Oprava spínaného zdroje z počítače na 120V

Zpráva

Milan · #31 Příspěvek od **Milan** » 16 bře 2013, 07:54

Jsi opravdu dobrý "hledač" - podle čeho si to našel ? Jestli jsem to rámcově dobře pochopil,tak zdroj má mít celkem asi 60 W (nevím,kde jsem vzal 120W, asi se mi pletou V a W ,vždyť je to nakonec psáno skoro to samé ,ne ).Z štiplavých poznámek autora je vidno,že konstrukčně je to tzv.zlobidlo,má to špatné chlazení a je lépe některé součástky nahradit neoriginálními,ale lepšími.Tak uvidíme,až si to kolega prostuduje a něco poměří popř.vymění,myslím že už je blízko cíle. Jestli jsem to dobře pochopil,doporučuje autor článku dostavovat napětí ve finále výstup ne na 12V,ale na 5V větvi ,což má logiku.

procesor · #32 Příspěvek od **procesor** » 16 bře 2013, 15:35

To je len vedľajší produkt hľadania. Hľadal som rýchly-senzitívny thyristor.
Ten zdroj nie je asi úplne presne (na malé detaily) to čo sa tu rieši. Len tak zbežne, sa mi zdá, že to štartovanie je trochu inak ...

Tak som si urobil "research" okolo rýchlosťi thyristorov a zjavne je to bieda s bežne dostupným sortimentom. Nič sa na ten originál E0102AY nechytá.
Viac menej sa nkide tie parametre neuvádzajú. Podľa aplikačného použitia sa uvádzajú také, kde na rýchlosti nezáleží.

Vidím to tak, že treba postaviť nejaký jednoduchý relaxačný generátor s thyristorom a videlo by sa akých max. frekvencií sa dosiahne pre rôzne typy. A skúsil by som aj ten "tranzistorový thyristor". Aby ten zdroj spoľahlivo fungoval, musí spoľahlivo "šlapať" aj na 25..30% bežnej záťaže. A to môže by le 10...15% z maximálnej. Z toho mi vychádza, že ten thyristor musí byť schopný sa otvoriť do 1..2 µs

Milan · #33 Příspěvek od **Milan** » 16 bře 2013, 16:43

No ten čas sepnutí je skutečně kritický,když se podívám na obrázky,co jsem dal nahoře,za µs už ten proud hodně přeběhne,pak blbne regulace a kmitá to .Chci kolegovi doporučit,aby po kontrole kondenzátorů přece jen zkusil malinko zvětšit ty emitorové odpory ( tak 10%) popř.,jak jsi navrhoval, o 10% zvětšit snímací odpor 100 Ω,aby tyristor spínal dříve (tj.dříve se začal otvírat) a ten přeběh byl "tak akorát". Zátěž tam musí mít vždy,to je jasné,jinak to cykluje.Taky bych při 12V a jm.zátěži asi zkontroloval napětí na odporu v sérii s diodou optronu popř. jej "vytrimroval" tak ,abych měl jistotu,že operák má ještě "vůli" na obě strany pro rozkmit proudu diodou a není to někde těsně před kolenem. Optrony dost rychle stárnou a přenos klesá. Ono to s těmi samokmity přes pár wattů stojí za..., chybí pořádný komparátor pily s odchylkou z PID (OZ) ,má to zpoždění a ještě to závisí jak na vst.napětí,tak na zátěži i na tom,zda se zdroj rozbíhá či restartuje z pomocného napájení atd.A ještě je otázka,co s tím udělá další měnič pro obrazovku ( to jsem neměl tušení,že tam je), když začne cyklovat ten. Já osobně bych to vše jistil alespoň až do stavu bezvadné funkce ještě tranzily či pořádnými zenerkami na všech hladinách, jak to ujede ,např.se rozpojí zp. vazba,
je to celé na vyhození - hromady vadných nebo nakopnutých švábů,které blbnou jen někdy,bezva práce..

procesor · #34 Příspěvek od **procesor** » 16 bře 2013, 17:15

Chcel so ešte pridať toto o origo thyristore. Niektoré rýchle tie parametre majú 2 a 40 µs. Pre bežné to nikto neuvádza v datasheet-och.

Milan · #35 Příspěvek od **Milan** » 16 bře 2013, 17:42

To bych nebral zas až tak vážně - to zpoždění bude dáno nějakou vst.kapacitou, tady ta strmost IG 1A/µs nemůže být ,myslím,že i ten originál za podmínek tohoto měniče spíná za podstatně déle než 50ns,mohu se ovšem mýlit. To vypnutí je při komutaci napětí na 36V,to tu také nebude,ale i když to bude 15-20µs,vadit by to nemělo,do té doby sekundární část kmitu neskončí.Možná by se to sepnutí dalo urychlit přivedením "derivace" napětí na em. odporech přes vhodný RC člen přímo do G tyristoru ,on i ten tranzistor před tyristorem to může zpozdit,má-li velkou β .Ale tvůj návrh i tyto pokusy by chtěly dobrý ss dvoukanálový osciloskop,a to asi kolega nemá ( a doufám,že má alespoň oddělovací trafo,nějak se neozývá...).

macintosh1984

Nebojte jsem naživu. Bez odělovacího trafa bych do toho nelez. Zkoušel jsem to náhradní zapojení tyrystoru s těma tranzistorama, ale nefunguje to. Tranzistory jsou pořád otevřené. Průběhy napětí na kondenzátorech za sekundárem jsou v pořádku. Nejsou zvlněné. Obvody pro obrazovku jsou odpojené. Připojil jsem místo tohoto zdroje standartní ATX abych zjistil kolik je odběr na každé větvi. Z +12V to bere 2,9A z 5V je to 2,65A a asi 600mA z -12V. Jako zátěže mám na větvi 5V odpor 1R8, na 12V odpor 3R9 a na -12 je odpor 22R. Zatížený je to tedy akorát. Zdroj však běží dobře jen když přidám ještě další odpor do 12V větve, aby byl odběr 5A. Pod 5A ta začíná cyklovat. Ta změna těch odporů to částečně zlepšila, ale pořád musím mít větší zátěž než je počítač s obrazovkou. Myslíte že je i ten tyrystor P0102DA moc pomalý? Myslím že už u nás rychlejší neseženu. Jinak při dostatečně velkém zatížení aby zdroj běžel, jsou na emitorových odporech průběhy o amplitudě 1V. Celková perioda je 35µs z toho pila je dlouhá 10µs. Když to cykluje tak je celková perioda 55µs z toho je 20µs pulz.

Milan · #37 Příspěvek od **Milan** » 17 bře 2013, 00:20

Nějak se mně ty průběhy nezdají - podívej se na ty první na str.1 - kdyby to byla pravda,budeš mít na Q11 aspoň 20W a bude dávno v tranzistorovém nebi.Emitorem nemůže takový proud téci,když má být zavřený,myslím ty pilové doběhy,nemá kudy,leda možná visící sepnutý tyristor- to by byl ale pomalejší než ta 508 cos tam měl. Navíc teče proud transf. ze sekundáru hned po sepnutí (obdélník a teprve na něm pila),takže sekundární část kmitu není dokončena -energie z jádra není předána.To není u samokmitu dobré.Mám už nějaké ‰ po návratu z restauračky,tak zítra,ale popřemýšlej,zda tato měření průběhu byla dělána stejně jako první na str.1.

macintosh1984

Tak napodruhé to snad bude ono. Amplituda 1,5V celková perioda 45µs z toho pila 12,5µs. Nevím kam jsem ten osciloskop připojoval.

Omlouvám se.

procesor · #39 Příspěvek od **procesor** » 17 bře 2013, 07:19

Ukáž priebeh na kolektore Q11. Tam bude vidno, či sa spotrebuje energia cyklu, alebo to ide až za hranicou.
Ukáž aj priebeh na báze Q11 pri rovnakom zaťažení ako je priebeh na kolektore.
( z tých priebehov to vyzerá na a/ medzi-závitový skrat, b/ niektorá dióda má znížené záverné napätie, c/ meranie si robil na emitore Q11 a nie na odporoch 2x 1,5Ω)

a pozerám, že C je pravda.
Ešte by ma zaujímalo aké napätie je na C39, a priebeh napätia na kolektore optronu (pin 5,alebo na R44).

Milan · #40 Příspěvek od **Milan** » 17 bře 2013, 18:11

Njn,omyly se stávají - jen mi není ještě jasné,jaká zátěž k tomu nejnovějšímu obrázku patří. Vst. napětí předpokládám někde 150-170V ss ? Co to znamená v tvém výkladu " pod 5A na 12V" zdroj cykluje -nezměříš obálku na osciloskopu třeba na sekund.kondenzátoru ?

Dovolil bych si ještě upozornit na rozpor schematu od mac a processora - tečka,tj.směr vinutí vývody 7,8 jsou na těchto schematech opačně.

No když nedokážeme zkrátit efektivně aktivní část,tj dobu sepnutí Q11,mohlo by to jít prodloužením "druhé "části cyklu ,tj. přeměřit součástky C40,CR 27 a zkusit přidat malinko k C40,tak třeba 2n2 - 3n3,ale aspoň na 630V.

procesor · #41 Příspěvek od **procesor** » 17 bře 2013, 21:04

V classicmac.pdf je tá bodka na 7-8 nakreslená naopak.

macintosh1984

Posílám průběhy na ostatních vývodech Q11 a kolektoru optronu. Báze Q11 - ampl. 7V celková per. 40µs, perioda pulzu 15µs. Na kolektoru optronu - ampl. 1,5V celková per. 40µs perioda pulzu 12,5µs. Na C39 je 2,9V. Vstupní napětí je 170ss. Zátěž je stejná jak jsem psal předtím tedy: na větvi 5V odpor 1R8, na 12V odpor 3R9 a na -12 je odpor 22R. (toto odpovídá odběru počítače a obrazovky). Zdroj však při této zátěži stále cykluje proto jsem ještě přidal na větev +12V odpor 6R. Na větvi 12V je tedy celkem odpor 2,36R. Proud větví 12V je tedy nějakých 5A. Proto jsem psal že pod 5A to cykluje. K C40 jsem přidal 3n3 ale nezpozoroval jsem žádný vliv. Mám CR27 změnit?

Milan · #43 Příspěvek od **Milan** » 18 bře 2013, 16:28

Prosím o informaci :
- ten osciloskop je jen střídavý - pokud ne ,kde je nula ss na obrázcích(hlavně báze) ? Vypadá to na ano.
- amplituda napětí v kolektoru je asi ... ( skok nahoru při rozepnutí) ?
- napětí na C39 jsi měřil voltmetrem - polarita je správná,tj. minus na zemi ?
- co je to to cyklování při zmenšení zátěže -nejde něco vidět na tom osc.???

Jinak k tomu dodatečnému odporu na 12V zátěži : přišel kdysi opravář televizí k zákazníkovi,nešel obraz.Začal měřit Avometem napětí.V jednom bodě po připojení Avometu obraz naskočil.Odpojil - vypadl. A tak pořád.
Tak tam ten Avomet nechal zapojený,televizi zavřel,účet zvýšil o cenu Avometu ( tenkrát asi 600,-) a všichni byli spokojeni o). No byl to přerušený mřížkový odpor...

procesor · #44 Příspěvek od **procesor** » 18 bře 2013, 19:00

Skús vymeniť C39, 470µF/10V.

Milan · #45 Příspěvek od **Milan** » 18 bře 2013, 22:52

Tak jsem ještě trápil svůj stařecký mozek,ale moc mě toho nenapadá.Průběhy báze,optron a em.odpory jsou + -
ok, ovšem napětí v kolektoru asi ne ,chybí zde pokles na napájecí napětí po skončení předávání energie na sekundár ,což by nemělo být za moc déle než je doba sepnutí. Že by tak dlouho visel ten tyristor sepnutý,to se mi také nezdá - i když ..... Možná to nevidím,protože moc nerozumím obvodu C40+dioda + vinutí 7,8 - netuším, v jakém poměru jsou závity k primáru.
Navíc,když zhruba spočtu předávaný výkon dle průběhů,vychází mi to kolem 60W včetně ztrát,ale ty tam máš celkem asi 85W čistých.Když se dívám na schemata od procesora,je uvnitř v počítači na větvi 12V kondenzátor 4G7 -zkusil bych ho tam dát.Někde je chyba - v obvodech či úvahách ,tady na fóru je profík přes zdroje Andrea,popros ji,možná ji něco padne do oka ,mně už asi jen šedý zákal.