Typ usměrňovače
Moderátor: Moderátoři
Typ usměrňovače
Zdravím
Měl bych takový dotaz. Stavím zdroj a mám trafo 100VA na C jádru a dva oddělené sekundáry 24V~.
Je lepší je dát paralelně a usměrnit graetzem nebo druhá možnost spojit do série a usměrnit to klasickým dvouc. usměrňovačem s 2 diodami?
Řeším to především kvůli menšímu úbytku na diodách než u graetzu.
Ta druhá možnost umožňuje dvojnásobný proud - takže by to mělo vyházet nastejno s graetzem. Ovšem se stejnosměrně sytí jádro - jaké to má následky?
Když dal sekundáry paralelně a usměrnil 4*KY712 a elyt 13,6mF. Výstupní napětí naprázdno bylo +31V a po zatížení 5A kleslo na 22V - je to sotatečně tvrdé? Má význam použít rychlé nebo shottkyho diody?
Stabilizátor je zapojení z AR-A 1990 - pouze s tranzistory.
Měl bych takový dotaz. Stavím zdroj a mám trafo 100VA na C jádru a dva oddělené sekundáry 24V~.
Je lepší je dát paralelně a usměrnit graetzem nebo druhá možnost spojit do série a usměrnit to klasickým dvouc. usměrňovačem s 2 diodami?
Řeším to především kvůli menšímu úbytku na diodách než u graetzu.
Ta druhá možnost umožňuje dvojnásobný proud - takže by to mělo vyházet nastejno s graetzem. Ovšem se stejnosměrně sytí jádro - jaké to má následky?
Když dal sekundáry paralelně a usměrnil 4*KY712 a elyt 13,6mF. Výstupní napětí naprázdno bylo +31V a po zatížení 5A kleslo na 22V - je to sotatečně tvrdé? Má význam použít rychlé nebo shottkyho diody?
Stabilizátor je zapojení z AR-A 1990 - pouze s tranzistory.
Varianta se sériovým spojením a dvěma diodama je lepší. A jádro se nesytí stějnosměrně, protože v obou půlvlnách je odebíraný stejný proud, střídavě z jednotlivých vinutí a teče "proti sobě", takže mag. tok je střídavý.
Člověk se celý život učí jenom proto, aby ve stáří všechno zapomněl.
„Když už člověk jednou je, tak má koukat aby byl. A když kouká, aby byl, a je, tak má být to, co je, a nemá být to, co není, jak tomu v mnoha případech je.“ J. Werich
„Když už člověk jednou je, tak má koukat aby byl. A když kouká, aby byl, a je, tak má být to, co je, a nemá být to, co není, jak tomu v mnoha případech je.“ J. Werich
Eleman píše:Varianta se sériovým spojením a dvěma diodama je lepší. A jádro se nesytí stějnosměrně, protože v obou půlvlnách je odebíraný stejný proud, střídavě z jednotlivých vinutí a teče "proti sobě", takže mag. tok je střídavý.
A umožňuje to skutečně dvojnásobný proud jako kdybych spojil obě vinutí paralelně? Rád ušetřím dvě diody právě kvůli úbytku na nich.
Ano.
Proud z každého vinutí se odebírá střídavě každou druhou půlvlnu, takže střední hodnota celkového proudu a tím i proud stejnosměrný je dán součtem středních hodnot proudů jednotlivých vinutí. Tedy je to dvojnásobek proudu jednoho vinutí.
Proud z každého vinutí se odebírá střídavě každou druhou půlvlnu, takže střední hodnota celkového proudu a tím i proud stejnosměrný je dán součtem středních hodnot proudů jednotlivých vinutí. Tedy je to dvojnásobek proudu jednoho vinutí.
Člověk se celý život učí jenom proto, aby ve stáří všechno zapomněl.
„Když už člověk jednou je, tak má koukat aby byl. A když kouká, aby byl, a je, tak má být to, co je, a nemá být to, co není, jak tomu v mnoha případech je.“ J. Werich
„Když už člověk jednou je, tak má koukat aby byl. A když kouká, aby byl, a je, tak má být to, co je, a nemá být to, co není, jak tomu v mnoha případech je.“ J. Werich
Nějak jsem nepobral, proč by měla být v tomto případě ztráta v transformátoru větší než v případě paralelního spojení vinutí, ale to je jedno.
Člověk se celý život učí jenom proto, aby ve stáří všechno zapomněl.
„Když už člověk jednou je, tak má koukat aby byl. A když kouká, aby byl, a je, tak má být to, co je, a nemá být to, co není, jak tomu v mnoha případech je.“ J. Werich
„Když už člověk jednou je, tak má koukat aby byl. A když kouká, aby byl, a je, tak má být to, co je, a nemá být to, co není, jak tomu v mnoha případech je.“ J. Werich
Obyčejně, u těchto konstrukcí, nás nezajímá celková výkonová ztráta, respektive účinnost usměrňovače, protože co se neztratí na diodách, ztratí se na spojitém regulačním prvku. Ale proudová zatížitelnost trafa - ta je příznivější s můstkovým usměrňovačem. Volil bych dva můstky - pro každé vinutí samostatný a spojit jejich výstup.Bernard píše:Bylo to tu nedávno. U Graetzova můstku bude větší ztráta na diodách, u vinutí s odbočkou uprostřed větší ztráta v transformátoru. Těžko s určitostí říct, co bude celkově účinnější.
Pokud chceš použít dvojdiody z PC zdroje, tak zkontroluj, jestli daný typ vyhoví na 24V střídavých - přecejen napětí je 2x vyšší, než v původní aplikaci.
Jinak myslím, že lze použít cokoli, na 50 Hz rychlost diod nic nezlepší. Schottky mají nižší úbytek, takže z hlediska tepelných ztrát na usměrňovači jsou při velkých proudech lepší - ale bacha na závěrné napětí - tam určitě Sch.diody z PC zdroje nevyhoví!
Jinak myslím, že lze použít cokoli, na 50 Hz rychlost diod nic nezlepší. Schottky mají nižší úbytek, takže z hlediska tepelných ztrát na usměrňovači jsou při velkých proudech lepší - ale bacha na závěrné napětí - tam určitě Sch.diody z PC zdroje nevyhoví!
Je pravda, že při klasickým dvouc. usm. s dvěma diodami je potřebné Ur každé diody asi čtyřnásobek sek. nap. trafa a u graetzu dvojnásobek?sis2 píše:Pokud chceš použít dvojdiody z PC zdroje, tak zkontroluj, jestli daný typ vyhoví na 24V střídavých - přecejen napětí je 2x vyšší, než v původní aplikaci.
Jinak myslím, že lze použít cokoli, na 50 Hz rychlost diod nic nezlepší. Schottky mají nižší úbytek, takže z hlediska tepelných ztrát na usměrňovači jsou při velkých proudech lepší - ale bacha na závěrné napětí - tam určitě Sch.diody z PC zdroje nevyhoví!
-
- Příspěvky: 2838
- Registrován: 20 pro 2006, 01:00
- Bydliště: Poličské krystalinikum
- Kontaktovat uživatele:
Dalo by se to tak brát.
U graetzu je závěrné napětí diody rovno špičkové hodnotě sekundárního napětí trafa (tzn. cca 1.4×efektivní napětí).
U usměrnění dvěma diodami se závěrné napětí stanoví stejně, pouze s tím, že ty dvě 24V~ vinutí spojíš do série a máš z toho 48V~.
Takže je to spíš 1.5× a 3×-násobek. Ve tvém případě 34V pro gaetz a 68V pro usměrnění 2 diodami. Ale obou případech je potřeba vzít v úvahu kolísání napětí v síti a nějakou bezpečnostní rezervu, takže dvou- a čtyř-násobek je OK.
U graetzu je závěrné napětí diody rovno špičkové hodnotě sekundárního napětí trafa (tzn. cca 1.4×efektivní napětí).
U usměrnění dvěma diodami se závěrné napětí stanoví stejně, pouze s tím, že ty dvě 24V~ vinutí spojíš do série a máš z toho 48V~.
Takže je to spíš 1.5× a 3×-násobek. Ve tvém případě 34V pro gaetz a 68V pro usměrnění 2 diodami. Ale obou případech je potřeba vzít v úvahu kolísání napětí v síti a nějakou bezpečnostní rezervu, takže dvou- a čtyř-násobek je OK.
http://www.zvodovodu.cz/ | Pokud neodpovídám na téma a chce něco vědět, pište SZ!
V PC zdrojích hojně používané MBR2040 nebo 2045 nebudou mít v tomhle případě při použití ve dvojcestném usměrňovači skoro žádnou rezervu a při event. síťové špičce se snadno prošlehnou - chtělo by to druhé dvojčíslí (které udává závěrné napětí) co nejvyšší
viz např: http://pdf1.alldatasheet.net/datasheet- ... R2045.html
v můstku vyhoví dobře, tam jsou vždy dvě diody v sérii
viz např: http://pdf1.alldatasheet.net/datasheet- ... R2045.html
v můstku vyhoví dobře, tam jsou vždy dvě diody v sérii