mtajovsky píše:Na tohle se dodporučuje právě nenáročná 6F32 (EF95). Vystačí si i s anodovým napětím 50V, které se získá zdvojením z trafa 220/24 - 2W.
Jako ekvivalent 6F32 taky 6Ž1P http://www.ges.cz/sheets/6/6z1pev.pdf
Paradoxně nemám ani jedinou EF80 z TV mf, které se všude válely, akorát pár těch heptalových špuntů.
Ten mřížkový odpor paralelně k laděnému obvodu má tu vlastnost, že neodpojí stejnosměrně g1 do luftu během přepínání a nebo, jak se občas řeší, přehazování cívek nebo celých LO v nějakém soklu, aby se obešla nutnost slušného vf přepínače.
V zapojení pracuje prakticky kazda pentóda. Overoval som EF22, EBF89, 6F32, ECH81 v pentodovom zapojeni heptódy, PCF82 s miernym podžhavením, dokonca aj ECL82. Prajem veľa radosti pri "opetovnom oživení starých elektróniek". Prijímač pracuje v rozsahu DV na stanici radiožurnál. Rozsah SV je zodpovedne rušený a slovenčina na rozsahoch s am moduláciou neexistuje, akoby ani nebola. Vďaka aspom za české vysielače.
S bateriovymi elektronkami moc skusenosti nemam. Vzdy mi nejaksi vadilo filtrovanie zhaviaceho napetia pri priamo zhavenej katode a bateriove napajanie, v tom case monoclankom, som nepouzival. Ale urcite v zapojeni funguju aj bateriove elektronky, len treba brat ohlad aj na ich malu strmost a nasadzovanie spetnej vezby.
Bateriové elektronky jsou už tak od přírody na dvě věci... i když si Dráťák bude myslet něco jiného.
Ta 3L31 by se dala snad ještě přemluvit k troše emitování, tak 1W by se z ní mohl dostat, když máš tu absenci slovenských vysílačů pro AM přijímače.
Mozem len suhlasit, ze bateriove elektronky su specificke a vyzaduju specialne konstrukcie. Boli vo svojej dobe vyuzivane ako riesenie do prenosnych zariadeni napajanych z baterii, lebo nebolo nic ine. Prichodom tranzistorov boli v prenosnych zariadeniach okamzite nahradene.
Pre bastlenie s elektronkami ich nedoporucujem pouzivat. V uvadzanej "dvojlampovke" doporucujem racej si zaobstarat EF80, 6F32 a podobne. U starsich radioamaterov je ich urcite dostatok, ved boli pouzivane v ceskoslovenskych tv. prijimacoch cca 20 rokov. Urcite by nemal byt problem ani s peticami.
...na obrázku je opravdu audion, NE VF ZESILOVAČ s krystalkou!...nevím, jak někteří zde došli k tomu, že v uvedeném schématu nedochází k mřížkové detekci. Dochází! Z vf obvodu je signál veden skrze kondenzátor na první mřížku. Kladná půlvlna nabije mřížku kladně- jenže se emisí elektronů z katody náboje vzájemně ruši. Záporná půlvlna nabíjí mřížku záporně, a tím vyvolává změnu anodového proudu. Záporný náboj na mřížce ale zůstává a proto je nutno jej odvést pryč, dříve než dorazí na mřížku další záporná půlperioda. K tomu slouží mřížkový odpor o hodnotě 1 –2 Mohm. -Tedy se vysvětluje i hodnota 1M odporu v mřížce, není daná rozhodnutím konstruktéra, hodnota svodu je definovaná, aby mohla být mřížková detekce vůbec funkční. Ten kdo zná princip mřížkové detekce to ví. ..a ví i to, že pokud je odpor připojen paralelně ke kondenzátoru, tak jen proto, aby jej přemostil a učinil vodivým pro stejnosměrný náboj- svod pak odvádí náboj mřížky k zemi skrze vinutí cívky. Pro vf zesilovač by hodnota mřížkového odporu byla řádově v desítkách kiloohmů a vytvářela by mřížkové předpětí - katoda by nebyla na zem připojena přímo, ale přes odpor. Velikost změny proudu anody je daná velikostí amplitudy vstupního signálu - je zde řeč o AM modulaci, a tím pádem je na anodě k dispozici i NF signál. k čemu je na obrázku trafo a dioda není zcela jasné..protože to co je na obrázku bude fungovat i pokud do anody místo primáru trafa zapojíte vysokoimpedanční sluchátka. Ale protože audion částečně zesiluje i vf signál a ten se na anodu tím pádem také dostává, je možné, že ferit přenáší více vf než nf..a pak to diodu snese...Pokud tam bude trafko na železe, třeba jako převod impedancí.. - do sekundáru rovnou sluchátka! Potenciometr na obrázku slouží k řízení zesílení elektronky a tím je řízená i velikost zpětné vazby. Pokud je vazba tažená z katody, moc možností řízení vazby není.
mnoo..máme zde mřížkovou detekci..máme zde zpětnou vazbu, máme zde zesílení - Je to tedy audion!
Radek 7, dakujem za prispevok a neda mi dat vam za pravdu. Je to skutocne AUDION, ako pisete. Overil som funkcnost tym, ze som odstranil diodovu detekciu a nf. signal z feritoveho sirokopasmoveho trafa som cez vezebny kondenzator priviedol priamo do nf. zosilovaca a ono to hra tak isto ako s diodovou detekciou. Feritive trafo teda prenasa jak vf. signal, tak nf. signal z anody pentody.
Musim sa priznat, ze k zapojeniu som dospel intuitivne, bez teoretickeho rozmyslania. Jednoducho do klasickeho audionu som zaradil sirokopasmove feritove trafo, ktore bolo po ruke a zapojil diodovu detekciu a odvtedy pocuvam na DV stanicu radiozurnal.
Este poznatok. Prijimac s feritovym trafom cca 2x39mH hra podstatne kvalitnejsie ako klasicky audion, t.j. vykonejsie a hlavne bez hvizdov. Zrejme trafo plni aj funkciu tlmivky.
Este raz doporucujem zapojenie overit a zazit trochu potesenia s elektronkami.
