zapalovací cívka
Moderátor: Moderátoři
zapalovací cívka
Funkce zapalovací cívky je mě známá, z pohledu přenosu el.energie z prím.do sek. při rozpojení kladného napětí.Otázka zní.Dojde k takovému přenosu do sek.i v případě,že bude současně rozpojen i záporný pol? Myslím že by v tomto případě nemohlo dojít k přenosu ener.do sek.
Ta energie se nemá kam ztratit a hodí to jiskru na obou (nebo všech třech) koncích, protože není takový vypínač, jehož kontakty bys tak rychle utrhl na větší, než přeskokovou vzdálenost.
Jinak řečeno - obvod se uzavře výbojem přes jiskřiště a kontakt, který je pomalejší nebo je jen blíž. Když se neuzavře zemí přímo, tak přes zdroj, jehož napětí je ve srovnání s napětím indukovaným na cívce zanedbatelně malé.
Takto se například vypálí vodivé cestičky ve víčku rozdělovače, když je vadný některý kabel ke svíčce - obvod se uzavřít musí a tedy k výboji dojde tam, kde si najde nejsnadnější cestu.
Jinak řečeno - obvod se uzavře výbojem přes jiskřiště a kontakt, který je pomalejší nebo je jen blíž. Když se neuzavře zemí přímo, tak přes zdroj, jehož napětí je ve srovnání s napětím indukovaným na cívce zanedbatelně malé.
Takto se například vypálí vodivé cestičky ve víčku rozdělovače, když je vadný některý kabel ke svíčce - obvod se uzavřít musí a tedy k výboji dojde tam, kde si najde nejsnadnější cestu.
zajímavé odpovědi,ale uvedu konkrétní případ na kterém se nemužem zhodnout.Při demontáži dvojité zap.cívky u bezkontaktního zap.která bude pod napětí 12v odpojím konektor napájení a tuto cívku budu držet v ruce,zda dojde ke kopnutí.jak jsem psal v uvodu rozpojí se plus i mínus současně,nikoliv jenom plus.
Ta energie "naakumulovaná" před odpojením do magnetickýho toku v magnetickým obvodu se musí po přerušení obvodu někam vybít. Pokud nebude odtékat ze sekundárního vinutí formou proudu tekoucího výbojem na jiskřišti, bude se na sekundárním vinutí navyšovat napětí až do okamžiku, kdy překročí hodnotu průrazného napětí na nejslabším místě všech izolací - a je jedno, jestli to bude uvnitř mezi závity vinutí, nebo někam do vnějšího prostoru (například na obal). Touto cestou se obvod vn cívky vyzkratuje = uzavře se cestou s nejmenším dosažitelným odporem. Ta energie se jednoduše nikam neztratí, ale najde si cestu jinudy - a pokud budeš tenhle postup opakovat, to nejslabší místo izolace se natolik naruší, že tam bude svod trvale. Cívka pak přestane fungovat i v normálním připojeném stavu...
TO PLATÍ POKUD BYLA CÍVKA PŘED ODPOJENÍM +12V PROTÉKÁNA PROUDEM = BYLO DOSAŽENO NOMINÁLNÍHO MAGNETICKÉHO TOKU JÁDREM. Pokud byla cívka připojena pouze "jednopólově" tedy bez ukostření jen k +12V, k žádné indukci nedojde, protože elektromagnetická indukce potřebuje pro svůj vznik ZMĚNU PROUDU. Cívkou připojenou pouze k +12V neprotéká žádný proud, nemůže tedy vzniknout žádný magnetický tok jejím jádrem = při odpojení od +12V nedojde k žádné změně proudu = magnetického toku (teoreticky, prakticky tam poteče proud nabíjející vlastní vnitřní kapacitu cívky = ZANEDBATELNÝ) a tím tedy namůže dojít k žádné indukci.
TO PLATÍ POKUD BYLA CÍVKA PŘED ODPOJENÍM +12V PROTÉKÁNA PROUDEM = BYLO DOSAŽENO NOMINÁLNÍHO MAGNETICKÉHO TOKU JÁDREM. Pokud byla cívka připojena pouze "jednopólově" tedy bez ukostření jen k +12V, k žádné indukci nedojde, protože elektromagnetická indukce potřebuje pro svůj vznik ZMĚNU PROUDU. Cívkou připojenou pouze k +12V neprotéká žádný proud, nemůže tedy vzniknout žádný magnetický tok jejím jádrem = při odpojení od +12V nedojde k žádné změně proudu = magnetického toku (teoreticky, prakticky tam poteče proud nabíjející vlastní vnitřní kapacitu cívky = ZANEDBATELNÝ) a tím tedy namůže dojít k žádné indukci.
Naposledy upravil(a) EKKAR dne 10 zář 2012, 14:29, celkem upraveno 1 x.
Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...
A kutilmile - nelituju tě
!!!
A kutilmile - nelituju tě
![Mr. Green :mrgreen:](./images/smilies/icon_mrgreen.gif)
![Mr. Green :mrgreen:](./images/smilies/icon_mrgreen.gif)
Klidně si můžeme předtavit, že kontakty se rozepnou nekonečnou rychlostí a najednou je místo krátkého spojení nekonečno. Z cívky se ale nestane permanentní magnet, indukčnost cívky se sice bude snažit udržet původní hodnotu proudu, ovšem přes nekonečný odpor by to dokázalo jen nekonečné napětí. Nárůst napětí ale přibrzdí parazitní kapacity vinutí, ani ten tedy nebude nekonečně krátký. Výsledkem budou tlumené kmity rezonančního obvodu, s počáteční amlitudou snad v desítkách kV, ale rychle klesající. A hmoty nebo povrchy, kterých napěťová pevnost nedokáže vzdorovat těm první špičkám, holt část náboje propustí, a tím se napomůže i tomu tlumení kmitů.
K indukci dojde, protože energie magnetického pole v cívce, doteď udržovaná protékajícím proudem, se musí někam uklidit, čili změnit v jiný druh energie, při zániku magnetického pole.
Pravda ale je, že tímto způsobem si koleduješ o vznik mezizávitových zkratů v cívce, protože v ideálním případě, když odpojíš dostatečně rychle, dojde k průrazu izolace vinutí uvnitř pouzdra cívky, jak píše Bernard. Teoreticky.
Prakticky to cívka obvykle přežije, protože sotva vytáhneš ten konektor tak rychle, aby se indukovaná napěťová špička nespotřebovala zajiskřením právě rozpojovaných kontaktů, případně se vyzáří jako tlumené kmity a v kovovém pouzdru se změní v teplo. A pak: izolace v cívce by měla být dimenzovaná na to, aby vydržela špičku vzniklou při přerušeném kabelu nebo spadlé fajfce se svíčky.
Nezáleží totiž na tom, na které části vinutí se ta energie spotřebuje: je to autotrafo a na něm dochází k transformaci napětí, tedy i indukovaných špiček.
Pravda ale je, že tímto způsobem si koleduješ o vznik mezizávitových zkratů v cívce, protože v ideálním případě, když odpojíš dostatečně rychle, dojde k průrazu izolace vinutí uvnitř pouzdra cívky, jak píše Bernard. Teoreticky.
Prakticky to cívka obvykle přežije, protože sotva vytáhneš ten konektor tak rychle, aby se indukovaná napěťová špička nespotřebovala zajiskřením právě rozpojovaných kontaktů, případně se vyzáří jako tlumené kmity a v kovovém pouzdru se změní v teplo. A pak: izolace v cívce by měla být dimenzovaná na to, aby vydržela špičku vzniklou při přerušeném kabelu nebo spadlé fajfce se svíčky.
Nezáleží totiž na tom, na které části vinutí se ta energie spotřebuje: je to autotrafo a na něm dochází k transformaci napětí, tedy i indukovaných špiček.
Chtìl jsem si otestovat "na stole" funkènost bìžné zapalovací cívky, pomocí standardního základního zapojení, ale pøekvapilo mì, že jiskra na VN výstupu mì nepøeskoèí pøi každém rozpojení primáru, ale jen nìkdy. (místo VN kabelu jsem mìl bìžný izolovanývodiè cca metr dlouhý - mùže to mít vliv? a napájel jsem to laboratorním zdrojem)
Ta cívka je pøitom funkèní, zkoušel jsem i jinou s podobným výsledkem. Lze to nìjak vysvìtlit?
Ta cívka je pøitom funkèní, zkoušel jsem i jinou s podobným výsledkem. Lze to nìjak vysvìtlit?