Velkou vinu na celé aféře má nejasně a nepřesně napsaný zákon o volbě prezidenta.
Kritika postupu pana Henycha se m.j. opírá o předpoklad, že dotyčná chybovost (tento pojem není v tomto zákoně definován) se vztahuje k počtu odevzdaných hlasů
ve vzorku, tedy k základu 100% = 8500. Ale tohle v zákoně
výslovně uvedeno není.
V zákoně 275sb. odst.6 se píše:
Jsou tedy možné i jiné výklady.
To, že pojem chybovost nemusí být v tomto zákoně pojmem ryze matematickým, dokazuje slovní spojení "
...chybovost u méně než 3% občanů podepsaných na petici..".
Ovšem poslední výraz (zvýrazněný zlatě) je skutečně klenotem tohoto zákona. Pojem chybovost se zde musí opírat o procentní základ 100%=8500, aby výklad zákona nebyl proti zdravému rozumu.
Pokud by se totiž pojem chybovost vztahoval k základu 100%=celkový počet podpisů (jak by se dalo připustit v odstavci 5 a v úvodních částech odstavce 6), pak by ani 17000 chybných podpisů (tedy 100% podpisů ve vzorcích) nemohlo vyřadit kandidáta, pokud by měl celkem více než 67000 podpisů (třeba i špatných). A to je proti zdravému rozumu a jistě to nebylo záměrem zákona. Jenže
právě tento výklad použil pan Henych ve svém "zjednodušeném" příkladu se 100 000 podpisy.
Kdyby tento postup p. Henych použil i v reálu, byla by situace opačná.
Musí tedy nastoupit druhý výklad pojmu chybovost, vztahující se k základu 100%=8500. V tomto případě je však naopak proti zdravému rozumu (a jistě i proti záměru zákona)
sčítání procentuální chybovosti, kdy může dojít ke zcela absurdním výsledkům, jakým je záporný počet celkem podepsaných občanů.
Podle mého názoru je tedy chyba nejen na straně p. Henycha, který použil jiný výklad ve svém příkladu a jiný v reálu (přitom oba nesprávné), ale především na straně tak špatně napsaného zákona.
Nechápu, proč nikdo z 280 zákonodárců neměl připomínku k tomuto znění zákona.