tomasjedno píše:Já neříkám, že neměříš s přesností postačující pro kalibraci spotřebitelských hodin (1x10e-6). Jenom jsem oponoval tvrzení, že měříš s přesností 1x10e-7 nebo ještě lepší.
S tou kalibrací pomocí TV se mi to nějak nezdá - dnes, kdy se, pokud vím, vysílá pouze digitálně, se synchronizační směs generuje až v přijímači. Přenášený stream MPEG-2 či MPEG-4 ji nepotřebuje. Ale třeba se pletu.
Mimochodem, dnešní TV s rozměrem obrazovky 800 mm jsou natolik zdigitalizované, že bys na obraze nepoznal, kdyby se např. řádková frekvence v přijímaném analogovém vysílání lišila od 15625 Hz klidně o 10%.....
.....Mimochodem, koupil jsem si taky od Conrada přijímač DCF77. Že já blbec jsem si o tom nepřečetl něco dřív - krátkodobý couralismus je úděsný (100 ms žádná míra), pro přímou synchronizaci kyvadla mechanických hodin je prakticky nepoužitelný.
Musím tvé představy o přesnosti TV signálu poněkud zkorigovat, ono se to totiž má poněkud jinak:
ano, stream MPEG může používat přenosovou rychlost obecně jakoukoli, která má pro daný datový tok smysl, nakonec ve zcela digitálním přijímači nejspíš skutečně nemusí být řádková ani snímková frekvence důležitá, záleží na použitém zobrazovači.
Nicméně v settopboxech a digitálních televizích s analogovým výstupem je bezpodmínečně nutné generovat řádkové impulsy po 64 us a snímkové po 20 ms s přesností a stabilitou dobrého krystalového oscilátoru kvůli vytváření signálu CVBS. A proč tak přesně?
Zkusím zjednodušit vysvětlení: barvonosný kmitočet se totiž v dekodéru PAL obnovuje pomocí krystalu 4,433MHz (přesněji 283,75*fř + 25 Hz), aby vůbec dekodér zasynchronizoval a otevřel chrominanční kanál. Tento kmitočet se na necelé 2us (vždy v době řádkového zatemnění, jakoby vlevo od viditelné části řádku) změní, aby se srovnala fáze barvonosné podle synchronizačního impulsu barvy, a základní kmitočet pak krystal udržuje po celou viditelnou část řádku, jinak se zleva doprava zvrhnou barvy.
Proto musí ve vysílaném signálu být kmitočet nosné barvy přesný a stabilní.
Těch 25Hz navrch je ofset, kterým se posunou maxima spektra modulovaného barvonosného signálu do mezer mezi maximy spektra signálu jasového, aby obě informace šly od sebe účinně oddělit a jasovou informaci nevyhodnotil dekodér jako barvovou.
Zpožďovací vedení v dekodéru "zdrží" modulovanou barvonosnou o 283,5 periody, ta čtvrtina v násobku řádkového kmitočtu zabraňuje vzniku rušivých svislých nebo šikmých proužků ve velkých barevných plochách (stejná fáze barvonosné se opakuje na stejném řádku až v každém čtvrtém půlsnímku). Potřebná přesnost zpožďovacího vedení pro spolehlivý a stabilní dekodér PAL je 63,9432517 us ±13ns, ale obvyklá tolerance vyrobených vedení se vešla do ±5ns.
Aby tedy z dekodéru barev vyšly co "nejhladší" barevné plochy bez žaluzií a jiných proužkových struktur, bez ozubení na šikmých barevných rozhraních a dalších rušivých jevů,
musí být bezpodmínečně barvonosná v pevném vztahu k řádkovému kmitočtu. Ten vztah jsem uvedl výše.
Vztah ke snímkové frekvenci je jasný - pro 625 řádků kreslených 25krát za sekundu je třeba řádková frekvence 15625 Hz a ta, jak výše uvádím, musí být v pevném poměru k barvonosnému kmitočtu. Protože se prokládají střídavě všechny liché a pak všechny sudé řádky, je snímková frekvence 50Hz.
Samozřejmě, z krystalu v settopboxu už to není taková přesnost a stabilita, jako z astronomických hodin, jimiž se synchronizoval modulátor pozemního analogového vysílání. Je srovnatelná s týmiž vlastnostmi hodin řízených krystalem 4,194304 MHz, ale stačí na to, aby spolehlivě zasynchronizoval dekodér PAL nejrůznější konstrukce (a že jich bylo a je!).
Ale už je to "jen" přesnost a stabilita lepších quartzek, ta původní televizní reference už v tom není.
Při propojení settopboxu a televize na úrovni signálů RGB samozřejmě ani tato přesnost není nezbytně nutná, ale dodržuje se právě proto, aby byl k dispozici i signál CVBS (vím o mnoha lidech, kteří koukají na televizi bez RGB vstupu, tedy by byli bez CVBS vyloženě v deli).
A k těm hodinám od Conrada: už jsem tu o tom psal - podle DCF77 má smysl kontrolovat a korigovat údaj hodin v určitém intervalu (digitální hodiny se korigují po 30 nebo 60 minutách, analogové nepravidelně v určitých polohách ručiček, jejichž časový údaj z DCF se asi nejsnadněji dekóduje a je jedno, jestli je zrovna 05:17 nebo 17:17).
Ukazuje se, že
přímá synchronizace v tak komplexní elektromechanické soustavě nebude asi to pravé ořechové,
konečně - v televizní technice, když už se tu o ní rozepisuji, se od ní uteklo okamžitě, jak byla technologicky zvládnutá synchronizace nepřímá pomocí kmitočtově fázového diskriminátoru a chybovým napětím řízené reaktanční elektronky, která dolaďovala sinus-oscilátor řádkového kmitočtu (vlastně v synchronním stavu šlo o smyčku PLL) - najednou se odolnost proti mnoha rušivým vlivům neskutečně zvýšila. V pozdější době se k tomu využívalo čítačů, jejichž stav se převedl na analogový údaj, který dolaďoval oscilátor s keramickým rezonátorem, přičemž dobu citlivosti, kdy očekává vnější synchronizační impuls, bylo možné ještě více zkrátit a tím se staly vnější rušivé vlivy prakticky zcela nezajímavými.
Tím míním, že bys měl uvažovat o "doladění" délky kyvadla jemně třeba jednou za minutu podle rozdílu mezi počtem načítaných kyvů a počtem za minutu požadovaným - tím vyloučíš rozptyl periody signálu z přijímače od Conrada. Kolik kyvů bude navíc, nebo kolik bude chybět, bude rozhodovat o tom, o kolik na další minutu posuneš těžiště čočky kyvadla nebo zkrátíš či prodloužíš závěs. Čítač pochopitelně nelze po té minutě nulovat, jen odečíst pevný minutový počet kyvů a podle tendence rozdílu, zda roste či klesá, zase upravit délku kyvadla.
Já vím, to je čistě analogová záležitost, takže krok odpovídající chybě jednoho kyvu a tlumení regulační smyčky bude potřeba doladit, i když ten krok lze z délky kyvadla spočítat. A v podstatě celá soustava bude postavená na tom, že stav čítače nesmí v okamžiku porovnání s minutovým impulsem z DCF zůstat trvale ani vyšší ani nižší, než předvolený, nanejvýše může dejme tomu co tři čtyři minuty dojít ke korekci střídavě do plusu a do mínusu.