Dobrý den všem,
chci se zeptat, podle čeho se volí feritový korálek
V tomto: www.atmel.com/Images/doc8226.pdf datasheetu je uvedeno na straně 16, že ho mám použít, ale není uvedená hodnota. Hledal jsem zde na forum, ale nic tu vysvětleno nebylo.
V amatérské praxi se volí nejspíš tak, že vezmeš co máš doma. To se získá tak, že se rozebere nějaké zařízení, které podobnou věc obsahuje.
Kdybys na to chtěl jít vědecky , tak v odkazech jsou rady, jak na to. Pak už stačí udělat patřičné pokusy a sehnat přesný materiál.
Než jsem našel odkazy, měl jsem na to dvě teorie o jakosti feritu.
1)Chtělo by to patrně ferit z kvalitní hmoty, která je podobná hmotě použité na výkonová trafa v chráněném zapojení. Tj. určené na desítky či stovky kHz. Spíše asi na vyšší kmitočty, než jsou použity v zapojení jako pracovní.
2) Má to zabránit vf kmitům, takže je možné, že jakostní ferit je spíše na závadu(?). Měl by mít ztráty.
Po letmém přečtení materiálů v odkazech stejně nevím, jak to je. Feritová perla se začne chovat s rostoucím kmitočtem taky trochu jako kondenzátor a může situaci ještě zhoršit.
Teoretická i praktická debata se určitě rozproudí.
Představa, že z toho leze rušení jen po napájení je trošku mimo. Musíš to posoudit celý jako komplex a taky to, na jaký kmitočty to má být vlastně účinný. V podstatě tak, jak je to nakreslený, je to k ničemu.
Pro moje oslovení klidně použijte jméno Zdeněk Správně navržené zapojení je jako recept na dobré jídlo.
Můžete vynechat půlku ingrediencí, nebo přidat jiné,
ale jste si jistí, že vám to bude chutnat[?]
No setkal jsem s názory, že to právě není vůbec jedno. Mohlo by to víc uškodit než pomoct. Takže stále nevím jestli tam mám dát nějaký náhodný nebo nic. Ale v celém obvodu budu mít dost blokujících kondenzátorů(VF), takže tu perlu asi vynechám.
Předpokládám, že to zkoušeli ve zkušebně a tam to smysl mělo (kvůli vyzařování), takže to tam museli nechat. Ty to ale použiješ jako součást svého zařízení, takže je to na Tobě, jak to ošetříš.
Pro moje oslovení klidně použijte jméno Zdeněk Správně navržené zapojení je jako recept na dobré jídlo.
Můžete vynechat půlku ingrediencí, nebo přidat jiné,
ale jste si jistí, že vám to bude chutnat[?]
Sakra a u USB se tomu asi nevyhnu :-/
Mohl by mi někdo princip zvolení feritové korálky vysvětlit na tomhle příkladu? Jde o FT232R datasheet:http://www.farnell.com/datasheets/1647396.pdf.
Tam jde o to, aby rušení, které vzniká v napájení toho FTDI švábu, nelezlo do kabelu a pak do vzduchu. Kondenzátory sice něco vyhladí, ale ne všechno a je potřeba vřadit do napájení nějakou "cívečku" která na vyšších kmitočtech bude mít rozumnou impedanci (cca stovky ohmů, až pár kilo) a velké ztráty (to aby to rušení nevyzářila, ale tratilo se v jádře). Pro ss proud tam ta indukčnost není "vidět" ale pro vf proud už je jednodušší cesta přes odrušovací kondenzátory než přes napájení.
Rozdíl mezi odrušovacím jadýrkem a materiály pro "funkční" cívky je právě v tom, že odrušovací se dělají tak, aby měly velké ztráty v jádře (nicméně, klasické cívky jdou použít pro odrušování, kdežto odrušovací jsou jen pro filtraci).
Súhlasím s tým, že zlým výberom feritu môžeš uškodiť.
Myslím si, že aj ferit má svoje parazitné prvky, ktorými je daná jeho rezonančná frekvencia. Ak ferit pracuje aj s frekvenciami, ktoré sú nad jeho rezonančnou frekvenciou, pre tieto frekvencie ferit už nie je induktívny, ale kapacitný člen.
Podobný príklad je práve blokovanie napájania hlavne číslicových obvodov kondenzátorom. Pri zlom výbere kondenzátora sa možu prejavovať viac jeho parazitné induktívne prvky (ak pracuje pri frekvenciách blízkych, alebo väčších ako je vlastná rezonancia použitého kondenzátora).
Citujem z knihy Metodika návrhu plošných spojů: ,,Použití vývodového kondenzátoru 100nF pro blokování císlicových obvodů muže být HRUBÁ NÁVRHÁRSKÁ CHYBA".
...
Náhradní obvod reálného kondenzátoru se neskládá pouze z kapacity, nýbrž má navíc svoji parazitní indukčnost a odpor (přívodu). Znamená to tedy, že se jedná o LCR obvod, který bude mít vlastní rezonancní kmitočet (self resonance) frez =1/vLC. Pro kmitočty pod vlastní rezonancí bude v impedanci kondenzátoru prevládat kapacitní složka a pro kmitočty nad vlastní rezonancí potom induktivní složka. Pri výberu vhodných blokovacích kondenzátoru tedy musíme sledovat práve katalogový údaj vlastní rezonance a používat vždy kondenzátory, jejichž vlastní rezonance je vyšší než nejvyšší kmitocet na plošném spoji, přičemž rozhodující není délka trvání impulzu či jeho perioda, nýbrž jejich násobky a dále kmitocty, odpovídající nábežným (1/ptr) a sestupným hranám (1/ptf).
Z obrázku je vidět, že vývodový keramický kondenzátor 100 nF má rezonanční kmitocet tak nízký, že jej nelze použít ani k blokování nejpomalejšího typu číslicového obvodu (CMOS).
