření i v zemi nejspíš ohmův zákon platit nebude
podle jednoduchého výpočtu tam bude na 5 Ohmech a při 300 kA asi 1,5 milionu Voltů !
- Přílohy
-
- bourka.png
- (5.53 KiB) Staženo 56 x
1,5 milionu Voltů tam může být, ovšem snad jen oproti rozlehlé distribuční síti, která bude zasahovat i mimo potenciálovou jámu která se při úderu blesku kolem domu vytvoří.
Krásně je to vidět na případu Jizerka duben 2008: http://www.kniska.eu/kniska/clanky/jizerka
Takže nejlepší je odstřihnout distribuční síť a mít vlastní ostrov, potom nebude rozdíl potenciálů a v pokoji nebudou lítat blesky mezi zásuvkami a kabely od antén
Krásně je to vidět na případu Jizerka duben 2008: http://www.kniska.eu/kniska/clanky/jizerka
Takže nejlepší je odstřihnout distribuční síť a mít vlastní ostrov, potom nebude rozdíl potenciálů a v pokoji nebudou lítat blesky mezi zásuvkami a kabely od antén
Vedení k baráku je taktéž vzduchem, nejradši bych jim na nulák udělal z mýho hromosvodu nejkratší cestou odbočku a hned za to vrazil mezi ten nulák a fáze pořádně silnou varistorku, ať se ty potenciály srovnaj. To by ale asi legislativně neprošlo a v případě zásahu by nejspíš byli sousedi dost nas**ní.
Když všechno selže, přečti návod.
Zemní odpor pěti ohmů je snad něco jiného, než impedance jímače na střeše a jeho tří svodů? Při zásahu blesku sice může rázová vlna dosáhnout stovky kiloampér, ale úbytek napětí dle Ohmova zákona Vám vznikne především na styku mezi zakopaným zemničem a zemí. To znamená, že nejbližší okolí zemniče (včetně chráněné budovy) při zásahu bleskem, bude mít proti vzdálenějším předmětům v terénu podstatně vyšší napětí. Jakoby se zemní potenciál (budovy) kolem zemniče, vzhledem ke vzálenějšímu okolí "zhoupl". Tady bych se spíše bál, aby nevznikl příliš velký potenciál mezi vodiči do chráněné budovy zvenčí vstupující (NN síť, telefon atd) a zařízením budovy, u které se při zásahu blesku popisovaným způsobem "zhoupne" zemní potencíál. Ovšem i toto již lze řešit - několikastupňovými přepěťovými ochranami.
No nevím, nerad bych ti radil, ale nejlepší bude pozvat nějakého odborníka, který se hromosvody zabývá. Sice to v první chvíli nebude nejlevnější řešení, ale z dlouhodobého hlediska to levněji vyjde (případný požár, zničení elektroniky...).
Já osobně věci kterým nerozumím a které můžou zabíjet svěřuju odborníkům (např. zapojení plynu).
Já osobně věci kterým nerozumím a které můžou zabíjet svěřuju odborníkům (např. zapojení plynu).
Ohmův zákon sice platit bude pořád, ale v případě bleskosvodu moc neřekne. Bleskový výboj je vf proud a tak se značně uplatňuje indukčnost svodu. I indukčnost přímého vodiče hraje roli. Díky tomu může například vzniknout přeskok skrze konstrukci střechy, jestliže se svod ze střechy zahýbá kolem podbití ke stěně. Zde jsou pak dány minimální vzdálenosti. Zkrátka, kromě samotného činného odporu svodu a uzemění hraje roli i jeho geometrie. Megavoltové úbytky na svodu nevzniknou, to by paralelně ke svodu vznikl i další výbojový kanál, který napětí omezí.
Na Hillem doporučeném fóru jsem kdysi rozjel diskusi o možné ochraně sedmimetrového vertikálu na rodinném domku. Rozumná varianta neexistuje, jedině postavit anténu na samostatně stojící stožár mimo dům. Pozval jsem si tedy projektanta hromosvodů a chtěl jsem řešení od něj. Po dlouhé diskusi navrhnul hřebenovou soustavu s tím, že prostě anténa bude předpisově stožárem spojena se soustavou. Víc se pro to asi udělat nedá. Při odchodu z ham shacku odpojuji všechny anténní svody od zařízení a vypínám přívod el. proudu.
Při přímém zásahu blesku do antény ti asi nevydrží žádná elektronika v domě, ty normy pro obytné budovy jsou navrženy z hlediska ohrožení osob a podle nějaké statistiky, kde se porovnává riziko a ekonomičnost ochrany.
http://fei1.vsb.cz/kat420/vyuka/Bakalar ... em-CSN.pdf
Ochrana při přímém zásahu blesku je možná a funguje, jak je vidět v praxi na leteckém provozu, ale požadované hodnoty uzemnění jsou někde jinde! http://www.oos.army.cz/cos/cos/173005.pdf
To riziko zvýšeného nebezpečí úderu blesku při vztyčení antény v ploché krajině by se asi dost špatně nějak matematicky vyjadřovalo, protože nikdo nemá dost údajů pro matematické modelování, třeba vodivost podloží a vodivost atmosféry po x proběhlých výbojích ve vzdáleném okolí, kter závisí na vlhkosti, teplotě, poloze mraků které vytvářejí ionizované kanály, intenzitě a směru větru...
Projektanti v posledních letech nabízejí zlepšenou ochranu prostoru před účinky blesku separátními bleskosvody s aktivním (napájeným) jímačem, ale podle rozporuplných diskusí jim taky ne každý věří.
http://fei1.vsb.cz/kat420/vyuka/Bakalar ... em-CSN.pdf
Ochrana při přímém zásahu blesku je možná a funguje, jak je vidět v praxi na leteckém provozu, ale požadované hodnoty uzemnění jsou někde jinde! http://www.oos.army.cz/cos/cos/173005.pdf
To riziko zvýšeného nebezpečí úderu blesku při vztyčení antény v ploché krajině by se asi dost špatně nějak matematicky vyjadřovalo, protože nikdo nemá dost údajů pro matematické modelování, třeba vodivost podloží a vodivost atmosféry po x proběhlých výbojích ve vzdáleném okolí, kter závisí na vlhkosti, teplotě, poloze mraků které vytvářejí ionizované kanály, intenzitě a směru větru...
Projektanti v posledních letech nabízejí zlepšenou ochranu prostoru před účinky blesku separátními bleskosvody s aktivním (napájeným) jímačem, ale podle rozporuplných diskusí jim taky ne každý věří.