Oživím téma. Když jsem chodil asi do sedmé třídy, tak jsem tuto stavebnici dělal a nechodilo mi to, zdroj nedal víc než asi 0,6 A bez ohledu na nastavení trimru, navíc proud kolísal a celkově se regulace proudu chovala podivně, tak jsem to strčil hluboko do krabice s bordelem. Teď jsem se do toho zase pustil a pořádně jsem si prohlédl schéma. Proudové omezení je podle mě zapojeno nesmyslně. Trimrem se nenastavuje největší, ale nejmenší proud
![Rolling Eyes :roll:](./images/smilies/icon_rolleyes.gif)
. Max. proud je dán přechodovým napětím diody: úbytek ve V = proud v A. Navíc závisí na teplotě diody. Aby se dal nastavit trimrem max. proud, musel by být zapojen v sérii s diodou a uvolněný vývod potenciometru by přišel připojit přímo na bočník. Pak by ale nastavení max. proudu záviselo na výstupním napětí, čím vyšší napětí na výstupu, tím vyšší možný proud. To v zásadě může být výhoda, omezí se tím tepelné zatížení koncového tranzistoru při malém napětí na výstupu.
Další věc je, že ledka proudového omezení se nerozsvítí hned při zapůsobení, ale až od určité úrovně omezení. Poťákem proudu je možno proud vesele regulovat a ledka je zhaslá. Funguje spíš jako indikace zkratu výstupu.
Průšvih je v tom, že tohle není v návodu vůbec popsáno. Jako začátečník jsem očekával chování klasického laboratorního zdroje s proudovým omezením, tohle je spíš dílenský zdroj s ochranou proti zkratu. Takže jsem pořád hledal chybu a ono to bylo vlastně v pořádku. Humorná je taky informace o max. napětí trafa 25 V, aby nebylo překročeno max. napájecí napětí IO. To bude s takovým trafem překročeno o 3 V. Aby zdroj s vhodným trafem (max. 22 V naprázdno s přihlédnutím k toleranci sítě) dokázal dát plný výstupní proud při max. napětí je úplně nereálné.
Schéma je zde:
http://www.avelmak.sk/media/dsc_items/3 ... schema.jpg