Galvanické pomědění

Zpráva

#1 Příspěvek od **forbidden** » 08 led 2013, 22:27

Chtěl jsem si vyzkoušet galvanické poměďování, ale nějak se to nepovedlo. Do roztoku modré skalice jsem dal anodu z měděnýho plechu a katodu ze železa. Nechal jsem to asi 20 minut pod proudem a výsledek jsou jakýsi černý cucky v roztoku

Anoda se perfektně vyčistila a lehce znatelně ubyla. Železná katoda získala povrch barvy hliníku, tak nevím. Zkoušel to někdo?

AmarokCZ · #2 Příspěvek od **AmarokCZ** » 08 led 2013, 22:43

Já myslím, že se to povedlo v rámci možností... asi jsi zapomněl na kyselinu sírovou.

#3 Příspěvek od **forbidden** » 08 led 2013, 22:49

Nezapomněl, jen ji teď nemám. Myslel jsem, že je jen ke zvýšení vodivosti, ale on ten roztok skalice je vodivej dost. Pokud je důležitá z nějakýho jinýho důvodu, tak ji příště vyzkouším přidat.

#4 Příspěvek od **ok1hga** » 08 led 2013, 22:59

forbidden píše:Do roztoku modré skalice jsem dal anodu z měděnýho plechu a katodu ze železa. Nechal jsem to asi 20 minut pod proudem a výsledek jsou jakýsi černý cucky v roztoku Anoda se perfektně vyčistila a lehce znatelně ubyla. Železná katoda získala povrch barvy hliníku

a nemělo to být obráceně ?

mínus pol - katoda -> měděný plech
plus pol - anoda -> železný plech určený k pomědění . . .

#5 Příspěvek od **Sendyx** » 08 led 2013, 23:03

Ano, na 10 váhových dílů modré skalice dej 2-3 váhové díly koncentrované kyseliny sírové. Pro různý vzhled ploch se dávají aditiva, jako třeba oxid chromitý, thiomočovina a ještě cosi. Proudová hustota dle koncentrace roztoku, tak 5A/dm2 maximálně.

#6 Příspěvek od **forbidden** » 08 led 2013, 23:04

Mám tu jednu chytrou knížku a tam to píší takto, jinde jsem to neověřoval. Navíc se mi anoda rozpouštěla, nic se na ní neusazovalo.

#7 Příspěvek od **ok1hga** » 08 led 2013, 23:25

. . . sorry

od školy je to dlouho a nějak jsem to popletl . . .

http://cs.wikipedia.org/wiki/Elektrol%C3%BDza

Panda38 · #8 Příspěvek od **Panda38** » 08 led 2013, 23:35

Někdo na netu k tomu radil:

jakožto profesionální elektrochemik:

Hodně kyseliny, 50-100g/l
Málo modré skalice - max 150g/l
trochu lihu jedině prospěje ale s citem.
Vodu zásadně destilku.

Stabilní zdroj napětí/proudu, malá proudová hustota, do 2A/dm2
Hlídat koncentraci chloridů, uhličitanů a olova-především v lázni.

Ty chuchvalce možná dělají ty nečistoty, má se vše důkladně zbavit rezu a mastnot a používat destilka.

#9 Příspěvek od **Sendyx** » 08 led 2013, 23:44

Jo, destilka, čisté chemikálie - to je základ. Aditiva, teplota lázně a proudová hustota, taky promíchávání lázně, to vše má vliv na výsledek.

BOBOBO · #10 Příspěvek od **BOBOBO** » 09 led 2013, 06:52

Doma je to prostě jen na hraní . Ještě snad tak starý Niklík na DPS , to opravdu fungovalo , a bez elektriky .

Panda38 · #11 Příspěvek od **Panda38** » 09 led 2013, 09:31

Aha, Niklík - potřebuju si vyrobit objímku na SMD obvody a tak bych potřeboval pokovit dosedací kontakty na plošňáku. Na pozlacení nebo postříbření bych asi nesehnal chemikálie, bylo by poniklení plošňáku dobrou variantou nebo by to mohlo dělat problémy?

#12 Příspěvek od **forbidden** » 09 led 2013, 10:12

Destilku jsem nepoužil, jen vodovodní vodu. Byl to jen pokus, tak to zkusím s destilkou a tou sírovkou, snad to dopadne líp.
Dík za rady.

BOBOBO · #13 Příspěvek od **BOBOBO** » 09 led 2013, 10:15

Mně se osvědčilo .

Habesan · #14 Příspěvek od **Habesan** » 09 led 2013, 13:45

Stříbřící lázeň pro neprofesionály samozřejmě existuje: Stříbřicí lázeň AG-1, dá se koupit i v maloobchodě.

Kdysi jsem uvažoval o poněkud méně obvyklém procesu poželezování mědi. Nápověda: používá se celkem běžne na hroty páječek.
V každém rozumném návodu který jsem našel bylo, že je nutné přidat příslušnou kyselinu. Osobně preferuju chloridy.

Škeřík, J.: Technický receptář : 660 receptur pro kutily i profesionály, FCC Public, Praha 1999
Ginberg A.M.: Galvanoplastická výroba přesných dutých součástí, Průmyslové vydavatelství, Praha 1952
Doškář, J.: Základy galvanotechniky: úvodní informace pro pracovníky v galvanovnách, SNTL, Praha 1963

BOBOBO · #15 Příspěvek od **BOBOBO** » 09 led 2013, 14:07

Jde tu o poměr vodivosti k chemické i mechanické odolnosti .