Podle čeho zvolit feritový korálek (ferrite bead)?

Zpráva

Andrea · #31 Příspěvek od **Andrea** » 25 říj 2012, 21:38

Hlavně tím CMOS v grafech se myslí CMOS řada 4000.

Tomaskocz · #32 Příspěvek od **Tomaskocz** » 25 říj 2012, 21:48

sqad:Pokud píšeš odpověď mě, tak nic nepletu

S tím SMD jsem odpovídal forbidden-ovi tak jako Andrea.

#33 Příspěvek od **PavelFF** » 25 říj 2012, 23:49

A to si ještě představ, že i když dáš na plošňák bezvývodový SMD kondenzátor, tak k němu stejně musejí vést nějaké cestičky s nenulovou délkou. Může se stát, že se dostaneš na úroveň levé tabulky(s vývodovými kondenzátory) nebo to bude ještě mnohem horší. Ne každá deska je dělaná tak, že má jednu stranu rozlitou zem. Někdy jsou naopak rozvod napájení a země docela klikaté, slabé a dlouhé cestičky. A ne každý integráč má zem a napájení hned vedle sebe ale často je mají diagonálně v rozích pouzder. Tam ti ani SMD nepomůže.
A ještě jedna záludnost s kondenzátory je , že některé hmoty(dielektrika) použité na výrobu kondenzátorů jsou nevhodné na vyšší kmitočty(i kdyby neměly žádné vývody). Jsou to hmoty s obrovskou permitivitou. Ale ty se naštěstí nepoužívají pro kondenzátory s kapacitou pod 10nF.

Může tě však uklidnit, že to v praxi není vůbec tak horké, jak to vypadá.

#34 Příspěvek od **Cust** » 26 říj 2012, 13:08

No horké to občas je...
Já jsem s elektronikou na jednom zařízení bojoval asi rok.
Výsledek: je možné použít klasický kondík 100 nF, ale kablíky od napájecího švábu k švábu energii konzumující nesměla být delší než asi 3 cm.

pospisjak · #35 Příspěvek od **pospisjak** » 10 zář 2021, 10:47

Ahoj, otvírám starší téma, řeším občasné výpadky CAN BUS (J-1939 automobilový) v prostředí s blízkostí s frekv. měničem řádově desítky kW. Sběrnice je udělaná předpisově, odbočky co nejkratší, zakončovací odpory, země bez rozdílu potenciálů.

Napadá mě použít před jednotkami na sběrnici:
1) Feritový váleček (trubička) i půlený, a) oba vodiče tím provléct b) každý vodič samostatným válečkem
2) feritový toroid (prstenec) a na každou stranu namotat několik závitů pólu Lo a Hi sběrnice
3) Dvouděrové feritové jádro a provléct Lo a Hi do těchto dvou otvorů společného jádra
4) Feritovou průchozí perlu (drát s feritovou peckou okolo) na Lo a na Hi.

Jedná se o tuto sběrnici, kroucená dvojlinka, z větší části stíněná, stínění přizemněno na obou koncích, 250 kbit/s:

Který způsob by mohl fungovat nejlépe?

#36 Příspěvek od **Cust** » 10 zář 2021, 19:21

Co tak z té kroucené dvojlinky, z větší části stíněné, udělat dvojlinku celou stíněnou?

#37 Příspěvek od **Cust** » 10 zář 2021, 19:23

Jinak to typuji na průsak bordelu z měničů přes napájení elektroniky (driverů sběrnice).
Hodně zábavy u této hry přeji.

pospisjak · #38 Příspěvek od **pospisjak** » 13 zář 2021, 17:03

CAN driver by to být mohl, ovšem měnič jede úplně na jiné sběrnici a ta šlape bez problémů.
Můžu sice rozpárat oplet, rozstřihat sběrnici a navléct stínění na poslední 2 m k jednotce nejvzdálenější od měniče na inkriminované sběrnici, ale moc tomu nevěřím. Díky za cenné rady ohledně feritových prvků

termit256 · #39 Příspěvek od **termit256** » 13 zář 2021, 17:32

To stineni zapoj jen na jednom konci (narozdil od stineni silovych kabelu od menice). Feritovy krouzek s par zavity proste vyzkousej, neni nic snadnejsiho, pripadne muzes hodit nejakou smd indukcnost primo na proskrablou cestu na tistaku. Ty terminacni odpory taky nemusi byt zrovna vyhra, pokud jich na sbernici nacpes moc, jen snizis uroven signalu. To ze na stejnem typu sbernice tam neco funguje muze znamenat jen to, ze tam pouzivaji CRC, lip/vubec nejak se vyporadavaji s chybami, pouzivaji tu bezpecnostni verzi J1939 apod.

pospisjak · #40 Příspěvek od **pospisjak** » 22 zář 2021, 18:02

Stínění u siloviny mám připojeno opravdu na obou koncích, u signálových to tak bylo taky ("aby to netvořilo anténu"). Na jednom konci je to u slaboproudu lepší z důvodu eliminace bludných proudů tekoucích stíněním nebo to má jiný důvod?
Zkusím jeden konec odpojit.
Terminační odpory jsou vždy jen dva, na obou koncích páteřové sběrnice po 120 Ω. Tak, jak je to pro J-1939, resp. ISO 11898-2, další jsem nepřidával, odbočky jsou krátké.

Ohledně těch feritů, zpravidla mají nějaký průběh impedance, znamená to, že frekvence s nejvyšší impedancí feritem projdou s nejmenším útlumem a ty ostatní má ferit tendenci více zatížit anebo je to obráceně?
Např. RKCF-06-A5 RICHCO :

#41 Příspěvek od **Cust** » 22 zář 2021, 21:02

U těch ferrite bead: jde o to, že oproti cívce vykazují reálný odpor jehož velikost je závislá na frekvenci. Na této součástce se tedy energie utrácí (mění na teplo). Důležité při návrhu je na jaké frekvenci je onen signál který má být utracen. Dále hraje vliv velikost odporu pro DC a velikost odporu na dané frekvenci - s tím souvisí i max proud, který přes součástku můžeš protlačit. Pro signálové vedení budou jistě perličky jiné než na napájení elektroniky.
Rozdíl tlumivka a perlička: tlumivka má malý/zanedbatelný reálný odpor, který je skoro konstantní pro všechny fekvence. U perličky ne. Tedy např. pokud máš zdroj, který připojuješ na elektroniku a na zdroji je hromada kondenzátorů a na napájení elektroniky taky a navíc je mezi tím kabel a tlumajzna, může dojít k rezonanci a k courání napětí až do nezdravých hodnot. Při použití ferrite bead by k tomuto dojít nemělo. Pokud ano, ono courání bude ve formě tlumených kmitů.