Když on do bází těch Q1 a Q4 pouští jen asi 70mA, to nemůže dát 100A kolektorem, stěží to dá těch 5A. Tak proč to odejde?ZdenekHQ píše:teď si představ nabitý filtrační elyt, t.j. od oka cca 100A do zkratu
Proudový omezovač
Moderátor: Moderátoři
- ZdenekHQ
- Administrátor
- Příspěvky: 25593
- Registrován: 21 črc 2006, 02:00
- Bydliště: skoro Brno
- Kontaktovat uživatele:
Protože tady (nebo na Audiowebu ?) kdysi někdo fotil čipy originál tranzistorů a "náhrad" - má to obal jak kádéčko a uvnitř je kácéčko.
Absolutní hodnoty součástek jsem zatím nebral vážně, většinou simulace a realita bývá zásadní rozdíl, a já jsem bohužel praktik.
Absolutní hodnoty součástek jsem zatím nebral vážně, většinou simulace a realita bývá zásadní rozdíl, a já jsem bohužel praktik.
Pro moje oslovení klidně použijte jméno Zdeněk
Správně navržené zapojení je jako recept na dobré jídlo.
Můžete vynechat půlku ingrediencí, nebo přidat jiné,
ale jste si jistí, že vám to bude chutnat[?]
Správně navržené zapojení je jako recept na dobré jídlo.
Můžete vynechat půlku ingrediencí, nebo přidat jiné,
ale jste si jistí, že vám to bude chutnat[?]
- jenda_benda
- Příspěvky: 9
- Registrován: 26 lis 2010, 01:00
Díky za připomínky ... takže snad něco takového? Na ty tlumivky jsem taky myslel, ale pro tenhle proud to dost prodraží. Navíc tam v té simulaci přidají dost výrazný překmit, možná by tam stačil jenom ten filtrační kondenzátor?
- Přílohy
-
- omezovac3.png
- Upravené zapojení a simulace
- (42.22 KiB) Staženo 138 x
Já jsem z toho úvodního dotazu tak nějak pochopila, že když ten zkrat vyrobí postupně, tak to přežije, nepřežije to při skokovém zkratu. Ale když je ten zkratový proud omezený proudem do bází Q1 a Q4, tak by se to nemělo moc lišit, leda by to bylo někde na hraně skutečných parametrů těch čínských náhrad.
- jenda_benda
- Příspěvky: 9
- Registrován: 26 lis 2010, 01:00
Mně to přijde, že by za tím mohla být Millerova kapacita. Zkusil bych to vyřešit tím, že bych dal kondenzátor mezi bázi Q1 (a tím i Q4) a ten uzel, kde se spojují R6 a R7 (a R2 a R1).
Asi budu zase za jelito, protože i malé dítě ví, že Millerova kapacita ten tranzistor zpomaluje, zatímco ten náš se otevře až moc rychle, ale pokusím se to vysvětlit. Podle mě se rychlým zkratováním skokově změní napětí B-C, což v Millerově kapacitě vyvolá proudový impuls, který teče nyní do báze. Tam se zesílí a v kolektoru bude ještě větší impuls, což při daném napětí znamená velký výkon. Tranzistor se možná lokálně přehřeje, něco jako druhý průraz, že s tím zase začínám (i když ten je typicky spíš při vypínání, tak nevím).
Taky se to dá chápat tak, že kolektor tranzistoru je typicky zdrojem proudu, ale Millerova kapacita z něj dělá pro rychlé změny spíš zdroj napětí (omezuje rychlost přeběhu). Takže vlastně spojujeme dva zdroje napětí, tedy děláme zkrat.
Asi budu zase za jelito, protože i malé dítě ví, že Millerova kapacita ten tranzistor zpomaluje, zatímco ten náš se otevře až moc rychle, ale pokusím se to vysvětlit. Podle mě se rychlým zkratováním skokově změní napětí B-C, což v Millerově kapacitě vyvolá proudový impuls, který teče nyní do báze. Tam se zesílí a v kolektoru bude ještě větší impuls, což při daném napětí znamená velký výkon. Tranzistor se možná lokálně přehřeje, něco jako druhý průraz, že s tím zase začínám (i když ten je typicky spíš při vypínání, tak nevím).
Taky se to dá chápat tak, že kolektor tranzistoru je typicky zdrojem proudu, ale Millerova kapacita z něj dělá pro rychlé změny spíš zdroj napětí (omezuje rychlost přeběhu). Takže vlastně spojujeme dva zdroje napětí, tedy děláme zkrat.
- jenda_benda
- Příspěvky: 9
- Registrován: 26 lis 2010, 01:00
piitr: Přiznám se, že o tom slyším poprvé, ale zní to zní zajímavě.Můžu to zkusit, ale nemám vůbec představu, jak by ten kondenzátor měl být velký, řekněme 10nF?
Atlan: Díky za nabídku. Nechci aby to vyznělo nevděčně, ale jestli to myslíš tím KD503 doslova, tak tam je trochu problém v tom, že je to starý typ, který doma nemám a už se špatně shání. Nevím jestli to co snese to KDčko snese i náhrada (např. 2N3772?). Další věc je, že bych radši zkusil nejprve tu PNP variantu, která má menší napěťovou a výkonovou ztrátu (pokud se nepoužije nějak zvednuté napětí pro báze tranzistorů, což ale komplikuje výsledný obvod). Ale jak se říká "beggars can't be choosers!"
Dneska jsem koupil nové součástky a zkusím to s tím kvalitnějším tranzistorem MJ15004-MOT, tlumivkou (1.8mH/10A) a případně ještě odporem do báze a tím "anti-Millerovým" kondenzátorem. Uvidíme co to udělá.
Atlan: Díky za nabídku. Nechci aby to vyznělo nevděčně, ale jestli to myslíš tím KD503 doslova, tak tam je trochu problém v tom, že je to starý typ, který doma nemám a už se špatně shání. Nevím jestli to co snese to KDčko snese i náhrada (např. 2N3772?). Další věc je, že bych radši zkusil nejprve tu PNP variantu, která má menší napěťovou a výkonovou ztrátu (pokud se nepoužije nějak zvednuté napětí pro báze tranzistorů, což ale komplikuje výsledný obvod). Ale jak se říká "beggars can't be choosers!"
![Smile :-)](./images/smilies/icon_smile.gif)
Dneska jsem koupil nové součástky a zkusím to s tím kvalitnějším tranzistorem MJ15004-MOT, tlumivkou (1.8mH/10A) a případně ještě odporem do báze a tím "anti-Millerovým" kondenzátorem. Uvidíme co to udělá.
Tak ona je to možná opravdu blbost, ale za pokus to stojí. Principielně by se to tak mělo chovat, ale jestli je ta kapacita dost velká na odpálení, to je otázka. To nedovedu odhadnout. Je fakt, že tyristor se dá zapnout rychlou změnou napětí úplně stejným způsobem. Akorát mi teď dochází, že to zase bude mít špatnej vliv, když začne to omezení zabírat. Takže to asi zase bude hořet při skokovém zkratu, když ještě to omezení nezabralo, protože ten zpětnovazební obvod ten tranzistor otvírá až moc a tranzistor se bude pomaleji zavírat. Takže tam ten kondenzátor asi zůstat nemůže, ale vyzkoušel bych, jestli pomůže v té tvé situaci, tj. zkratu, když už to omezuje. Taky bych na výstup ještě dal diody - jednu na plus a jednu na zem tak, aby normálně byly zavřené. Aby to pochytalo ty jiskry, těma by to asi taky mohlo být.jenda_benda píše:Přiznám se, že o tom slyším poprvé, ale zní to zní zajímavě.Můžu to zkusit, ale nemám vůbec představu, jak by ten kondenzátor měl být velký, řekněme 10nF?
- jenda_benda
- Příspěvky: 9
- Registrován: 26 lis 2010, 01:00
Tak konečně to funguje! Udělal jsem následující změny podle Vašich připomínek ...
1) Levnou variantu tranzistoru MJ15004-DIV jsem nahradil dražšími MJ15004-MOT
2) Přidal jsem sériovou tlumivku 1.8mH/10A
3) Vyhodil jsem jeden tranzistor a předělal zapojení tak aby báze výkonových tranzistorů nevisely ve vzduchu
4) Použil jsem speciální teplovodivou pastu pro extrémní přenos tepla.
... a skutečně to omezí proud i při zkratu na cca 4,5A. Chladič se poměrně rychle ohřívá ale nic dramatického.
Ještě jednou díky za všechny nápady.
1) Levnou variantu tranzistoru MJ15004-DIV jsem nahradil dražšími MJ15004-MOT
2) Přidal jsem sériovou tlumivku 1.8mH/10A
3) Vyhodil jsem jeden tranzistor a předělal zapojení tak aby báze výkonových tranzistorů nevisely ve vzduchu
4) Použil jsem speciální teplovodivou pastu pro extrémní přenos tepla.
... a skutečně to omezí proud i při zkratu na cca 4,5A. Chladič se poměrně rychle ohřívá ale nic dramatického.
Ještě jednou díky za všechny nápady.
- Přílohy
-
- omezovac4.png
- (15.02 KiB) Staženo 104 x
Dobrý den přeji. Chtěl bych si ke svému dílenskému stejnosměrnému zdroji vyrobit proudový omezovač. Našel jsem toto schema a jelikož jsem s teorií na štíru a nebude to už lepší, poprosil bych o informaci, kde jsou přívody a vývody, tedy jak jej ke zdroji připojit. Občas se mě stane, že zkratuji vývody a pořád měním pojistky. Tak bych tomu chtěl zabránit tímto způsobem. Zdroj má výkon kolem 200W.
Toto zapojení je údajně pro omezení proudu do 8,4A. Díky.
Toto zapojení je údajně pro omezení proudu do 8,4A. Díky.
- Přílohy
-
- proudový omezovač.jpg
- (20.43 KiB) Staženo 41 x