Neznámý zdroj 5V/30A, 5V/2A,12V/4A,15V/1A a 18V/1,5A
Moderátor: Moderátoři
Jestliže parametrům 50V při 40A říkáš "jenom" nebo "stačí", tak vězíš v omylu. Postavit úspěšně takový zdroj si může troufnout jen zkušený elektronik.
Jedná se prakticky o svářecí invertor (s napěťovou regulací navíc) a vypadá možná jednoduše na papíře ale oživení není jednoduché a vývoj taky ne.
Takových hlučných prskanců při tom zažiješ ještě spoustu a taky tě to trochu pokope.
Pro začátek to prostě není dobrá cesta. Zničíš spoustu materiálu. Máš aspoň osciloskop? Bez něj to nepůjde.
Jednodušší schéma takového zdroje neexistuje. Leda klasické trafo a 2 nebo 4 diody. Což by ti na pohon medometu asi stačilo.
Jedná se prakticky o svářecí invertor (s napěťovou regulací navíc) a vypadá možná jednoduše na papíře ale oživení není jednoduché a vývoj taky ne.
Takových hlučných prskanců při tom zažiješ ještě spoustu a taky tě to trochu pokope.
Pro začátek to prostě není dobrá cesta. Zničíš spoustu materiálu. Máš aspoň osciloskop? Bez něj to nepůjde.
Jednodušší schéma takového zdroje neexistuje. Leda klasické trafo a 2 nebo 4 diody. Což by ti na pohon medometu asi stačilo.
sadamish píše:Když si stavím zdroj, nebudu si dělat nějaký malý o výkonu 100W.
...
Jinak asi nebudu stavět tak výkonný, mám trafo s průřezem stř. sloupku 3,5cm2.
Pokud je to železo a na frekvenci 50Hz, pak možná, na desítkách kHz a s feritovým jádrem to ale klidně přenese několik stovek W...Vojta7 píše:=12,25 VA...
Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...
A kutilmile - nelituju tě !!!
A kutilmile - nelituju tě !!!
Jasně že mohl. Ale optimální to asi není. Blbě se to chladí. Je lepší použít větší jádro.
Tady to jeden udělal a slepil 4 kusy:
http://ludens.cl/Electron/PS40/PS40.html
Z toho tvého československého zdroje by se dala s úspěchem použít bedna a možná některé chladiče. Snad ještě některé elyty, nebýt toho, že jsi z nich udělal zábavnou pyrotechniku.
Ostatní součástky budou zastaralé s mizernými parametry (pomalé a na malé napětí) v porovnání s dnešními výrobky. A jestli jádro není z hmoty H21(což asi není) tak i jádro je ti k ničemu.
Tady to jeden udělal a slepil 4 kusy:
http://ludens.cl/Electron/PS40/PS40.html
Z toho tvého československého zdroje by se dala s úspěchem použít bedna a možná některé chladiče. Snad ještě některé elyty, nebýt toho, že jsi z nich udělal zábavnou pyrotechniku.
Ostatní součástky budou zastaralé s mizernými parametry (pomalé a na malé napětí) v porovnání s dnešními výrobky. A jestli jádro není z hmoty H21(což asi není) tak i jádro je ti k ničemu.
Hm, všeky majú sivú farbu
Tu si stiahni katalóg feritov fonox z Pramet Šumperk. Ten katalóg je určite z pozdnejšej doby ako tie jadrá zo zdroja. V tom čase sa už E jadrá nerobili z H12.
Niektorý parameter by sa dal odmerať. Napr. "Resistivity" 1 Ohmmeter versus 3 Ohmmeter, alebo "Curie temperature" 160°C versus 200°C pre H12 versus H21.
Tu si stiahni katalóg feritov fonox z Pramet Šumperk. Ten katalóg je určite z pozdnejšej doby ako tie jadrá zo zdroja. V tom čase sa už E jadrá nerobili z H12.
Niektorý parameter by sa dal odmerať. Napr. "Resistivity" 1 Ohmmeter versus 3 Ohmmeter, alebo "Curie temperature" 160°C versus 200°C pre H12 versus H21.
Bez znalosti vlastností materiálu (feritu) sa to nedá vypočítať. Či už pracovná frekvencia, počty závitov, sýtenie, výkon, straty závisia od takej maličkosti ako typ feritu, a jeho fyzikálne rozmery.
Jeden stratí magnetické vlastnosti pri 160°C, ten lepší(H21) s takou teplotou ešte nemá problém. Ku takej teplote sa pri takom výkone o akom uvažuješ vo vnútri masívnejšieho jadra ľahko priblížiš . Napríklad.
Jeden stratí magnetické vlastnosti pri 160°C, ten lepší(H21) s takou teplotou ešte nemá problém. Ku takej teplote sa pri takom výkone o akom uvažuješ vo vnútri masívnejšieho jadra ľahko priblížiš . Napríklad.
Já jsem myslel, že udělám budič s UC3845.
Výkonovou část jsem chtěl zapojit tak jak je vedle výpočtů.
Výpočty za mě provedl internet, teda alespoň myslím.
Výkonovou část jsem chtěl zapojit tak jak je vedle výpočtů.
Výpočty za mě provedl internet, teda alespoň myslím.
- Přílohy
-
- kalkul.jpg
- calc
- (129.66 KiB) Staženo 76 x
Qc2
Začiatok je dobrý, ale doteraz ten výpočet nemá nič spoločné s reálnymi materiálmi trafka a indukčnosti v súvislosti s požadovaným prenosom energie. Tie reálne parametre sa veľmi, ale veľmi líšia od ideálnych. To ako dlho sa trafko chová ako trafko či indukčnosť ako indukčnosť pri určitom napätí závisí od poznania vlastností jadra a neprekročenia istých obmedzení.
To trafo bude musieť mať okrem pomeru N1/N2 de facto aj počty závitov s čím súvisí sýtenie, správnu indukčnosť-aby sa jadro nepresycovalo. To platí aj o indukčnosti L.
Ak sa tieto a mnohé ďalšie parametre neurčia dobre životnosť zdroja sa môže počítať na 10...20...40 mikrosekúnd.
To trafo bude musieť mať okrem pomeru N1/N2 de facto aj počty závitov s čím súvisí sýtenie, správnu indukčnosť-aby sa jadro nepresycovalo. To platí aj o indukčnosti L.
Ak sa tieto a mnohé ďalšie parametre neurčia dobre životnosť zdroja sa môže počítať na 10...20...40 mikrosekúnd.