Jeden kolega to zkoušel opačně - že nejdřív udělal polituru a až na hotovou polituru nastříknul černé hrany a rohy, ale nedopadlo to dobře, na lesklé polituře ve světlých pasážích se za chvíli objevily skvrnky po dopadu mlhy vzniklé při výstřiku z trysky, Ona ta mlha se samozřejmě vytvoří i když se to stříká na holou dýhu, ale i když se usadí na holé dýze není to téměř vůbec vidět a ta světlá místa mohu ještě dodatečně přebrousit.
Úplně první skříňka, kterou jsem takto před lety renovoval, byla z rádia Telefunken Domingo, viz fotka. Bohužel - na těch svislých částech skříňky se mně ta černota téměř slila a stalo se tak právě proto, že jsem pohyb ruky váhavě zpomalil, a stačilo zpomalení na zlomek vteřiny a už byla černá plocha "tlustší", než jsem chtěl.
Před nástřikem je nezbytné pořádně prostříknout trysku aby vycházel jemný spray a tryska aby "neplivala". A nesmí se ti klepat ruka, nástřik hrany musíš provést jedním tahem, nejvýše druhým tahem zpátky.
K poznámce zda se skříňky dělaly šelakem při sériové výrobě - ano, přibližně do konce války, pak se zavedly jiné technologie. Šelaková politura se dá sejmout navlčením lihem až změkne načež se seškrábe cidlinou atd.... Na novější laky líh nestačí - buď odstraňovačem laků anebo opatrným broušením opravované plochy.
