SMD kapacita

[lukasozzz]

dobrý den, chtěl bych se zeptat jaká velikost pouzdra keramických SMD kondenzátorů se ještě dá nějak slušně zapájet mikropájkou. Narazil jsem na problém kdy jsem navrhoval obvod, všechny kapacity jsem bez přemýšlení dal v pouzdře 0805 a teď když dělám desku je ten kondenzátor velký jak třetina IO

[Mysteri]

Mne sa darí mikropájkou bežne pájkovať všetky SMD súčiastky. Stačí zvoliť iba vhodný, menší hrot na pájku. Pri elektrolytoch, ktoré majú nožičky zo spodu púzdra, tam radšej najprv nanesiem na DPS slabú vrstvu pájkovacej pasty, priložím elyt a hrotom zahriatým na cca300C asi na jednu sekundu prispájkujem. Pri vyššej teplote, prípadne pri dlhšom pájkovaní dochádza k poškodeniu tej ,,plastovej blbosti" pod elytom. Je to všetko o skúsenostiach. Ale doma pájkujem všetky SMD aj SMD procáky už roky trafopájkou... Ten blbec cez ESD v našej firme by z toho dostal infarkt....

[lukasozzz]

... super tak moc díky, no já doufám že aspoň trochu zručný budu i já, protože SMD jsem ještě nepájel nikdy a je tam pár součástek které bych poškodil velmi nerad. Navíc ty menší pouzdra mě opravdu straší když se na ně podívám . Každopádně trochu cviku mi snad pomůže.

[Mysteri]

Pri odporoch a normálnych kondikoch použi tento postup:
- na jednu plochu z dvoch, kde máš osadiť napr. odpor, si nanes µpájkou trochu cínu.
- chyť pinzetou súčiastku, polož si ju pred tú plochu
- prilož hrot opäť k tej pocínovanej ploche a keď sa cín opäť roztaví, tak pinzetou posuň súčiastku na tú plochu.
- potom už iba priletuješ aj druhý koniec súčiastky o DPS
RADA: neprehrievaj dlho, prípadne nepoužívaj zbytočne veľkú teplotu, lebo:
- sa Ti začne odlupovať cestička na DPS /najmä, ak je ozaj tenká/
- prepáliš pájkovacie konce súčiastky /odpor, kondík/ - sa spália
Najlepšie je sice používať ,,horkovzdušku" a pájkovaciu pastu, ale oboje je drahé a dá sa aj bez toho. V práci máme horkovzdušky, používal som ich, ale časom som prešiel späť na µpájku, odsávací pásik /pri procesoroch/. Horkovzduška má totiž jeden problém: pri hustom osadení DPS musíš dať čo najmenší tlak vzduchu /aby susedné neodleteli/, čo zas priamo úmerne predĺži čas pájkovania. Preto vzduch používam v práci iba pri vyletovávaní vadných IO a pri spájkovaní IO, ktoré majú kontakty na spodku púzdra /ale niektoré sa dajú aj µpájkou, to je už ale na inú tému.../.
Treba si to nacvičiť, tak, ako všetko v živote

[lukasozzz]

Určitě to vyzkouším a díky za návod. Já právě už slyšel že to běžně možné je ale vůbec jsem si to nedokázal představit. A jelikož je to moje školní práce tak se obávám i když jistě to nevím, že ve škole bude k dispozici pouze mikropájka, takže mi to určitě pomůže. Jinak součástky s větším počtem nožiček tam nejsou jen pár operáků a převodníky

[Mysteri]

To je čo za školu? U nás, ešte za ,,komančov 1978" na SPŠE Tvrdošín, ako štvrté /prvé bola Ruština, druhé Chémia, tretie - prepočty výstavby mostov - pozdravujem Ing. Oleša.... - to bolo ,,najdôležitejšie" a vtýchto predmetoch sa v prvom ročníku prepadávalo.../ bolo naučiť sa pájkovať tzv.sieťku....To už neexistuje tzv. Pracovné vyučovanie - tzv. dielne, alebo toto máš riešiť na VŠ? Ak je tá VŠ zásah do čierneho, tak mi je už jasné, prečo u nás zamestnaná mladá inžinierka na úseku kvality sa dobehne opýtať, či je jedno, ako je otočená trubičková poistka, prípadne, s otázkou, ako sme zistili, že tento tranzistor je vadný a pritom drží v ruke trafko....

[lukasozzz]

No na střední jsme se samozřejmě pájet učili, nikdy ale ne SMD a navíc dneska té praxe tolik není. Co se týká vysoké dělám VŠB, elektrotechnika, ale obor Biomedicínský. To je takový hybrid mezi medicínou a elektrotechnikou. i když více technický, ale hodně z teorie signálů/biosignálů atd. Musím říct objektivně že to není lehký obor, práce v laboratořích dost ale o něčem trochu jiném než samotné konstrukci . Doba jde dopředu a dneska si nikdo doma nevyrobí nic co se v medicíně používá , takže znalosti konstrukční tady člověk příliš nezíská. Navíc moje bak. práce je malinko mimo obor. Na druhou stranu aspoň se člověk něco naučí a jak ty píšeš/píšete v praxi potom budu snad použitelný. Taky je důležité jestli školu někdo dělá z nechutě pracovat/nebo jen pro titul a nebo ho to fakt zajímá.

[Habesan]

Většina návrhových programů má v knihovně plošky pod 0805 tak velké, že se na ně bez problémů umístí 1206 a vice versa. To jen tak pro případ, že by ti připájet nešly.

Když jsem kamarádovi, který má učňák řekl, že dílny jsme měli jenom jednou za čtrnáct dnů, tak se zeptal, jestli alespoň dva po sobě jdoucí dny. Bohužel ne (to by nám to dali každý týden jeden den). Oni měli vždy týden v kuse.

[lukasozzz]

Tak to je dobře snad to nepokazím, jinak my jsme to na střední měli s praxí podobně. Jednou týdně 3 hodiny a 2x 14 denní praxe kterou si ovšem studenti zařizovali sami takže někdo pomáhal například rodičům v kanclu s účetnictvím . Na VS je to už lepší.

[Mysteri]

Taky je důležité jestli školu někdo dělá z nechutě pracovat/nebo jen pro titul a nebo ho to fakt zajímá.

Tak za toto máš odomňa veľké ,,+". To je pravda a platilo to vždy. A počuť to vsúčasnosti aj od niekoho z mladej generácie, to je ,,balzam na duši"
,,Habesan": My sme na priemyslovke v tých časoch mali ,,dielne" ako ,,trojhodinovku" každý týždeň a zameranie sa menilo":
- mechanické dielne /brúsky, sústruh, pilník, rašpľa.../
- niečo, ako základy pájkovania, ,,vyrypávanie" plošného spoja a osadenie napr. nf konca s MBA810
- merania /základy merania - tu jeden spolužiak v 1. ročníku zistil, že merať vnútorný odpor elektrárne nie je žiadna sranda /
- to švrté si už presne nepamätám, boli to už merania v obvodoch na TVP DUKLA, meranie charakteristík jednotlivých tried zosilňovačov atď.
Najmä v prvom ročníku to bolo jediné stretnutie s elektronikou, inak iba chémia, konštrukcia Martinskej pece, návrh stavby mosta tak, aby sa nezrútil a ešte to dať na pauzák a vymaľovať ,,fixírkou".... Jeden jediný odborný elektropredmet v prvom ročníku, ktorý sme mali, bol Oznamovacia technika /nie som si istý, či nebol až v druhom.../.
Odborné predmety okolo elektriky začali až v 2. ročníku.
Ale aj tak to bolo najkrajšie obdobie...
P.S. Najväčšia sranda boli ,,Odborné texty z ruštiny". Hneď v prvom ročníku bol text o tom, ako pracuje ,,chaladilnik", mali sme sa to naučiť, ale my sme ten princíp nevedeli ani po ,,slavackom jizyku" a naša ruštinárka nám to samozrejme tiež nevedela vysvetliť. A ešte si pamätám ten text o tom, ako ruský poľnohospodári obrábajú ,,černozem" pomocou elektrických traktorov /bubon s káblom na začiatku poľa a oni ten kábel s elektrinou ťahajú za traktorom.../. Taká červená knižka to bola a bola určená pre 1. až 4. ročník SPŠE

[lukasozzz]

No ono na té střední člověk ani většinou neví jestli by ho to bavilo a bude to dělat rád protože se to často učí prostě zpaměti. Hned v prvním ročníku základy elektrotechniky vysvětlené naprosto bez pochopení k studentům jestli tomu rozumí nebo ne a to se pak už jen člověk mechanicky učil postupy. Ale na vysoké fakt nejsem jediný koho to baví a dělá to i pro to. Ale jen tak bokem jsem moc rád že tohle forum existuje, už mi tady víckrát někdo zkušený poradil když jsem byl vedle, včetně vás a tak doufám že dojdu se svým výrobkem ke zdárnému konci

[frantajetel11]

...Ale doma pájkujem všetky SMD aj SMD procáky už roky trafopájkou... Ten blbec cez ESD v našej firme by z toho dostal infarkt....

Asi tak nějak. Mikropájku používám jenom vysloveně v nouzi. A v práci mi naštěstí nikdo pod ruce moc nečučí, jinak by dopad jako ten tvůj odborník ESD...

Jinak teda autorovi přeju hodně úspěchů a držím palce, ono dneska opravdu těch, co by dělali vejšku kvůli něčemu jinýmu, než titulu, fakt moc není

[lukasozzz]

Děkuju za podporu, já se zase ozvu až si nebudu vědět rady ..vážně díky


Jo a ještě mě napadla jedna věc na kterou bych se rád informoval.. jestli je to možné tak obecně říct bez toho abych musel něco počítat, jakou velikostí bývají běžně na DPS široké vodivé cesty a mezery mezi nimi a jestli je třeba dát jinak široké vodiče napájení a signálových cest, když se jedná o napětí max asi 3V a odběry pár mA?

[Habesan]

Nezatracuju ani trafopájku, ani mikropájku, vlastním obojí.

My jsme se učili, že dobře navržený plošňák (až na vyjímky) má mít polovinu plochy mědi odleptáno a polovinu ponecháno na cesty a plošky.
Také není dobré, kvůli leptání, nechávat velké plochy bez mědi, nebo naopak navrhovat tenké cesty vedle velkých neleptaných ploch.

Na pár mA při pár V, by stačili cesty i mezery pouhým okem neviditelné, ale pak by se tam špatně hladaly chyby a špatně pájelo. Pro začátek to udělej celé 1mm.

[lukasozzz]

Super tak díky, jinak ten plošňák bude mít rozlitou GND mezi vodiči. Zkusím se do toho pustit a uvidíme.