Dobrý den měl bych pro vás některé asi směšný ale pro mě nepřekonatelný problém. Mám odporový drát o průřezu 0,33 mm a potřeboval bych vědět jakou délku ho potřebuji budu jej napájet proudem ze zásuvky 220 v a pořebuji aby se drát zahříval cirka 900-1000 Celz.
Najdu tu odpověd?
Předem děkuji
Odporový drát, jak spočítat délku?
Moderátor: Moderátoři
Pak musíš minimálně změřit odpor jednoho metru drátu za studena a po ohřátí na nějakou definovanou teplotu - podle změny odporu by se dal přibližně určit i materiál a tím i jeho chování při ohřevu (o kolik stoupne jeho odpor).
Taky doufám, že počítáš s nějakou ochranou proti vzdušnýmu kyslíku, minimálně aspoň posypem taveniny uhlím, jinak Ti ten hliník po roztavení může chytnout jak Trepifajxl...
Taky doufám, že počítáš s nějakou ochranou proti vzdušnýmu kyslíku, minimálně aspoň posypem taveniny uhlím, jinak Ti ten hliník po roztavení může chytnout jak Trepifajxl...
Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...
A kutilmile - nelituju tě
!!!
A kutilmile - nelituju tě
!!!Ale ono to jde spočítat a docela přesně (plus mínus jedno rádio). Napětí 220V změň raději na 230 V nebo víc podle sítě v místě zločinu. Můžeš to počítat z obrácené strany, tzn. že si spočítáš ohřev na určitou teplotu za nějaký čas a to víš snad co to je. Nutný výkon a příkon podle síťového napětí a maximálního odběru proudu ze zásuvky podle pojistek a nějaké rezervy proměníš výpočtem na odpor. A to "za nějaký čas" ti zároveň řekne, jak dlouho budeš čekat minimálně, protože tam bude ještě nějaký náběh.
No a jsi tam kde jsi chtěl být, odpor proměníš na drát o délce x metrů podle měrného odporu (a vlastnosti) toho drátu a ten zjistíš přece tak jak ti už radil EKKAR !
No a jsi tam kde jsi chtěl být, odpor proměníš na drát o délce x metrů podle měrného odporu (a vlastnosti) toho drátu a ten zjistíš přece tak jak ti už radil EKKAR !
Pripoj ho na 24V trafo a pomaly posuvaj jeden pripajaci vodic po nom .Ked ti zacne svietit do skoro biela,mas tu spravnu teplotu,aj dlzku.Hned aj budes vediet,ci sa ti to z toho drotu oplati robit.Potom si len vynasob dlzku.Nebolo by lepsie to napajat 380v?Ci to chces robit len daky malinky kelimok?Aky obsah?
Žádnej pokus omyl bys mít nemusel, pokud bys znal materiál - z průměru se dá spočítat plocha průřezu, pak se z tabulek najde pro ten kterej materiál jeho měrněj odpor, jednoduchým násobením pak zjistíš odpor metru vodiče danýho průměru a dál trojčlenkou vypočítáš, kolik metrů ho budeš potřebovat na celej ten bázmeg.rokyta píše:Takže se nevyhnu akci pokus omyl to jsem nechtěl měl jsem za to že se to dá spon zhruba spočítat.s tavením problém nemá mám jednu pícku sestrojenou ale tam mám drát z bojlerového tělesa.
CELÝ TO ALE VISÍ NA TOM KONKRÉTNÍM MATERIÁLU, kterej neznáš - a kterej by se dal aspoň orientačně odvodit podle toho odporu metrovýho kusu drátu. Jenže dokud nedodáš aspoń tyhle hodnoty, jsou všecky křišťálový koule světa na takovej dotaz slepý jak šlonzák po vypití moravskýho takyrumu...
Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...
A kutilmile - nelituju tě !!!
A kutilmile - nelituju tě
!!!Takže dál už podle 7.-8. třídy ZDŠ, tj. práce, čas, výkon, účinnost, příkon, proud a odpor. Odpor rozložíš na metry podle toho tvého odporu na 1 metr. 
Jestli ti ale ve výpočtech nebude stačit informace o těch 7,2 Ohmech/metr za studena, tak pokračuj jak radil EKKAR.
Jak počítám, tak na 16 A to chce minimálně 2 metry, ale to je jen kvůli odběru proudu, vyjde ti určitě více (3,2m ?).
Jestli ti ale ve výpočtech nebude stačit informace o těch 7,2 Ohmech/metr za studena, tak pokračuj jak radil EKKAR.
Jak počítám, tak na 16 A to chce minimálně 2 metry, ale to je jen kvůli odběru proudu, vyjde ti určitě více (3,2m ?).
Asi si s vedomosťami zo 7/8 triedy nevystačí. Potrebuje vedieť stratový výkon celej sústavy v ustálenom stave v danom pracovnom bode. Ak bude vedieť navyše aj hmotnosti a merné tepelné kapacity materiálov v okolí s ich tepelnovodivými parametrami dopočíta sa aj k dynamickým parametrom sústavy, čiže k času na dosiahnutie ustáleného stavu.
A až nakoniec sa použijú parametre toho drôtu na výpočet potrebnej dĺžky.
A až nakoniec sa použijú parametre toho drôtu na výpočet potrebnej dĺžky.
Tak pokud bereš znalosti z dnešních 7.-8. tříd, tak asi ne. Dříve jsme toto počítali a v 9. třídě už byli tím i nadšeni (hlavně kvůli známkám).
Ztrátový výkon snad vypočítá z celkové práce, spíše by měl zjistit tu tepelnou vodivost (ve W·m−1·K−1), jinak ji nebude vědět a může jen odhadovat, zkoušet a testovat až dojde k něčemu rozumnému. A tu práci stejně musí zjistit z možností jaké si sám dá, například zjistí, že bude muset tavit nadvakrát menší množství než velké naráz a zbytečně. Ale to ví jen on, nic tady k tomu nedal.
Ztrátový výkon snad vypočítá z celkové práce, spíše by měl zjistit tu tepelnou vodivost (ve W·m−1·K−1), jinak ji nebude vědět a může jen odhadovat, zkoušet a testovat až dojde k něčemu rozumnému. A tu práci stejně musí zjistit z možností jaké si sám dá, například zjistí, že bude muset tavit nadvakrát menší množství než velké naráz a zbytečně. Ale to ví jen on, nic tady k tomu nedal.
Naposledy upravil(a) p32 dne 06 led 2013, 13:43, celkem upraveno 1 x.
Jasne,takto sme to skusali,ked sa roblili taviace kelimky.Ked to na vzduchu svietilo skoro do biela,po zaliati samotom to dokazalo roztavit bronz.Ked drot svietil akoby zltocerveno,uz to bronz neroztavilo,ale hlinik by mohlo bez problemov.Lenze sme nic nemuseli pocitat,uz sa len dlzka drotu vynasobila x10.Trafo na to nevravelo nic,ono si len robilo svoju robotu.p32 píše:A zkoušel jsi to někdy ? Tedy do té bílé barvy ? A co trafo na to říkalo ?zelenac píše:Pripoj ho na 24V trafo a pomaly posuvaj jeden pripajaci vodic po nom .Ked ti zacne svietit do skoro biela ...