Hrnky, ventily, brzdy, prostě jen tak o autech (odděleno)
Moderátor: Moderátoři
Stejně bys nemohl hnilík použít v čistý formě, protože je příliš měkkej. V automotive i aeroprůmyslu se používá v podobě konstrukčních trubek i plechů tzv. "leteckej dural" = materiál komerčně označovanej jako "R7005" - slitina hnilíku, mědi a hořčíku s několika dalšími stopovými příměsemi (mangan a pod) pro případný zvýšení tvrdosti. Běžně dělá celohnilíkový kastle snad jedině Audi, určitý komponenty jsou z hnilíkový slitiny snad na každým sporťáku - minimálně kola, hlavy válců, sací trakty a pod...
Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...
A kutilmile - nelituju tě
!!!
A kutilmile - nelituju tě
![Mr. Green :mrgreen:](./images/smilies/icon_mrgreen.gif)
![Mr. Green :mrgreen:](./images/smilies/icon_mrgreen.gif)
DeLorean byl strašlivě těžký.
Před pár lety jsem se na to vyptával, a dostal jsem se k odpovědi, že nerez má horší mechanické vlastnosti, než jakých automobilky v současnosti dosahují u plechů na auta. Pozink, lak, a plastové štíty pomohou udržet auto při životě, než skončí první akumulátor, a někdy i druhý.
Některá auta mají v návodu napsáno, že každý rok (jaro) se musí podvozek zkontrolovat, a rezatá místa vybrousit a přelakovat. Naprostá většina majitelů to nedělá.
Před pár lety jsem se na to vyptával, a dostal jsem se k odpovědi, že nerez má horší mechanické vlastnosti, než jakých automobilky v současnosti dosahují u plechů na auta. Pozink, lak, a plastové štíty pomohou udržet auto při životě, než skončí první akumulátor, a někdy i druhý.
Některá auta mají v návodu napsáno, že každý rok (jaro) se musí podvozek zkontrolovat, a rezatá místa vybrousit a přelakovat. Naprostá většina majitelů to nedělá.
Sháním hasičák s CO2 "sněhový", raději funkční.
(Nemusí mít platnou revizi.)
(Celkově budu raději, když se to obejde bez papírů.)
(Nemusí mít platnou revizi.)
(Celkově budu raději, když se to obejde bez papírů.)
No pri sucasnom kapitalizme budre radi ze vam to vobec zinkuju...teda okrem nosnych casti. Ked uvazim ze obycajna ocel na vyrobu auta po osetreni rezistinom, farbou lakom vydrzi dajme tomu 5r kedy este karoseria bude mat vhodne vlastnosti + dalsich 5rokov ked sa zacne rozpadavat. tak z hladiska kapitalizmu je zbytocne zinkovat. tj cim skor kupit druhe.
Jenže to zinkování zaručuje stálost mechanických vlastností jak nosných profilů, tak potahovýho plechu. I drobná koroze snižuje pevnost a tím by se měnily vlastnosti struktur v momentě nárazu = auto by možná vyhovělo bezpečnostním požadavkům jako nový, ale už za dva-tři roky by to byla rakva na kolech. Ruku na srdce, spousta z nás viděla na silnicích vraky doslova slepený Gumoasfaltem nebo epoxidem a novinama, lákavě přelakovaný a nablejskaný jak psí kulky - a taky fotky (ti méně šťastní kolikrát i naživo) z nehod, kdy se takto poslepované kastle při nárazech rozlouply doslova jako lusk a absolutně nechránily lidi uvnitř. Uvědomme si, že to je dnešní hlavní úkol kastlí = pohltit deformací "naprogramovanou" při projektování co nejvíc energie případnýho nárazu, aby se "nevybila" na lidech uvnitř... A to zrezlej plech jednoduše neumí...
Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...
A kutilmile - nelituju tě
!!!
A kutilmile - nelituju tě
![Mr. Green :mrgreen:](./images/smilies/icon_mrgreen.gif)
![Mr. Green :mrgreen:](./images/smilies/icon_mrgreen.gif)
Vidím, že som založil zaujímavú tému. Dovolím si ešte raz sa opýtať, v čom by bolo horšie či problémovejšie plech pohliníkovať. Na Cín som odpoveď dostal v podobe škriabanca, Hliník (zušľachrený prímesami) by sa choval ako? Teda počítam, že niekto z tu sa vyskytujúcich snáď vidí do chem. vzťahov a vie to odhadnúť. Vďaka
V Beketovově řadě kovů (řada elektrochemických napětí kovů) je hliník o dvě místa více vlevo od zinku (Al má elektrochemický potenciál -1,66V, Zn má -0,763V, mezi nimi je mangan Mn s potenciálem -1,18V), tudíž se jeví jako reaktivnější než zinek. Se železem s elektrochemickým napětím -0,440V by pak ve vlhkém prostředí hliník dával galvanický článek s rozdílem potenciálů (-0,44V) - (-1,66V) = 1,22V, což by vedlo ke vzniku galvanického proudu a tím ke spolehlivé a rychlé destrukci "negativnějšího" kovu = hliníku.
Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...
A kutilmile - nelituju tě
!!!
A kutilmile - nelituju tě
![Mr. Green :mrgreen:](./images/smilies/icon_mrgreen.gif)
![Mr. Green :mrgreen:](./images/smilies/icon_mrgreen.gif)
- tomasjedno
- Příspěvky: 5634
- Registrován: 11 říj 2008, 02:00
- Bydliště: ZZ9 Plural Z Alpha
Není nerez jako nerez. Jsou pro tvrzení, že nerez má horší mechanické vlastnosti než obyčejný hlubokotažný plech, nějaké podklady? Myslím že hlavním důvodem je cena, automobilky stlačujou náklady co to jde a konzum funguje tak, aby si zákazník radši pořád dokola kupoval nové levné výrobky než jednou luxusní s vysokou užitnou hodnotou, protože na těch levných se trvale přiživuje doprava, výrobci energií.
Nerez je rozhodně křehčí, při stejné tloušťce materiálu se snáz zlomí než "černý železo". Z toho plyne, že se nedeformuje plasticky, ale lomem = je méně vhodný na deformační zóny.
Ty výfuky pokrývaný hnilíkem jsou ŠOPOVANÝ - hnilík se na ně nanáší žárovým naprašováním pomocí plazmovýho hořáku a do něj přisypávanýho hnilíkovýho prášku. Ocelový části se nejdřív povrchově upraví nějakou pasivační metodou (fosfátování a podobně) a na tuto vrstvu se našopuje tenká vrstvička hnilíku, která sama na vzduchu povrchově velmi rychle zoxiduje a dál už se nemění, zatímco i to napasivované železo by pokračovalo v nekontrolovatelné oxidaci. Povlak hnilíku přitom není přímo ve styku s holým chemicky neupraveným povrchem oceli. Kontaktu zamezuje právě ta fosfátová vrstva. Nevýhodou je větší drsnost povrchu - kdyby se to mělo používat na kastle pod lak, muselo by se používat daleko víc plniče pod výsledný lak = lakování by bylo dražší.
Ty výfuky pokrývaný hnilíkem jsou ŠOPOVANÝ - hnilík se na ně nanáší žárovým naprašováním pomocí plazmovýho hořáku a do něj přisypávanýho hnilíkovýho prášku. Ocelový části se nejdřív povrchově upraví nějakou pasivační metodou (fosfátování a podobně) a na tuto vrstvu se našopuje tenká vrstvička hnilíku, která sama na vzduchu povrchově velmi rychle zoxiduje a dál už se nemění, zatímco i to napasivované železo by pokračovalo v nekontrolovatelné oxidaci. Povlak hnilíku přitom není přímo ve styku s holým chemicky neupraveným povrchem oceli. Kontaktu zamezuje právě ta fosfátová vrstva. Nevýhodou je větší drsnost povrchu - kdyby se to mělo používat na kastle pod lak, muselo by se používat daleko víc plniče pod výsledný lak = lakování by bylo dražší.
Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...
A kutilmile - nelituju tě
!!!
A kutilmile - nelituju tě
![Mr. Green :mrgreen:](./images/smilies/icon_mrgreen.gif)
![Mr. Green :mrgreen:](./images/smilies/icon_mrgreen.gif)